Činoherní soubor uvede klasiku slovenské dramatiky

Premiéru hry žijícího slovenského autora Petera Kováčíka Hostinec U zeleného stromu uvidí diváci Moravského divadla v Olomouci 5. února. Režie se ujal hostující Ján Sládeček, který na úpravě spolupracoval s dramaturgem Miroslavem Ondrou. I když nás děj hry zavede do třicátých let minulého století, příběh koresponduje se současností.

Příběh odehrávající se v době velké hospodářské krize přináší zajímavé lidské osudy, příběhy o zjizvených lidských duších, ale také lásku, černý humor a komické situace. „Když jsem byl osloven na ´hostovačku´do Olomouce, chtěl jsem nastudovat slovenskou hru s kvalitním textem a aktuální metaforou k dnešku. Volba byla jednoduchá. Oslovil jsem Petera Kováčíka s tím, aby původní scénář hry Hostinec u zeleného stromu upravil do komorní verze pro méně postav,“ řekl zkušený slovenský režisér Ján Sládeček, který se léta orientuje právě na jevištní adaptace slovenské dramatiky.

„Paradoxně, světovou premiéru měla hra v Brně a objevila se v ní téměř třicítka postav a velký kompars. Kromě jiných renomovaných divadel byla také uvedena v Divadle na Vinohradech, kde se dočkala více než stovky repríz - v hlavní roli exceloval Vlastimil Brodský,“ připomněl dramaturg Miroslav Ondra. „Na znovuuvedení této hry jsme si ale museli počkat. Minulý režim nepřál příběhům, v nichž se objevovali slavní legionáři dohnaní až na okraj společnosti, stejně jako bezdomovci. Byla by ale velká škoda, kdyby tento příběh zůstal ležel ladem. Divák se i dnes může s některými osudy ztotožnit a zjistit, že jeho životní situace může mít své východisko a že není tak katastrofální, jak se mu zdá. Zápas o snech a iluzích svádíme v různých etapách my všichni,“ vysvětlil Ján Sládeček. Slovenskou předlohu přeložil dramaturg Miroslav Ondra: „Rozhodli jsme se hru přiblížit ze slovenských reálií českému prostředí. Transformace je důkazem, že téma Kováčikovy tragédie je víceméně sdělné v mnohem širším prostoru, než je území Slovenska, že přesahuje národní hranice a její platnost v celém středoevropském prostoru je nevyvratitelná.“

Režisér svěřil stěžejní roli bezdomovce Josefu Bartoňovi, který nahlíží na jednotlivé příběhy štamgastů předměstské hospody svou vlastní svéráznou optikou a komentuje je s břitkým černým humorem. „Lidské charaktery jsou vykresleny velice plasticky, každá z postav má svá tajemství, která se budou postupně odkrývat. V centru dění stojí drama lásky jednorukého mladíka a slepého děvčete. Pomyslná hvězdice lidských osudů se protíná, a tak divák sleduje s napětím chování hostinského, který v krizi krachuje, elegantního mafiána, partu stávkujících dělníků, nešťastného mladíka, kterému kamarád prohrál půjčené peníze, profesionálního politika, kováře a jeho tovaryše či problémy zaměstnanců sousední pily,“ přiblížil děj režisér Sládeček.

Ján Sládeček patří v výrazným osobnostem slovenské divadelní scény. Má za sebou poměrně bohatou profesní kariéru. Původně se věnoval dramaturgii a divadelní vědě. Deset let byl historikem a teatrologem v Divadelním ústavu v Bratislavě. Teprve potom se začal věnovat naplno režii. V současnosti působí jako umělecký šéf a režisér ve Spišském divadle na Slovensku a učí na Akademii umění v Banské Bystrici.

2.2.2010