Olomoucký Titus zkoumá vnímání klasického díla v současnosti i představy o dávné historii. Režijní tandem Veroniky Kos Loulové a Jiřího Havelky pracuje s diváckým očekáváním

Korunovačníopera Titus (v originále La clemenza di Tito) Wolfganga Amadea Mozartavznikla na objednávku českých stavů u příležitosti korunovace Leopolda II.na českého krále. Svou premiéru měla v září 1791 ve Stavovském divadlev Praze. Spolu s Kouzelnou flétnou, která měla premiéru 30. zářítéhož roku ve Vídni, se jedná o dvě poslední Mozartova operní díla, která složilpřed svou předčasnou smrtí 5. prosince 1791. 

„K Mozartovým operám mám velmi blízký vztah, jakorežisérka jsem již měla možnost dotknout se Figarovy svatby, opery Cosi fantutte, nebo Kouzelné flétny. Opera Titus je tak pro mě setkání se čtvrtou operouskladatele, který patří do každého operního domu a do toho Olomouckéhoobzvláště. Tato konkrétní opera bývá v Česku opomíjená vedle například DonaGiovanniho, ačkoliv byla taktéž premiérována ve Stavovském divadle. Možnáproto, že není plná milostných intrik, ale těch mocenských. Síla a virtuozitaMozartova génia je v ní však silně přítomna,“ říká Veronika Kos Loulová, režisérkaa šéfka souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc.

Libreto opery Titus, které na základě textu PietraMetastasia vytvořil Caterino Mazzolà, vypráví příběh, který se odehrává roku 79n. l. v Římě. Vitellia usiluje o lásku císaře Tita, ten ji ale odmítá.Vitellia se proto rozhodne císaři pomstít a požádá Sexta, aby zapálil Řím aTita zabil. Tento antický příběh je naplněn tradičními motivy lásky, zrady, pomsty,tragického omylu, ale také odpouštění a smíru. 

Veronika Kos Loulová a Jiří Havelka však k inscenacitéto antické klasiky přistupují inovativně a kladou sobě i divákům otázky otom, jak má vypadat tradiční podoba opery, jestli existuje něco jako její klasickézpracování a proč je opera vnímána i dnes jako forma, která má být spíšeuchovávána a oprašována, než jako forma podléhající vývoji a inovaci.Důležitými tématy je tedy vnímání klasického díla v současnosti a představyo dávné historii. Dalším důležitým tématem tohoto zpracování je také divák samotný,inscenace se totiž zabývá i jeho očekáváním a způsobem utváření jeho názorů a interpretací.

„S Veronikou Loulovou se znám ze školy a na tvůrčíbázi jsme se potkali během inscenování naší původní české opery Zabíjačka.Veronika je pro mě na tomto projektu tou hlavní inspirací, protože já jsemdoposud v operním světě moc nebyl a operu jsem pozoroval spíš zpovzdálí, takžeje pro mě vstup do tohoto žánru velmi dobrodružný a zajímavý. A jinak mě permanentněinspiruje vše, co se kolem mě děje. U této inscenace se také snažíme akcentovattéma diváckého očekávání, hodnocení, které nám náš mozek dopředu nabízí arovnou nás vyzývá k zaujímání postojů, i když s danými věcmi ještěnemáme konkrétní zkušenost. Diváci se ale rozhodně můžou těšit na to, že budoupřímými pozorovateli výbuchu Vesuvu a valící se lávy v divadle,“ uvádírežisér Jiří Havelka.

„S Jiřím Havelkou je to naše druhá režijní spolupráce,za kterou jsem nesmírně ráda a zároveň jsem jako šéfka pyšná, že zrovna s našímoperním souborem se odehraje jeho operní debut v kamenném divadle,“ dodala Kos Loulová.

Hudební stránka inscenace nabídne silnou kombinaciMozartovy očekávané kvality a ohromnosti a jeho pověstné hravosti apřekvapivosti, která se často projevuje v propracovaných detailech.

„Posluchač Mozartových oper je zvyklý na efektnípředehru a střídání recitativů nebo prózy a hudebních čísel. Ani předposledníopera slavného salzburského rodáka není výjimkou. Předehra k Titovi sikvalitou v ničem nezadá se slavnějšími „kolegyněmi“ z Figarovysvatby, Dona Giovanniho nebo Kouzelné flétny. Je jen škoda, že si této předehrydramaturgové filharmonií moc nevšímají. Zatímco v Mozartových známějšíchoperách k hudebním vrcholům patří ansámbly a propracovaná finále, řeklbych, že v Titovi úlohu nejefektnějších hudebních čísel přebírají sólovéárie, zatímco obě finále jsou spíš stručná,“ říká šéfdirigent orchestruMoravského divadla Olomouc Petr Šumník. 

V titulní roli Tita se vystřídají Vilém Cupák, MarekŽihla, a Jakub Rousek.V roli Vitellie se alternuje Radoslava Müller s Barborou Pernou. V roliSexta se představí Vojtěch Pelka. Na inscenaci se také podílí sbor a orchestrMoravského divadla Olomouc.

„Nemohunezmínit ještě jednu zajímavost, která je v Mozartových operách nezvyklá. Vedvou stěžejních áriích Sexta a Vitellie sekunduje sólovému hlasu naprostovirtuózně napsaný klarinet. Posluchač tak právem může nabýt dojmu, že sevlastně nejedná o árii, ale o duet. Věřím, že se Titus v našem provedenídočká úspěchu,“ dodává Šumník. 

O kostýmní stránku inscenacese postarala renomovaná výtvarnice Andrea Králová, která je držitelkou tříČeských lvů za kostýmy k filmům Protektor a Pouta a k seriálu Svět pod hlavou.Další nominace si vysloužila za filmy Modrý tygr, Jako nikdy, Čertí Brko, Vlastnícia za seriál Devadesátky. Se stejnou měrou se ale věnuje i divadelní tvorbě.Pravidelně vytváří kostýmy pro divadlo F.X. Šaldy v Liberci, pro Národnídivadlo v Praze, Moravské divadlo Olomouc, Švandovo divadlo, Studio Dva adalší.

Za scénografií olomouckéhoTita stojí tvůrčí seskupení Wariot Ideal, které vzniklo roku 2009 na základědlouholeté spolupráce mima Vojty Švejdy, zvukového mága a skladatele JanaKalivody a světelného designéra a scénografa Jan Dörnera. Výsledkem je řadavýrazných projektů české alternativní scény. Autoři hledají nové možnosti voblastech uměleckého výrazu, prezentují jedinečná komediálně laděná dílareflektující aktuální dění našich životů a doby. Svá představení pravidelněuvádějí na několika pražských scénách, v mnoha městech České republiky i v zahraničí. 

S touto Mozartovou operou se olomoucké publikumsetkává teprve podruhé. Titus v režii Jaromíra Pleskota měl v tehdejšímDivadle Oldřicha Stibora premiéru v listopadu 1988. 

„Na návrat Tita po 35 letech do našeho divadla sevelmi těším a jsem rád, že můžeme divákům představit tento Mozartův méně známý kus.Děkuji Veronice Kos Loulové, že tento titul pro naše divadlo vybrala a společněs Jiřím Havelkou opět o něco rozšířila olomoucké operní obzory,“ říkáDavid Gerneš, ředitel Moravského divadla Olomouc. 

Kontakt pro média:

Tereza Matějková, obchodní oddělení

tereza.matejkova@mdol.cz

732 112 062