Moravské divadlo Olomouc uvedlo Shakespearovu hru Něco za něco, kterou s činoherním souborem nastudoval mezinárodní tým

Moravské divadlo Olomouc uvedlo Shakespearovu hru Něco za něco, kterou s činoherním souborem nastudoval mezinárodní tým Česko-polský tým pod vedením hostujícího režiséra Bogdana Kokotka připravil první činoherní premiéru letošního roku – hru Něco za něco slavného anglického dramatika Williama Shakespeara. V Moravském divadle Olomouc má tento titul svou inscenační tradici a nyní přináší mimořádné příležitosti pro nové posily souboru i ryze aktuální téma moci a korupce. Premiéra se konala v pátek 14. ledna v 19 hodin.

274941.jpgHra nabízí skvělé příležitosti pro nové opory souboru, Jiřího Suchého z Tábora a Kláru Klepáčkovou. Obrovský úkol stál také před Petrem Kubesem, který se popasoval s vídeňským knížetem – těžko uchopitelnou postavou a nesporným předchůdcem Prospera. V olomoucké činohře byl titul uveden v roce 1965 v Renčově překladu Půjčka za oplátku a v režii Jiřího Svobody. Mladého šlechtice Claudia si tehdy zahrál Alois Švehlík (v současném nastudování v podání Vojtěcha Lipiny), výčepního Hektora pak František Řehák (dnes Václav Bahník).

„Komedie Něco za něco ukazuje, jak člověka dokáže proměnit moc. Jako by zde Shakespeare rozvedl dva sonety, konkrétně číslo 94 a 129, které napsal nedlouho před vznikem hry, a na něž nás upozornil překladatel, profesor Martin Hilský, když zavítal na jednu ze čtených zkoušek. Téma moci a chtíče je zde traktováno jednak v monolozích, které připomenou Shakespearovy velké tragédie, jednak i v „buffo“ rovině – v rovině klaunských výstupů. Jedná se tedy o shakespearovsky komplexní žánr a řazení ke komediím může někoho mást,“ vysvětlil dramaturg Milan Šotek. Proto se častěji hovoří o takzvané problémové hře, kterou charakterizují drastická řešení otázek života a smrti i zpochybnění morálky větš274006.jpginy postav. „Na textu mne fascinuje Shakespearem skvěle vytušená Vídeň a vůbec ohromný scénický potenciál – divadelně vděčné převleky či závěrečný skandální soud. Vše se ve hře děje jen na zkoušku, zato však s trvalými následky. Isabelina ctnost sice zůstane bez poskvrny a ani Claudio není popraven – během hry však pocítí, jaké by to bylo nebýt pannou, jaké by to bylo přijít o hlavu,“ zdůraznil dramaturg.

Málokterá Shakespearova hra má na svém kontě tolik různých názvů – Veta za vetu, Oko za oko či Půjčka za oplátku. „Celou hrou prostupují dvě základní divadelní situace současně. Tu první bychom mohli nazvat ,oko za oko‛, tu druhou ,něco za něco‛. Ta první je spjata se starozákonní odplatou, ta druhá se směnou zboží a peněz. (Ve starších překladech tu první představuje ,veta za vetu‛, tu druhou ,půjčka za oplátku‛.) ,Oko za oko‛ je přesná, téměř legalistická ekvivalence vyjádřená částí lidského těla. ,Něco za něco‛ označuje spíš úplatky,“ cituje v programu profesor Hilský.

Fotografie Ondřej Hlaváček


Osoby a obsazení:

VINCENTIO, vídeňský kníže... Petr Kubes
ANGELO, jeho náměstek... Jiří Suchý z Tábora
ESCALUS, starý šlechtic... Josef Bartoň
CLAUDIO, mladý šlechtic... Vojtěch Lipina
LUCIO, výstřední hejsek... Ivan Dejmal
ŽALÁŘNÍK... Jaroslav Krejčí
POMPEJUS, klaun a posléze kat... Václav Bahník
ISABELA, sestra Claudia... Klára Klepáčková
MARIANA, zasnoubená s Angelem... Lenka Kočišová
JULIE, Claudiova milá... Vendula Fialová
MADAM PROŠOUPANÁ, kuplířka... Vlasta Hartlová
JEPTIŠKA... Ivana Koktová
PANÍ LOKTOVÁ... Tereza Richtrová
LOKET strážník, PETR, mnich a 2. PÁN... Roman Vencl
BARNARDIN český vězeň a 1. PÁN... Jiří Nebenführ

Hampejznice, jeptišky a mniši... Barbora Potěšilová, Eva Slaninová
                                                  Karolína Vaníčková, Babeta Vaňková, Eva Wyzulová

Překlad: Martin Hilský
Režie: Bogdan Kokotek j. h.
Dramaturgie: Milan Šotek
Scéna a kostýmy: Krzysztof Małachowski j. h.
Hudba: Zbyhněv Siwek j. h.
Pohybová spolupráce: Katarzyna Małachowska j. h.


20.1.2011