Repertoár uměleckého sboru Opera a opereta

Rusalka patři k největším klenotům nejen české, ale i světové operní literatury. Genialita Dvořákovy hudby a libreto Jaroslava Kvapila zaujme všechny diváky bez rozdílu věku. Oceňovaní tvůrci Michal a Šimon CABANI nabízejí svou režií další možný pohled na nesmrtelné dílo.

Komický singspiel Únos ze serailu napsal pětadvacetiletý Mozart v němčině na objednávku císaře Josefa II. pro Burgtheater ve Vídni, a to vzápětí po italské opeře seria – Idomeneo. Je to hudební fraška, ovlivněná dobovou módou Orientu, je v ní patrný také doznívající vliv tureckých výbojů v Evropě. Hudebně je to však čistě zázračná Mozartova kompozice, která otvírá srdce génia – bohatostí árií, dvou sborů a komorních čísel, plných láskyplného citu i mladého šibalství. V tomto jediném díle použil Mozart triangl a činely, aby zvýraznil turecký charakter hudby. Premiéra opery se konala 16. července 1782, naše inscenace je tak oslavou 240. výročí. Režie se ujala Andrea Hlinková.

Beethovenův Fidelio je unikátním výtvorem jednoho z nejgeniálnějších skladatelů vůbec. První verze opery měla premiéru v roce 1805, její definitivní podoba spatřila světlo světa o devět let později. Příběh odvážné Leonory, která se pouští do boje se zlem, aby zachránila svého neprávem vězněného manžela, je oslavou lásky a zároveň vykreslením prudké srážky idealismu s realitou. Beethoven se ve Fideliovi mohutnou silou své hudby zastává trpících a utlačovaných. Staví se proti manipulátorům, pro které je morálka či úcta k člověku jen prázdnou frází a kteří rozšiřují svou moc, aby si mohli podrobit druhé a zneužít je ve svůj prospěch. V tomto smyslu poselství jediné opery Ludwiga van Beethovena nepřestává být aktuální ani dnes. Operu uvádíme k oslavě 250. výročí od narození autora. Hudební čísla ponecháváme v německém originále, próza bude v českém překladu.

V Cornevillských zvoncích, komponovaných na starý romantický námět, vytvořil R. Planquette jedno z nejvýznamnějších děl v žánru klasické francouzské operety, v němž navazuje na dílo velikána operety J. Offenbacha a tvůrčím způsobem ho rozvíjí. Největším kladem jeho operety je průzračná, melodicky jasná a svěží hudba. První uvedení Cornevillských zvonků v roce 1877 v divadle Foliés Dramatiques v Paříži mělo enormní úspěch a „Zvonky“ hráli 400 krát za sebou. Poté se opereta rozletěla do celého světa. My uvádíme Cornevillské zvonky teprve podruhé, a to 100 let po olomoucké premiéře v roce 1920.

Operu Lovci perel považují odborníci za druhou nejlepší v tvorbě G. Bizeta. Originální je použitím motivů indické etnické hudby a někdy bývá označována také jako "koloniální opera". V prostředí Cejlonu (dnes Srí Lanka) se odehrává příběh dvou přátel, kteří se kvůli jedné ženě stávají nesmiřitelnými nepřáteli. Barevná hudební instrumentace a exotický námět příběhu jsou znaky typickými pro evropský romantismus, ale nepochybně jsou atraktivní i dnes pro současné příznivce opery.