Dnes a zítra
16.9 (po) sk. - 19:00

Když se zhasne

Mrazivá komedie, která knockoutuje vaše bránice…

Hrajeme v Divadle na Šantovce

17.9 (út) sk. - 19:00

Zkrocení zlé ženy

Jiskřivá komedie o lásce v nejrůznějších podobách

Naše tipy
17.9 (út) sk. - 19:00

Zkrocení zlé ženy

Jiskřivá komedie o lásce v nejrůznějších podobách

22.9 (ne) sk. - 19:00

Zvonokosy

»  Senioři -30%

Muzikál

26.9 (čt) sk. D 19:00

Così fan tutte

Komická opera ve dvou dějstvích

29.9 (ne) sk. - 19:00

Bajadéra

Orientální klenot o nešťastné lásce chrámové tanečnice Nikie a vojevůdce Solora

Taneční show „Karel Gott – zlatý hlas z Prahy“

Tisková zpráva

Taneční show „Karel Gott -– zlatý hlas z Prahy“ je novou premiérou z řady titulů připravených Baletním studiem při Moravském divadle Olomouc. Tento neobvyklý projekt je výjimečný i tím, že jej Olomoucký kraj podpořil jako jednu ze svých významných kulturních událostí. Světová premiéra tanečního varieté Karel Gott – zlatý hlas z Prahy v choreografii a režii Roberta Balogha se koná v pátek 24. září v 19.00 hodin v Moravském divadle Olomouc.

Jedná se o další z celé řady společných Baletního studia a baletního souboru Moravského divadla Olomouc. „Jsem ráda, že tato spolupráce funguje a že členové našeho studia mají možnost účinkovat společně se sólisty baletního souboru. Pro děti to vždy znamená velký zážitek, umělecky je to posouvá dál a motivuje k lepším výkonům,“ nastínila pozitiva oboustranné spolupráce vedoucí Baletního studia Jitka Weiermüllerová.  Diváci prožijí společně s umělci baletního souboru a dětmi studia  velkolepou taneční show s vynikajícími výkony. To vše s překrásnými písněmi mistra Karla Gotta. Zpěváka s bezpečnou, neselhávající technikou, se spontánní muzikálností a stylovou pružností. Během večera zazní známé i ty méně známé Gottovy písně. Návštěvníci se tak mohou těšit na šlágry typu Přijela pouť, Kávu si osladím, So Far, Pretty Woman a Lady Carneval, která byla dokonce nazpívána ve více než třiceti jazycích celého světa. Velká část večera bude patřit jeho rokenrolovým a jazzovým nahrávkám. Nemalý prostor je věnován i skladbám klasickým. Zazní například u nás dosud nevydaná píseň s hudebním motivem Čajkovského Labutího jezera.

„Připravili jsme další netradiční titul mimo předplatné, který se řadí k novým hudebním žánrům. Pracovat s dětmi je pro mě vždy inspirující, radostná je především jejich hravost, která dodává představení lehkost,“ uvedl šéf baletního souboru a umělecký náměstek Robert Balogh, který se ujal choreografie i režie. Ke spolupráci si přizval výtvarnici kostýmů Marcelu Grmelovou a výtvarníka scény Eduarda Přikryla

Obsazení
Přijela pouť - Sbor baletu
Paganini - Lena Iliina, Ján Kočík
Kávu si osladím - Renáta Mrózková, Tomáš Derka, Marek Kocák, Tomáš Kubinec, Dmitrij Savakov, Andrej Šarajev
C´est la vie - Lucie Martináková, Ivo Jambor
Když jsem já byl tenkrát kluk - Jan Seitl
Krev toulavá - Lucie Rojková, Michal Kováč
So Far - Michal Priessnitz a děti baletního studia

Včelka Mája - Klaudie Lakomá, Sabina Krestinová, Viktorie Zavřelová, Marek Pospíšil, Dominik Zavřel a další děti baletního studia
Rock´n´roll party - Sbor baletu
Rock´n´roll party v noci - Sbor baletu
Pretty Woman - Andrea Hrbková, Mikina Kawamura, Ján Kočík, Michal Priessnitz, Dmitrij Savakov, Andrej Šarajev, Radek Vojtěch
Jako James Bond - Lucie Martináková, Michaela Tsepeleva, Sylva Soldatenkova, Ivo Jambor
Lady Carneval - Sbor baletu

2. jednání
Labutí jezero - Sbor baletu
Pojď, půjdem spát do pohádky - Lena Iliina, Ivo Jambor, Andrea Hrbková, Jan Seitl
Sólo pro motýla - Aya Shinoda
V příštím životě - Mikina Kawamura, Michal Priessnitz
Já býval jsem Tvůj - Andrea Hrbková, Jan Seitl
Adagio - Lena Iliina, Ema Krajčířová, Lucie Martináková, Dita Salayová, Michaela Tsepeleva, Mikina Kawamura
Já se tiše odporoučím - Renáta Mrózková a sbor baletu
Don´t be that way - Tereza Bělinová, Viktorie Štverková
Víc než lásku Ti nemohu dát - Petra Glacová, Kateřina Iranová, Lena Kuzněcovová, Lucie Roháčková, Dita Salayová, Irena Švédová
Já žil jsem jak žil - Renáta Mrózková, Dmitrij Savakov a sbor baletu
Meckie Messer - Renáta Mrózková, Sylva Soldatenkova, Ján Kočík / Dmitrij Savakov
Lady a tramp - Renáta Mrózková, Sylva Soldatenkova
Sing, sing, sing - Sbor baletu


gott2.JPG

Karel Gott (*14. 7. 1939 v Plzni) je nejvýznamnějším zpěvákem české pop-music, jehož jméno po čtyři desetiletí zdobí přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“. Chtěl být malířem, ale nakonec musel odejít do učení (obor elektromontér). Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – zpěvu. Příležitostně začal vystupovat jako zpěvák a účastnil se mnoha pěveckých soutěží. Upozornil na sebe v roce 1957, tedy v době, kdy u nás ještě doznívala éra uhlazeného swingu. Svým vystoupením zaujal mimo jiné i Karla Krautgartnera, který mu umožnil účinkovat s jeho orchestrem. V témže roce získává první místo v soutěži amatérských zpěváků. V roce 1959 odchází z ČKD a věnuje se profesionálně pouze zpěvu. Na pražské Státní konzervatoři studuje operní zpěv u prof. Karenina. V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku angažmá do divadla Semafor. Jeho souhlas znamenal zásadní zlom v kariéře. Již v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 je jeho píseň „Oči sněhem zaváté“ vyhlášena absolutně největším hitem roku. Karel Gott se poprvé dostává na samotný vrchol, kdy je vyhlášen Zlatým slavíkem. Po odchodu ze Semaforu v roce 1965 zakládá s Jiřím a Ladislavem Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo. Stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází na sedm měsíců do Las Vegas. Koncem 60. let se v pop-music rozšiřuje styl později označovaný jako tzv. střední proud. Karel Gott se vrací z USA jako dokonalý profesionál, který převyšuje své kolegy.  Po úspěších v Americe, Kanadě i Evropě začíná jeho jméno zdobit přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“. Opět se pouští do nové práce a zpívá jeden hit za druhým – je to doba slavné „Lady Carneval“. Popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru do té míry, že ji nebylo možné ignorovat ani v době normalizace. Jeho hvězdná kariéra dále pokračuje sbírkou nejvýznamnějších ocenění, zlatých, stříbrných, diamantových a platinových desek i Zlatých slavíků. Vystupuje doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii. Poprvé také rozšiřuje svůj repertoár prakticky na všechny žánry – od popu přes lidovky až po klasickou hudbu. Objevuje se i v několika celovečerních filmech. V polovině 80. let popularita Karla Gotta u nás i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje. Těsně před sametovou revolucí v roce 1989 slaví své 50. narozeniny. Již nemá zapotřebí usilovat o první příčky v hitparádách a dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před jednostrannou líbivostí. V roce 1990 ohlásil ukončení své kariéry. Pořádá mamutí turné na rozloučenou v Československu a Německu. Úspěch byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. I po změně politické situace se popularita Karla Gotta nijak nesnížila. Jeho album "Když muž se ženou snídá" se v roce 1992 stává nejprodávanější deskou roku.Během 90. let se věnuje také stále více své druhé lásce – malování  – a své obrazy vystavuje s mimořádným úspěchem u nás i v zahraničí. V obnovené anketě Zlatého slavíka „Český slavík“ obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes. Devadesátá léta umělecky završuje koncertem ve Spojených arabských emirátech, Číně a v Carnegie Hall v New Yorku.

Robert Balogh
Choreograf, režisér, šéf baletního souboru Moravského divadla v Olomouci Robert Balogh se narodil 4. 7. 1960 v Nových Zámcích na Slovensku. Po absolutoriu na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě obor choreografie a režie baletu odchází do Olomouce, kde působí v letech 1985–1988 jako sólista baletu a choreograf Státního divadla Oldřicha Stibora. V dalších letech působí střídavě v bratislavském i pražském Národním divadle a v plzeňském baletu (od r. 1995 jako šéf souboru). Často spolupracuje s filmem a televizí, jako choreograf se prezentuje v mnoha evropských zemích.
S úspěchem se účastnil několika mezinárodních choreografických soutěží: 1991 Tokio – 3. cena za choreografii Ravelova Smyčcového kvartetu F-dur, 1994 Jackson – zlatá medaile za moderní choreografii (Cítím se fajn). S Českou televizí natočil mimo jiné i Neklidné vidiny na hudební koláž ze skladeb K. Jarreta a G. B. Pergolesiho, které získaly jednu z cen Video Dance 1995 v Paříži.
Pro Roberta Balogha je typické užívání hudebních koláží, které si velmi často sám připravuje, obvykle bývá i autorem libreta a režisérem. Z jeho choreografií můžeme uvést Roční doby na hudbu P. I. Čajkovského, Stravinského Ptáka Ohniváka, Adagietto z V. symfonie Gustava Mahlera, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, Dům Bernardy Alby, Lux et Requiem – Extáze ducha (W. A. Mozart), Catulli Carmina (C. Orff), Dámu s kaméliemi (G. Verdi, L. Simon), Romea a Julii, Casanovu a další. V posledních letech inscenoval v Moravském divadle taneční baladu Madama Butterfly (G. Puccini, 2002), IX. symfonii „Z Nového světa“ (A. Dvořák, 2004), taneční drama Carmen (G. Bizet a P. de Lucia, 2005), tanečně-vokální dvojvečer Requiem (G. Fauré) a Carmina burana (C. Orff), Queen (2007), Macbeth (2009). Robert Balogh spolupracuje s baletním studiem při Moravském divadle. Pro děti vytvořil balety Andersen (O. Nedbal, 2005), Broučci (T. Frešo, 2006), Simba (2009) a biblický příběh Mojžíš – Příběh o princi egyptském (2010).

Mgr. Simona Součková - mediální zástupkyně MDO


23.9.2010