Covid, válka a zdražování. I během mimořádně obtížné sezony Moravské divadlo uvedlo třináct premiér a přišlo s řadou novinek, kterými jde divákovi naproti

„Sezona 2021/2022 si zaslouží všechny přívlastky krom jednoho – normální. Jednalo se o sezónu, jež byla ovlivněna vlnami covidu, válkou na Ukrajině a složitou ekonomickou situací. Když se nyní rekapitulujeme uplynulé měsíce, tak se s kolegy nestačím divit, kolik jsme toho zvládli a jak jsme se popasovali se všemi výzvami uplynulé sezóny. Největší dík patří především všem divákům a partnerům, že nám zachovali přízeň i v dobách, kdy jsme mohli hrát pouze s omezeními, překládali jsme termíny premiér a hledali nové cesty, jak se postavit k aktuálním společenským výzvám. Stejný dík patří všem kolegům, že přes těžkosti dokázali stále nalézat novou energii a vůli k překonávání nelehkých překážek. Výsledkem pak jsou skvělé premiérové inscenace všech našich souborů, mimořádné akce související s covidovou situací a současnou krizí a válkou na Ukrajině. Po náročné a turbulentní sezóně si teď v divadle trochu odpočineme, abychom nabrali dostatek sil a mohli již od srpna znova dělat všem lidem radost a ulehčovali jim současnou složitou situaci,“ zhodnotil ředitel divadla David Gerneš. 

Ještě předtím, než se umělci mohli vrátit na jeviště divadla, vystoupili v srpnu s oblíbenými představeními na Moravském divadelním létě, open air festivalu na Korunní pevnůstce, kde se premiéry dočkala činohra Dokonalá svatba. Posledním představením sezony byl 30. června též jeden z premiérových baletních titulů Obraz Doriana Graye. Celková návštěvnost se ve zmíněném období vyšplhala na téměř 80 tisíc diváků a průměrná návštěvnost představení dosahovala takřka 70 %, což vzhledem k tomu, že značná část sezony byla ovlivněna pandemickými opatřeními, je velmi slušné číslo. Mezi nejnavštěvovanější patřily nadále inscenace Sluha dvou pánů, Splašené nůžky, muzikály Donaha! a Noc na Karlštejně. Z premiérových titulů byl divácky největší zájem o balety Louskáček – kouzelný příběh a Obraz Doriana Graye, dále o operu Nabucco a činohru Dokud nás lež nerozdělí.

Soubor činohry rozšířil svůj repertoár o šest novinek. „Pro činoherní soubor byla vrcholem uplynulé sezony jednoznačně premiéra Roku na vsi v režii Janky Ryšánek Schmiedtové, který se podařilo uvést až po dvou odkladech vynucených pandemií. Nakonec jsme ale, i přes všechny překážky, dokázali spojit všechny tři soubory Moravského divadla v rámci jedné inscenace, která nás pak reprezentovala na festivalu Divadelní Flora a Divadelními novinami byla vyhodnocena jako sukces měsíce,“ vyjádřil s radostí umělecký šéf činohry Roman Vencl. Během roku se podařilo uvést i další z odložených premiér. „Nemohu nezmínit také režii Miroslava Krobota, která byla pro náš soubor obrovským zážitkem a velkou poctou. Jeho Zánik samoty Berhof je bezpochyby něčím zcela odlišným od našeho běžného repertoáru a jsme moc rádi, že tu takovou inscenaci máme, a že se u nás panu Krobotovi líbilo natolik, že už se rýsuje jeho další spolupráce s našim souborem,“ prozradil dále Vencl. Nutno též podotknout, že tato inscenace získala Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury – DIVADLO. Činohra se postarala také o českou premiéru populární zahraniční hry. „Jako úplně první tuzemské divadlo jsme pak uvedli americkou komedii Joea DiPietra Dokud nás lež nerozdělí. Byla to hned druhá česká premiéra v nedávné době, protože minulou sezonu jsme jako první české divadlo převedli na jeviště slavný francouzský film Nedotknutelní,“ dodal Roman Vencl.

Se změnami v termínech premiér, představení a obsazení z důvodu nemocných členů se potýkal také soubor opery a operety. Navzdory tomu uvedl od září do června čtyři premiéry. „Pro inscenační týmy bylo v podstatě až do února nutné smířit se s tím, že během nastudování někdo půjde do karantény, ale všichni jsme se modlili, aby to neohrozilo premiéry. Někdy to vyšlo a premiéry se uskutečnily, jindy musely být odloženy. Ten adrenalin se stal poněkud běžnou součástí divadelního fungování,“ vzpomíná sólistka souboru Radoslava Müller s tím, že soubor více než kdy předtím zafungoval jako tým. „Vybavuji si, jak zhruba dva týdny před premiérou operety Noci v Benátkách bylo nemocných několik kolegů, a tak paní režisérka Dáša Hlubková "zaskakovala" tři role najednou. Zkouška na jevišti proběhnout musela! V jednu chvíli už nevěděla, koho hraje, a my co jsme to sledovali z hlediště jsme vybuchli smíchem. Musím říct, že ačkoli to bylo nelehké, humor nás neopouštěl. Nakonec nás pár skončilo v domácí karanténě i během generálkového týdne. Zdálo se, že premiéry se budou muset přesunout. Mí kolegové se semkli, táhli všechny zkoušky i premiéry často v jednom obsazení, a zvládli to. Za to jim patří obdiv a velké díky,“ dodala Müller. Dalšími úspěšnými premiérami byly Fidelio, Nabucco a Únos ze serailu. „Mou srdeční premiérou a titulem, ve kterém účinkuji, se jednoznačně stala opera Nabucco. Jsem ráda, že tento titul opět dostal místo na prknech našeho divadla, a přeji mu mnoho krásných a úspěšných let. Všichni jsme nastudování prožívali velmi intenzivně a to, že se premiéry uskutečnily bez větších komplikací při takovém počtu lidí, jaké si toto představení žádá, byl velký úspěch, radost a dar od Boha,“ uzavřela Radoslava Müller.

V návaznosti na programové změny byla v loňské sezoně uvedena hned tři baletní díla. V září mohli diváci poprvé naživo spatřit poutavé taneční divadlo Sólo pro tři. V listopadu se pak dočkal nového zpracování Čajkovského Louskáček s podtitulem Kouzelný příběh. „Do dubna jsme nastudovali divácky úspěšnou premiéru Obraz Doriana Graye a do toho jsme zvládli připravit česko-ukrajinské gala, ze kterého mám opravdu velkou radost. Díky mediálnímu zájmu se informace dostala daleko za hranice naší republiky a já jsem upřímně rád, že se nám dostává za tento počin mnoha pozitivních ohlasů z řad diváků, ale i odborníků. Stejné je to i v případě výše zmiňované premiéry Obrazu Doriana Graye, kde jsme vykazovali i v posledních dvou horkých předprázdninových dnech vysokou návštěvnost. Za to patří divákům opravdu velké poděkování,“ shrnul umělecký šéf souboru baletu Jan Fousek.

Moravské divadlo se během roku zasloužilo o několik významných akcí. V rámci Dnů evropského dědictví připravilo audiovizuální projekt Sloup světla u Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, které mělo symbolizovat modlitbu za konec pandemie a naději. „Když jsme přemýšleli nad tím, jaký titul uvést letos, uvědomili jsme si, s čím se naše společnost musela potýkat a vyrovnat za poslední rok, a současně jsme chtěli dát divákům na vědomí, že jsme zpátky a znovu pro ně otevíráme divadlo. Shodli jsme se na tom, že letošní představení by mělo důstojně uctít památku obětí covidu a přinést divákům duchovní katarzi,“ vysvětlil ředitel David Gerneš. Režie velkolepého představení, do nějž se zapojily všechny tři soubory, byl Tomáš Ondřej Pilař a autorem původní skladby vzniklé speciálně pro toto představení přední český varhaník Mikoláš Troup. 

Bezprostředně po napadení Ukrajiny Ruskem se divadlo rozhodlo ve spolupráci s předními českými písničkáři zorganizovat benefiční koncert na pomoc Ukrajině. Iniciativa vzešla od olomouckého patriota Karla Plíhala. „Když jsme se v sobotu ráno koukali doma na depresivní televizní zprávy o dění na Ukrajině, přemýšleli jsme, jak nejlépe pomoci a přispět. Došlo mi, že nejlépe pomohu tím, čím se už čtyřicet let živím. Rozhodl jsem se obvolat kolegy a kamarády a uspořádat koncert,“ sdělil Plíhal. Výtěžek poputoval neziskové organizaci Post Bellum, která zajistila nákup zdravotnického materiálu a ochranného vybavení pro civilisty i obránce Ukrajiny. 

Dalším úspěšným počinem byl již výše zmíněný česko-ukrajinský baletní galavečer, na němž vedle domácího souboru vystoupili také tanečníci z Kyjeva a pozvaní hosté z divadel v Brně, Ostravě a Plzni. Moravské divadlo v tu dobu totiž hostilo členy Kyjevského městského baletu. Souboru, který se kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nemohl vrátit z evropského turné domů, nabídlo vedení divadla umělecký azyl a možnost trénovat a zkoušet v budově divadla. Výtěžek benefičního gala poputoval právě těmto umělcům. „Oslovil jsem šéfy baletních souborů napříč republikou a jsem velmi potěšen, že souhlasili s účastí svých sólistů na tomto večeru, jehož mottem bylo: Není důležité, jaké jsme národnosti, důležité je, že jsme ochotni vzájemně si pomáhat,“ dodal Jan Fousek, umělecký šéf baletního souboru Moravského divadla.

I když se od 9. února protiepidemická opatření rozvolnila natolik, že již dále nebylo nutné prokazovat se očkovacím certifikátem, na jaře přišlo zdražování, růst cen energií a potravin. Další potenciální překážka pro návštěvníky a výzva pro divadlo, které se rozhodlo jít divákům naproti. Ateliér MDO vytvořil pro příznivce divadla a zájemce z řad široké veřejnosti vzdělávací platformu, v rámci které uspořádal taneční, herecké a pěvecké workshopy, jež se setkaly s velkým ohlasem. Před vybranými představeními začal ateliér realizovat dramaturgické úvody či besedy po představení. Vznikly také dílničky a předčítání pro děti s názvem Divadlo, čti!, kde mohou děti s rodiči za symbolickou cenu strávit interaktivní dopoledne s herci Moravského divadla. Dále se herci a zpěváci od května vrátili do okolních měst a obcí s projektem Kočování pod širým nebem, kde uvádějí oblíbené komedie a muzikály. V červnu pak kromě standardního programu v budově divadla probíhalo Moravské divadelní léto v parku, open air festival na Výstavišti Flora. Ve spolupráci s Divadlem na Šantovce připravilo Moravské divadlo bohatý divadelní program složený z jeho populárních inscenací a také zajímavých her hostů z tuzemska i ze zahraničí. 

Pavlína Dočkalová, Tisková mluvčí/ PR