První baletní premiérou v nové sezoně bude DON QUIJOTE v nastudování Hany Vláčilové

1. 11. 2016 / Tiskové zprávy
V letošním roce uplynulo 400 let od úmrtí Miguela de Cervantese, který stvořil legendárního literárního hrdinu Dona Quijota. Památku španělského básníka a spisovatele se rozhodl uctít baletní soubor Moravského divadla a jako první premiérový titul nové sezony zvolil jeden z nejslavnějších klasických baletů Ludwiga Minkuse a Maria Petipy. Inscenaci Don Quijote uvede v Olomouci bývalá primabalerína Národního divadla, choreografka a pedagožka Hana Vláčilová. Autorem hudebního nastudování je Tomáš Hanák. Premiéra se uskuteční v pátek 4. listopadu 2016 v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.

„Minkusův balet Don Quijote patří k perlám klasického baletu. Pro tento titul jsme se rozhodli především proto, že je prubířským kamenem každého baletního souboru. Ostatně v profesionálních kruzích platí jedno rčení: soubor, který dokáže zatančit Dona Quijota, zvládne zatančit vše. Baletní soubor Moravského divadla je na mimořádně vysoké technické úrovni, a tak snad ve zkoušce ohněm uspěje na výbornou,“ uvedl umělecký šéf souboru Robert Balogh. „Balet Don Quijote má v sobě španělský temperament, pozitivní energii, živelnost. Své dělá i hudební doprovod. Odborníci tvrdí, že Minkusova kompozice nedosahuje takových kvalit jako balety Prokofjeva nebo Stravinského, ale pro tanečníka je ideální, velmi efektní,“ doplnila režisérka a choreografka Hana Vláčilová.

Balet Don Quijote má zajímavou historii. Posuďte sami: u věhlasného choreografa Maria Petipy si dílo objednal ředitel Carských divadel Stěpan Alexandrovič Gedeonov. Petipa se nechal inspirovat epizodou z druhého dílu Cervantesova románu. Hlavním hrdinou není Don Quijote, ale mladí milenci Kitri a Basil, jejichž lásce nepřeje Kitriin otec Lorenzo a bohatý Gamacho. Díky Donu Quijotovi ale nakonec vše dobře dopadne. Hudbu k baletu zkomponoval rakouský skladatel a houslový virtuóz Ludwig Minkus. Světová premiéra se konala ve Velkém divadle v Moskvě 14. prosince 1869. Nebyla to ovšem verze, kterou Petipa považoval za ideální a definitivní – tou se stala až inscenace vytvořená v Mariánském divadle v Petrohradě (premiéra 9. listopadu 1871). Petipa přidal do libreta několik dalších scén a také nové postavy. V roce 1900 pak novou moskevskou inscenaci Dona Quijota nastudoval Alexandr Gorský, jehož verze se výrazně lišila od předchozích, což prý Petipa přijal s velkou nelibostí. Zajímavou historii má i hudební doprovod, nepochází totiž výhradně od Minkuse. „Hudební materiál je velmi pestrý. Základ tvoří Minkusova hudba, ta ale byla v dalších inscenacích postupně doplňována čísly od jiných skladatelů, jež si vyžádali jednotliví inscenátoři či interpreti,“ vysvětlil autor hudebního nastudování a dirigent Tomáš Hanák.

Během příprav nové inscenace vycházela Vláčilová z obou libret, tedy jak z Petipova, tak z Gorského. „Samozřejmě muselo dojít ke zkrácení původní verze, bylo třeba přizpůsobit ji vnímání současného diváka. Dalším důvodem krácení byl i omezený počet členů souboru. Zachovali jsme to, co je nezbytně nutné k odvyprávění příběhu, co musí v inscenaci zůstat,“ popsala Vláčilová a potvrdila, že půjde o klasický balet bez potřeby dílo modernizovat a aktualizovat. „V této věci jsem velmi konzervativní. Asi chápu, že tvůrce má potřebu se nějakým způsobem k dílu vyjádřit, ale já coby divák trpím,“ shrnula.

Pro Vláčilovou je to po úspěšných inscenacích Labutí jezero a Spící krasavice další režijní a choreografický počin v Moravském divadle. „Paní Hana Vláčilová je pro mne synonymem klasického baletu v České republice. Jsem moc rád, že se ujala choreografie tohoto náročného titulu,“ zdůraznil Balogh. 

Postavu Basila ztvární Ivo Jambor v alternaci s Antonínem Blahutou. „Basil je postava náročná po technické i herecké stránce. Je temperamentní, plný energie, emocionální,“ popsal Jambor. „Působí sebevědomě, je si jistý každým svým krokem a gestem, které udělá,“ doplnil Blahuta a ocenil spolupráci s režisérkou. „Paní Vláčilová je pro mě obrovská osobnost. Je milá, často nám vyhoví a ví, čeho přesně chce dosáhnout i v tom nejmenším detailu,“ dodal Blahuta. Režisérku Vláčilovou vychválila také Yui Kyotani, představitelka role Kitri. „Po premiéře Spící krasavice jsem ji prosila, ať zase přijede, že s ní moc a moc chci znovu pracovat. Naprosto jí důvěřuji, dokáže během chvilky přesně popsat, co po mně požaduje, co dělám dobře a co špatně,“ přiblížila Kyotani, pro niž je role Kitri splněným přáním. „O téhle roli jsem snila už v době, kdy jsem teprve uvažovala o kariéře profesionální baletky. Teď se mi sen konečně splnil. Kitri je velmi energická, dynamická a působí přirozeně, žádný princeznovský typ,“ shrnula Kyotani, která bude alternovat s Karolinou Zarach a Viktorií Cigrina.

Autorem scény je Eduard Přikryl, kostýmy navrhl Josef Jelínek. „Balet se odehrává v několika prostředích – na náměstíčku, v táboře cikánů, taverně i v tajemném lese, kde Don Quijote prožije krásný sen. Všechny diváky bych chtěl co nejsrdečněji pozvat na balet s nádhernými kostýmy, krásnou scénou a úžasnými tanečními výkony celého souboru,“ uzavřel Balogh.

V historii Moravského divadla se Minkusův balet dočkal jediného uvedení – v roce 2003 jej nastudoval režisér a choreograf Jiří Kyselák. Titulní roli ztvárnil Vadim Tsepelev, který si Quijota zahraje i v nové inscenaci.

Nejbližší repríza: 10. listopadu 2016 v 19 hodin.