Repertoár uměleckého sboru Činohra

Na oddělení psychiatrické léčebny, kde vládne vrchní sestra Ratchedová, se žádné léčení psychicky křehkých mužů nekoná. Skupinová sezení se spíše než terapii podobají ponižujícím výslechům, každý udává každého a všichni se bojí všech. Nic pro svobodomyslného a duševně zdravého Randala McMurphyho, který si tu chce ulehčit výkon trestu za svůj poslední delikt. Z dobrovolného vězení na klinice se však začne pomalu stávat opravdové peklo, ze kterého není úniku. Začíná tak příběh o zneužití moci, manipulaci s vědomím lidí, o strachu a touze člověka vzdorovat nátlaku, o léčení vlastních komplexů týráním slabších. Americký spisovatel Ken Kesey, člen takzvané beatnické generace, který bývá označován za jednoho z otců americké postmoderní literatury, vydal roku 1962 román Vyhoďme ho z kola ven, jenž se stal takřka okamžitě světovým bestsellerem. Svědčí o tom i fakt, že pouhý rok po vydání románu, tedy v roce 1963, vznikla dramatizace Daleho Wassermana nesoucí okřídlenější název Přelet nad kukaččím hnízdem. Keseyho příběh se pak stal doslova nesmrtelným díky dnes již legendárnímu filmovému zpracování Miloše Formana z roku 1975. Olomoucké publikum se z něj mohlo těšit zatím pouze jedenkrát, a to v roce 1987. Wassermanovy „Kukačky“ tak nejsou přepisem Formanova filmu, nýbrž svébytnou a mimořádně působivou dramatizací knižní předlohy, která dává režisérovi naprostou tvůrčí a vizuální svobodu. Těžko lze v novodobé činoherní dramatice najít šťavnatější a komplexnější příležitost pro kompletní pánskou část našeho souboru, navíc ještě se zápornou ženskou hrdinkou v čele. Režie inscenace se ujme Pavel Khek, umělecký šéf Klicperova divadla v Hradci Králové, který se do povědomí našich diváků zapsal inscenací Nedotknutelní.

Jedno z nejslavnějších děl Williama Shakespeara a drogová mafie – to je velmi neobvyklé spojení, které dává vzniknout celé řadě absurdních komických situací. Hlavními hrdiny celého příběhu jsou tělesně a mentálně postižení členové amatérské divadelní skupiny s názvem Fantastické divadlo, jež pro své nekalé potřeby využije rodinka nepříliš šikovných drogových dealerů, která se jejich prostřednictvím rozhodne propašovat do Makedonie několik kilogramů kokainu. Mafiáni se tak, zdánlivě nezištně, stanou hlavními mecenáši neobvyklé divadelní skupiny, která shání peníze na cestu do Makedonie, kde chce na divadelním festivalu zaujmout publikum svou adaptací Romea a Julie. Autorem této neotřelé, šílené a lehce absurdní komedie je izraelský dramatik, herec a režisér Gur Koren, působící od roku 2018 coby dramaturg věhlasného velkého divadla Cameri v Tel Avivu. Pro české publikum je Koren prozatím neznámým autorem, ale to se jistě v nadcházejících letech změní, protože jeho hvězda strmě stoupá napříč celým divadelním světem. Jeho neotřelá komedie Fantastické divadlo (v originále The Disabled) měla světovou premiéru právě v Tel Avivu v roce 2014. U nás byla uvedena zatím pouze jednou, a to v Městském divadle v Kladně v roce 2018 pod názvem Neúp!ní. Tuto současnou a neuvěřitelně hravě napsanou komedii bude režírovat mladá, začínající, avšak velmi talentovaná režisérka Tereza Říhová.

„Ten zázračný románek mi učaroval, když mně bylo patnáct let, a jeho nepostižitelná hrdinka navštěvovala pak ráda moje snění,“ napsal Vítězslav Nezval o románu Abbého Prévosta. Tou nepostižitelnou románovou hrdinkou byla mladá dívenka Manon Lescaut a Nezval jí pak složil hold svou stejnojmennou jevištní básní. Toto ikonické dílo českého poetického dramatu bylo olomouckou činohrou uvedeno pouze jedenkrát, a to před dlouhými šestasedmdesáti lety. Jeden z nejvýraznějších a nejzvukomalebnějších tuzemských příběhů lásky nevěrné, a přitom oddané, plný napínavých zvratů a okouzlujícího křehkého světa, se ve své době stal „biblí“ všech milenců a my bychom ho nyní chtěli vrátit na piedestal české dramatické tvorby, kam bezpochyby patří. Mimořádně důležitou a výraznou složkou naší inscenace bude hudba, jejímž autorem nebude nikdo jiný než olomoucký patriot Karel Plíhal, který bezpochyby patří mezi nejvýraznější kulturní osobnosti regionu a v roce 2022 oslaví neuvěřitelných čtyřicet let na české hudební scéně. Nezvalovy verše a Plíhalova hudba interpretovaná živě několika výtečnými muzikanty, to je tandem slibující bezesporu jedinečný divácký zážitek. Režii inscenace jsme svěřili do rukou Hany Mikoláškové-Kovaříkové, která má mimořádný cit pro hudební divadlo a do Moravského divadla se coby režisérka vrátí po dlouhých dvanácti letech.

Ta ves, to jsme my. To je naše rodina, to je naše zem, to je náš lidský rod. Osud nám přidělí rodiče, těm zas jejich sousedy. A do jakých vztahů se narodíme, není možno vlastní silou ovlivnit. A když celé generace spějí jedním směrem, ani ta poslední, ta naše, z toho směru neurve se... Tento románový opus bratří Mrštíků z roku 1903 se stal vrcholem českého realismu a až do roku 1993, kdy byl uveden činohrou Národního divadla v Praze, se českým jevištím zcela vyhýbal. Na vině byla především chybějící kvalitní dramatizace, která by dokázala tuto románovou kroniku fiktivní moravské vesnice Hrabůvka převést na divadelní prkna. Tu vytvořil, právě pro pražské Národní divadlo, Miroslav Krobot, který ji také sám režíroval a umožnil tomuto stěžejnímu románovému dílu další jevištní existenci. Od té doby byl Rok na vsi uveden v devíti divadlech po celé republice a začátkem roku 2022 poprvé zavítá i na prkna Moravského divadla Olomouc. Rok na vsi bude v našem pojetí zcela jedinečným zážitkem, který po mnoha letech spojí dohromady všechny tři soubory, tedy činohru, operu i balet. Toto velké výpravné drama bude opravdovou oslavou nedávného staletého výročí českého divadla v Olomouci. Pohybovou složku představení vytvoří Miřenka Čechová, nejvýraznější představitelka českého tanečního a fyzického divadla, která za svá představení získala řadu prestižních ocenění ve Washingtonu, Edinburghu, Amsterdamu či v Jižní Africe. Hudbu pro komorní obsazení orchestru Moravského divadla složí Ivan Acher, který je, coby autor hudby, podepsán pod více než sto padesáti inscenacemi, přičemž jeho orchestrální skladby zazněly například na Pražském jaru či na dalších renomovaných festivalech v Hamburku, Vídni nebo Budapešti a za svou hudbu k filmu Hodinářův učeň získal tento rok cenu Českého lva. Režie byla svěřena Jance Ryšánek Schmiedtové, která okouzlila odbornou veřejnost svým nastudováním Maryši v ostravském Divadle Petra Bezruče a olomouckému publiku je dobře známa díky svému nastudování dramatu Dům Bernardy Alby.

Bill je vcelku obyčejný třicátník, který má hodnou manželku, nedávno narozenou dceru, starostlivé rodiče, novou milenku a pěkně hloupý nápad... Chystá se totiž veřejně přiznat svůj milostný poměr a vyplout tak z klidného manželského přístavu do rozbouřených vod nového mileneckého vztahu. Naštěstí je tu Billova maminka Alice, která vše zjistí jako první a rozhodne se podstoupit nesnadnou, avšak typicky maminkovskou misi, jejímž cílem je náprava zlobivého synáčka a záchrana, již ne právě stabilního, rodinného krbu. Autorem této velmi inteligentní a brilantně napsané konverzační komedie je newyorský dramatik Joe DiPietro. Americké publikum ho miluje především za jeho muzikálová libreta, která jsou úspěšně hrána od Aljašky až po Broadway. Jeho muzikál Memphis získal dokonce prestižní muzikálovou cenu Tony za rok 2010. Světová premiéra komedie Dokud nás lež nerozdělí, v originále Clever Little Lies, se konala v George Street Playhouse v New Jersey 19. listopadu 2013 a od ledna roku 2015 pak byla s mimořádným úspěchem hrána v newyorském Westside Theater. Olomoucké publikum bude mít jedinečnou příležitost vidět tuto komedii jako vůbec první z celé České republiky. Moravské divadlo totiž získalo exkluzivní práva na první české uvedení, přičemž režie se zhostí umělecký šéf olomoucké činohry Roman Vencl.

Elizabeth Anna Marie z Lansdorfu a Scheibergu - pro vládnoucí režim pouze dělnice Lansdorfová - se vrací do rodného městečka proto, aby oslavila své 70. narozeniny. Její domovské sídlo, "Zámek v Čechách", byl zestátněn komunisty. Mysleli si, že se tak definitivně zbaví obtížné aristokracie, ale modrá krev povahu nezmění ani pod nátlakem rudých soudruhů. Anna Marie nachází jen trosky z toho, co znala. Z jejího bývalého domova je muzejní expozice, z jejího majordoma alkoholik žijící u fotbalového hřiště a z její bývalé komorné manželka správce zámku. Hraběnka se vrací proto, aby splnila svůj slib - zahrát valčík z opery Evžen Oněgin na oslavě svých narozenin, a takový detail, jakým je nový politický režim, jí v tom nedokáže zabránit. Divadelní hra Ivana Hubače, která je adaptací televizního filmu jeho otce Jiřího Hubače, vypráví velký příběh jedné hrdé ženy. Její osud je hořkosladký jako Moët & Chandon ze zámeckého vinného sklepa a lehkobolný jako valčík Petra Iljiče Čajkovského. V titulní roli tragikomedie o hodnotách, které nedokáže vymazat žádná politická garnitura, se představí Vlasta Hartlová.

Nedaleko dnešní Branné v západních Jeseníkách se odehrává dramatický příběh mladičké Ulriky, která se stane, společně se svým opileckým otcem, jeho německou milenkou a jeptiškou Salome, zajatkyní vérvolfů, nacistických fanatiků, kteří se odmítají smířit s koncem druhé světové války a pádem hitlerovského režimu. Zoufalost a bezvýchodnost celé situace podtrhuje fakt, že jsou všichni zcela odříznuti od okolní civilizace a reality... Žijí totiž na samotě Berhof. Autorem stejnojmenné novely z roku 1973 je prostějovský rodák Vladimír Körner, který proslul novelami jako jsou Údolí včel, Adelheid či Anděl milosrdenství a jehož dílo se na jeviště Moravského divadla dostane vůbec poprvé. Zánik samoty Berhof se dočká své teprve druhé divadelní adaptace, přičemž tu první uvedlo v roce 2009 divadlo v Šumperku. Režie této mimořádně zajímavé látky se ujme jedna z nejvýraznějších osobností české kulturní scény, a sice pan Miroslav Krobot, dvojnásobný držitel Ceny Alfréda Radoka, držitel Českého lva, bývalý kmenový režisér Národního divadla v Praze a bývalý umělecký šéf pražského Dejvického divadla.

Dílo Charlese Dickense patří k pokladům ostrovní literatury a on sám je právem řazen mezi největší romanopisce 19. století. Moravské divadlo Olomouc má vůči tomuto géniovi velký dluh. Dickensova tvorba se na naše jeviště dostala zatím pouze jedinkrát a to v roce 2002 díky pohádce Čarovná rybí kostička. Nadešel proto nejvyšší čas tento kulturní dluh smazat. Výchozím námětem pro rodinnou inscenaci Pan Scrooge se stala jeho legendární Vánoční koleda, která vypráví příběh o neočekávané morální přeměně hamižného obchodníka Ebenezera Scrooge, ke které dojde během jediné mimořádné noci. Vše se uděje vinou několika tajemných návštěv, při kterých za lakotným a zlým staříkem přicházejí tři duchové. Duše všemi nenáviděného pana Scrooge, jejímiž jedinými hodnotami byly doposud pouze peníze a materiální statky, se tak znovuzrodí a najde v sobě dostatek místa pro dobro a lásku k druhým. Tento nesmírně poutavý a populární příběh u nás zpracuje jeden z nejvýraznějších a nejlepších slovenských režisérů současnosti, Marián Pecko, jehož inscenace posbíraly téměř čtyři desítky ocenění u nás, na Slovensku, v Polsku nebo ve Slovinsku. Olomouckému divákovi se poprvé představil svou režií adaptace novely Romaina Rollanda Petr a Lucie v sezoně 2017/2018. Tentokrát se můžete těšit na Dickensovu laskavou ironii podanou vysoce atraktivní vizuální formou, slibující skutečné rodinné divadlo, které mohou s napětím sledovat děti, rodiče i prarodiče.

Tato nestárnoucí satirická komedie z roku 1836 patří k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury a o jejím opětovném uvedení jste rozhodly vy, naši diváci. Stalo se tak prostřednictvím ankety, v rámci které jste mohli vybírat mezi třemi tituly, jež byly uvedeny v první sezoně Moravského divadla v roce 1920. V konkurenci Shakespearova Krále Leara a Ibsenovy Hedy Gablerové to jednoznačně a s velkým náskokem vyhrál právě Gogolův Revizor. Příběh bezvýznamného úředníčka Chlestakova, který je nedopatřením považován za státního revizora a svou přítomností tak obrátí naruby chod celého městečka, se na naše jeviště vrátí po dvaadvaceti letech od svého, zatím posledního, uvedení v roce 1998. Režisérkou této komediální klasiky bude oblíbená česká herečka Jana Paulová, která je v komediálním žánru jako doma. Přestože se Jana Paulová věnuje převážně herectví, tak nepůjde o její režijní debut. Ten si totiž odbyla v pražském Divadle Kalich, kde měla 1. listopadu 2018 premiéru komedie Lady Oskar, kde se chopila jak režie, tak i ztvárnění hlavní ženské role.

Těžko byste našli jiný francouzský film, od dob komedií s Louisem de Funèsem, který se tak výrazně zapsal do podvědomí českých diváků a nejen jich. Naprosto strhující příběh mistrně balancující na hraně komedie a dramatu vychází ze skutečného života Philippa di Borgi, jehož knihu Le Second Souffle zfilmovali v roce 2011 režiséři Toledano a Nakache a vytvořili tak jeden z nejuznávanějších evropských filmů poslední dekády, jenž posbíral celou řadu cen a na mnoho dalších byl nominován. Dojemné vyprávění o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný výhradně na pomoc druhých nemusí ztratit smysl života, nás zavede do současné Paříže, kde si ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe vybere za svého nového opatrovníka energického mladíka marockého původu, kterého právě pustili z vězení, v němž strávil šest měsíců. Jednání se zastupující francouzskou agenturou vyústila v dohodu, díky níž uvede Moravské divadlo Olomouc adaptaci tohoto věhlasného filmového díla v české divadelní premiéře! Nesnadnou a velmi zavazující režijní výzvu přijal bývalý umělecký šéf Městského divadla v Mladé Boleslavi a současný kmenový režisér Městských divadel pražských Pavel Khek, pro kterého to bude první pracovní setkání s činohrou Moravského divadla. Byl to právě Pavel Khek a jeho výjimečný a progresivní režijní rukopis, který se výrazně podílel na nedávném zisku hned dvou Cen Thalie pro mladoboleslavský činoherní soubor.

Tato neotřelá komedie Neila LaButa, současného amerického spisovatele, scenáristy, režiséra a herce v jedné osobě, má mnohem vyšší ambice, než jen rozesmávat divadelní sály. Příběh tlusté Heleny a štíhlého Toma, jejího kolegy z práce, začíná jako klasická romantická pohádka pro dospělé, jakých se na nás z televize valí dnes a denně desítky. Tenhle americký sen ovšem vezme za své ve chvíli, kdy se na scéně začne, společně s ústřední dvojicí, objevovat také notná dávka pokrytectví, zákeřnosti, předsudků a bezcitnosti. Tlustý prase je syrová komedie z roku 2004, která si - na rozdíl od naší sobecké společnosti - vůbec na nic nehraje a ochotně vás vezme do světa, ve kterém jsou homosexuálové, tlusťoši, mrzáci a staří lidé považováni za outsidery a děsí nás mladé, hubené a tím pádem i krásné a úspěšné jedince. I přesto, že se Tlustý prase stalo celkem rychle americkým a evropským divadelním hitem, půjde o teprve páté tuzemské nastudování této hry od její české premiéry, kterou mělo v roce 2006 Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Režie se zhostí umělecký šéf olomoucké činohry Roman Vencl, pro kterého není žádný humor příliš ostrý.

Působivý román Jana Vrby z roku 1919 vypráví o tragickém osudu jedné sedlácké rodiny, jíž zničila křivá přísaha jednoho z jejích členů, kterou pronesl na smrtelném loži. Silný a dojemný příběh je opřen o základní myšlenky humanity, spravedlnosti a víry v mravní a duchovní sílu jedince i společnosti jako takové. Režie románové předlohy, která svým poselstvím nachází platnost v každé době, se zhostí umělecký šéf olomoucké činohry Roman Vencl. Dramatizaci vytvoří společně s Miroslavem Ondrou, který se zároveň ujme role dramaturga této inscenace. Celý děj bude zasazen do prostředí hanáckého regionu a podpořen písněmi Jarka Nohavici. Právě jejich jedinečná poetika a křehkost by měla posunout význam celé inscenace daleko za hranice našeho kraje. Dlouhá jednání s panem Nohavicou vyústila ve vzájemnou dohodu, která nemá na současné české divadelní scéně obdoby. Moravské divadlo Olomouc je tak jediným divadlem u nás, jemuž je dovoleno použít v představení Nohavicovy písně a živě je interpretovat.

Dnes již klasická pohádka fantastického autora a vypravěče Jana Wericha, kterou napsal na motivy příběhu Chytrá horákyně od Boženy Němcové. Většina z nás si jistě pamatuje její půvabné filmové zpracování z roku 1984 s Dagmar Patrasovou a Janem Čenským v hlavních rolích. Příběh rybářovy chytré dcery Zdeničky, která se po mnoha peripetiích stane královnou, bude krásnou možností, jak poodhalit svět divadla i našim nejmenším divákům. Nebudou chybět chytlavé písničky, spousta zábavy a samozřejmě koloběžky. To vše a ještě více pro vás ve svém režijním debutu připraví Jan Ťoupalík.

Trevor a Nina jsou manželský pár z vyšší newyorské společnosti. On je prominentní gynekolog, ona majitelka a šéfkuchařka vyhlášené italské restaurace. Jejich manželství však nelze pokládat za ideální - vlastně je to hotové peklo na zemi. Může za to předmanželská smlouva, drsnější než pravidla amerického fotbalu: ten z manželů, který podá návrh na rozvod, přijde o veškerý majetek, který tak automaticky připadne tomu druhému. Jsou Vánoce a Trevor s Ninou pořádají svůj tradiční večírek. Jedinými pozvanými hosty jsou poněkud výstřední manželé Imelda a Artur. Imelda je věštkyně s vlastním televizním pořadem a Artur učí historii a dějiny USA na vysoké škole. Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o dost nudnou párty, jenže to by ona předmanželská smlouva nesměla obsahovat maličký dodatek: ten z manželů, který prokáže tomu druhému nevěru, může požádat o rozvod a získá všechen majetek. Vánoční večírek se tak promění v rozvodové bitevní pole… Když se zhasne nabízí nepřetržitou zábavu a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co je v současné české komediální dramatice k vidění.