Šéf souboru opery a operety Miloslav Oswald nastínil, že se divák může těšit na titul, který se na jeviště stále vrací. „Své místo v operetní tvorbě si uchoval spojením vídeňské a pařížské tradice. A právě v tom je takřka ojedinělý, a to z něj také činí jeden ze skvostů klasické operety,“ doplnil Oswald. Rozverný příběh režíruje Dagmar Hlubková s komediálním nadhledem. Ples v opeře je ověnčený půvabnými melodiemi, mezi nimiž nechybí krásný valčík Dnes večer v opeře, duet Jen jednou žijeme, píseň o první schůzce a perla partitury Chambre separée s jemně zadumanou a čistou, vroucí melodií, která se právem zařadila mezi největší hity světové operety. Scénu navrhl Martin Víšek a kostýmy Eliška Zapletalová.

V olomouckém divadle byl uveden Heubergerův Ples v opeře celkem třikrát. Poprvé zazněl 21. září 1929. Dirigoval Jaroslav Budík, režisérem byl Jan Kühn. Dále byl uveden 2. července 1960 v režii Jana Pacla za řízení Pavla Pokorného a 18. května 1980 v režii Stanislava Regala s dirigentem Zvonimírem Skřivanem.  Světová premiéra se odehrála 5. ledna 1898 v Divadle na Vídeňce a uzavřela jednu epochu vývoje operetního žánru, kterou označujeme jako zlatý věk vídeňské operety. Libreto napsali Victor Léon a Heinrich von Waldberg podle francouzské veselohry Růžové domino od A. Ch. Delcoura a A. Hennequina z roku 1876. Premiéra sklidila jen slova nadšení: „To, co v pikantní polce, mazurce, pochodu i ve valčíkových tempech šumí a dráždí, není žádné obyčejné šumivé víno, ale ohnivě pěnící se šampaňské!“ V Čechách poprvé zazněl Ples v opeře  27. října 1898 v Brně, tedy po necelých deseti měsících vídeňské existence, snad proto zde nezazářil tak, jak by se na budoucí věčně zelenou trvalku slušelo. Naopak zcela triumfální úspěch měl Ples v opeře v pražském Národním divadle s premiérou 19. ledna 1899 (tedy rok po vídeňské premiéře).   

Osoby a obsazení

Teofil Beaubisson, majitel realit – Petr Šíma / Vladimír TřebickýPalmira, jeho paní – Magda Málková / Zdeňka MollíkováHenri, jejich synovec – Ondřej Koplík / Milan VlčekEmil Aubier, obchodník – Martin Štolba j. h. / Antonín ValentaAngela, jeho paní – Jana Krajčovičová j. h. / Lea VítkováGaston Dumenil – Petr Martínek / Jakub RousekMonika, jeho paní –Václava Krejčí Housková / Hana KosteleckáHortensie, jejich komorná – Elena Gazdíková / Barbara SabellaFedora, tanečnice – Barbora Polášková / Rita SchimkeováFilip, vrchní číšník – Ondřej Doležal / Petr ŠímaPikolo – Radek LeszczynskiGermain, sluha u Dumenilů – Petr HloužekSimona, majitelka kavárny – Petruše Cimburková Dagmar Hlubková pochází z divadelní rodiny. Po studiu na konzervatoři získala své první angažmá ve Slezském divadle v Opavě, kde působila čtyři roky v operním sboru. A pak následoval nástup do ostravské operety, kde byla angažována jako členka sboru. Hned v prvním roce nastudovala titulní roli v operetě Mam´zelle Nitouche pod vedením Josefa  Kobra. Vzápětí následovala sólová smlouva a hlavně role za rolí v operetách i muzikálech. Za ty nejvýznamnější jmenujme například Lízu Doolittleovou z My Fair Lady, Magnolii z Lodi komediantů, Adélu z Netopýra, Roxii z Chicaga, Sugar ze stejnojmenného muzikálu, Plajznerku z Dalskabátů či filmovou hvězdu Linu Lamontovou z muzikálu Zpívání v dešti. Od roku 1998 se začíná věnovat režii, nejprve ve funkci asistentky a později samostatné režii. Sama za svůj velký režijní úspěch považuje uvedení muzikálu G. Gershwina Crazy For You, Suppého operety Lehká kavalerie  či  amerického muzikálu  Camelot.

Richard Heuberger (1850–1914) – dirigent, kritik a skladatel. Po nevýrazné kariéře dirigenta pěveckého sboru se věnoval hudební kritice v Neue freie Presse. Zde i ve svém periodiku Neue musikalische Press prezentoval své čtivé recenze. V roce 1902 se stal profesorem na vídeňské konzervatoři. Jako skladatel zkomponoval čtyři opery, například Mirjam (1894) nebo Barfüssele (Bosonohý, 1905). Jeho balet Loutnistka byl v roce 1896 proveden v Praze. Svou první operetu začal psát až ve zralém věku. Byl to právě Der Opernball (Ples v opeře, 1898), který mu zajistil nesmrtelnost. Následovaly další operety, například Její excelence (1899), Vlak o šesté (1900), Děťátko (1902), Kníže z Düstersteinu (1909) a Don Quijote (1910) již významnějšího úspěchu nedosáhly. Richard Heuberger zemřel jako nesmírně vážená osobnost a uctívaný skladatel 28. října 1914 ve Vídni. Ples v opeře byl však jediným dílem, které jej přežilo. Kontakt: Mgr. Simona Součková, mediální zástupkyně, mobil: 724 148 092