Repertoár uměleckého sboru Opera a opereta

Obě opery Antonína Dvořáka, Čert a Káča a i Rusalka, jsou psány na pohádkové motivy. Spojování lidových a humorných prvků s lyrickými a fantastickými prvky, patří k typickým a stále velmi oblíbeným znakům české dramatické tvorby. Námět roztomilé pohádkové opery Čert a Káča vychází ze stejnojmenné pohádky Boženy Němcové o drzé a nebojácné Káči, moudrém ovčáku Jirkovi a oklamaném čertu Marbuelovi. Dvořákovi se v ní podařilo mistrně vytvořit kontrastní scény s lidovým nábojem, čertovsky ohnivé ale i šlechticky vznešené. Díky jeho geniální vynalézavosti v práci s hudebně dramatickými motivy a v instrumentaci orchestru je Čert a Káča dílem zcela originálním, v mnohém přesahujícím předešlou Dvořákovu operní tvorbu.

Polská krev je jednou z nejznámějších a nejlepších českých operet. Na námět Puškinovy povídky „Slečna selka“ napsal libreto Leo Stein, na které Oskar Nedbal zkomponoval hudbu. Opereta se dočkala světového úspěchu a je nejlepším Nedbalovým dílem. Hudba čerpá z polských námětů, ale místy jsou z ní cítit i české rytmy. Kladnou stránkou díla je skvělá hudební charakterizace postav a hudba velmi dobře vystihuje i dramatické zvraty díla. Polská krev prošla od své úspěšné premiéry v roce 1913 ve Vídni celou řadou úprav. Populární ‚hity‘ této operety znají nejen milovníci operety, ale i široká veřejnost. „Diplomat“, „Jste kavalír, to vím“, „Blondýnky něžné“ a všechny krásné písně této vtipné operety si budete moci vychutnat na scéně našeho divadla.

Od své premiéry v roce 1956, tedy víc než půl století, baví Limonádový Joe spolehlivě diváky několika generací. Protože však byla tato vynikající a nestárnoucí komedie určena původně pro divadelní prkna, my ji na ně pro vás vrátíme.

Při jisté příležitosti označil Bedřich Smetana svou Prodanou nevěstu za hračku, čímž měl na mysli její lehčí, komediální žánr, který vedle velkých a vážných autorských projektů vnímal jako jakési kompoziční rozptýlení. Spolu s komediální poetikou vkročila do tohoto díla i idea národního, o lidové tradice se opírajícího, hudebního divadla. Z historie vzniku Prodané nevěsty však víme, že cesta k úspěchu a geniálnímu výsledku se zdaleka nenesla jen ve znamení intuitivní hravosti a národopisného nadšení. Skladatel potřeboval čtyři verze, aby z lidového komediantstva vytvaroval vyspělý žánr operní veselohry, aby se na scéně neocitli folklórní loutky, ale nanejvýš životní a příběh prožívající postavy. Komedie a lyrická hloubka; tradice, folklór a jedinečnost příběhu. Takové jsou souřadnice, pod kterými každý inscenátor musí hledat svůj přístup k Smetanovu mistrovskému dílu.