Moravské divadlo zve diváky na Boží mlýny s písněmi Jaromíra Nohavici

14. 5. 2018 / Napsali o nás
Poslední činoherní premiéra sezony v Moravském divadle je skutečně mimořádná. Soubor pod vedením Romana Vencla uvede na jeviště Boží mlýny, román Jana Vrby z roku 1919. Přestože se dílo dočkalo před osmdesáti lety filmové verze, na divadelní adaptaci si poprvé troufl až nyní olomoucký soubor. Herce budou na jevišti doprovázet písně Jaromíra Nohavici v podání živé kapely a premiéra nás čeká už dnes v 19 hodin, nejbližší repríza je pak 14. května.

Výchozím okamžikem románu je křivá přísaha, kterou vykoná sedlák Záhoř. Tvrdí totiž mladému Podestátovi, že jeho otci vrátil tři sta zlatých předtím, než starý Podestát zemřel. A lživé prohlášení pronese i před soudem. Trest za spáchaný hřích má brzy dopadnout nejen na Záhoře, ale i na jeho syny.

Uměleckého šéfa činohry a režiséra inscenace Romana Vencla na Vrbův román upozornila dramaturgyně Michaela Doleželová. "Oba máme rádi díla venkovského realismu. Už po prvním přečtení mi bylo jasné, že tahle látka si zaslouží být inscenována. Ideové pojetí románu je natolik univerzální a nadčasové, že vlastně nedokážu pochopit, jak je možné, že to budeme až my, kdo bude mít s Božími mlýny českou divadelní premiéru," uvedl Vencl.

Zásadním rozhodnutím bylo přenést děj z Domažlic na Hanou a doprovodit jej písněmi Jaromíra Nohavici. "Příběh Božích mlýnů je natolik univerzální, že prostředí, do nějž je zasazen, není pro celkové vyznění nijak určující. Jeho přenesení na Hanou je přeci jen divácky mnohem atraktivnější a musím říct, že pro mě i výtvarně zajímavější. Myslím si, že poetika hanácké vesnice z přelomu devatenáctého a dvacátého století a především pak místní folklór je o něco pestřejší a pro výtvarníky byl vizuálně velmi inspirativní," vysvětlil Vencl.

O zapojení písní Jaromíra Nohavici bylo rozhodnuto od samého začátku. "Hned po prvním přečtení knihy mi bylo jasné, že v případné divadelní adaptaci musí znít Nohavicovy písně. Díky velké přímluvě Ivany Plíhalové souhlasil pan Nohavica s použitím svých skladeb v naší inscenaci. Moravské divadlo Olomouc je tak jediným divadlem u nás, kterému je dovoleno použít v představení Nohavicovy písně a živě je interpretovat," upozornil Vencl.

Autorem hudebního nastudování je Filip Tailor, který známé písně upravil do nového aranžmá pro cimbál, housle, klavír, kytaru a kontrabas. "Prvotní nadšení se střídalo s vědomím obrovské nálože práce spojené s úpravami písní, samozřejmě jsem cítil i velkou zodpovědnost, protože nikdo nechce pokazit hudbu tak významného autora. Do textů ani melodií jsme téměř vůbec nezasahovali, takže se zpěvem je diváci určitě poznají. Některé aranže vychází z původních aranží některé jsou posunuté do úplně jiné emoce, ať už přímo, nebo v podtextu, mezi řádky," popsal Tailor.

Scénu, která se obejde bez přestaveb a kterou zdobí strom coby symbol rodu i všudypřítomný krucifix, navrhl Miroslav Král. Kostýmy využívající prvků z hanáckých krojů navrhla Lucie Halgašová.

(leš)

Olomouc.cz, 11.5.2018