Dnes a zítra
13.8 (čt) sk. - 20:00

Noc na Karlštejně

Romantická komedie plná známých a oblíbených melodií

Kočování po Olomouckém kraji - zahrada zámku Brodek u Pv. OPEN AIR

Naše tipy
13.8 (čt) sk. - 20:00

Noc na Karlštejně

Romantická komedie plná známých a oblíbených melodií

Kočování po Olomouckém kraji - zahrada zámku Brodek u Pv. OPEN AIR

21.8 (pá) sk. - 20:00

Noc na Karlštejně

Romantická komedie plná známých a oblíbených melodií

MDL - OPEN AIR - Korunní pevnůstka, prodej od 15.6.

22.8 (so) sk. - 20:00

Sluha dvou pánů

Skoro bleší cirkus

MDL - OPEN AIR - Korunní pevnůstka, prodej od 15.6.

23.8 (ne) sk. - 20:00

Cyrano z Bergeracu

Byl jsem vždy stínem, co druhým napovídá

MDL - OPEN AIR - Korunní pevnůstka, prodej od 15.6.

24.8 (po) sk. - 20:00

Postřižiny

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala

MDL - OPEN AIR - Korunní pevnůstka, prodej od 15.6.

27.8 (čt) sk. - 20:00

Starci na chmelu

Když dva jsou jako jeden

MDL - OPEN AIR - Amfiteátr Velká Bystřice

Olomoucký Macbeth slibuje nadčasové pojetí

Olomoucký Macbeth slibuje nadčasové pojetí V pátek 13. listopadu 2009 v 19.00 hodin uvede Moravské divadlo Olomouc další premiéru této divadelní sezony – inscenaci Macbeth. Tentokrát se bude jednat o netradiční baletní zpracování shakespearovské látky, které na hudbu Kirilla Molčanova připravil a nastudoval režisér a choreograf Robert Balogh společně s dirigentem Petrem Šumníkem.

Robert Balgh se k baletnímu zpracování Macbetha vrací ve své tvorbě již podruhé. V roce 2007 totiž titul nastudoval v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Jedna z repríz pak velmi zaujala šéfa souboru baletu Moravského divadla Olomouc Jiřího Sekaninu, který Balogha přizval ke spolupráci na novém nastudování. „Macbeth je mým reprezentativním titulem, proto jsem velmi rád, že bude uveden i zde, v Olomouci,“ s potěšením konstatuje Robert Balogh a dodává: „Se současným olomouckým baletním souborem můžu tento titul dále rozvíjet a prohloubit.“
Baletní zpracování Shakespearova Macbetha vychází z titulu ruského hudebního skladatele Kirilla Molčanova, jehož premiéru v choreografii Vladimíra Vasiljeva uvedlo Velkého divadlo v Moskvě v roce 1980. Roberta Balogha pak Molčanovova hudební kompozice oslovila svou výraznou dramatičností: „Kirill Molčanov je známý skladatel a jeho Macbeth patří k nejlepším titulům, které zkomponoval. Hudba je svou dramatičností velmi adekvátní Shakespearovi a má také výrazně filmové pojetí. Molčanovi se jedinečným způsobem podařilo přiblížit Macbethovu chorobnou ctižádost, která je podnícena dvojznačným proroctvím o jeho výjimečnosti,“ komentuje původní zpracování Balogh a dodává: „Byl jsem pouze překvapený z celkové původní dramaturgické výstavy Vasiljevova libreta, které zcela opomíjelo mystiku a spiritualitu, a tak eliminovala mnoho základních shakespearovských motivů a zásadních klíčových scén jako je např. scéna ducha Banka na hostině anebo Birnamský les.“ Proto strukturu libreta přepracoval, obohatil o řadu původních scén a mnohem více se tak přiblížil Shakespearově předloze. „S nadsázkou by se dalo říct, že v našem zpracování je mnohem víc Shakespeare, než bylo v původním ruské verzi,“ dodává s úsměvem režisér.
Balogh pak Macbetha nahlíží jako příběh přerodu uctívaného hrdiny v nenáviděného tyrana a aktuální je pro něho zejména téma tragédie ctižádosti. „Macbeth podnícen dvojznačným proroctvím propadne klamu o své výjimečnosti a svou vůli staví nad zákonitosti a řád tohoto světa, činy předbíhá čas. A když ho konečně dostihne určený úděl, uvědomuje si marnost a bezvýznamnost veškerého svého snažení. Pro Macbetha znamená smrt trapný konec nesmyslného života,“ komentuje svůj výklad režisér. Velký prostor pak dostává také postava Lady Macbeth, kterou Balogh interpretuje jako hlavní hybatelku všech Macbethových činů.
Pokud je o přístup k pojetí choreografie a baletní roviny vůbec, Robert Balogh se snaží přizpůsobit techniku ději a hledá adekvátní výraz, jak nejlépe vyjádřit jednotlivé dramatické situace. „Již od začátku jsem například věděl, že nechci souboje mezi Nory a Skoty vyjádřit klasicky šermováním, ale vytvořil jsem jakousi verzi tance inspirovanou taj-či. Což vyznívá dostatečně dramaticky a adekvátně situaci,“ vysvětluje režisér. Balogh pak zdůrazňuje, že výraz tanečního divadla je velmi blízký intenzitě prožitku dramatických situací umocněných básnickým výrazem: „Schopnost vyjadřovat paradoxy lidské existence dvojjediným jazykem básně a dramatu nachází v tanečním umění vrcholné uplatnění.“ Pro klíčové role Macbetha a Lady Macbeth Robert Balogh připravil dvě zajímavé a značně odlišné alternace. V první bude tančit Ivo Jambor s Lenou Iliinou a druhou dvojici pak vytvoří Renáta Mrózková s Janem Seitlem, který před lety v působil v baletním souboru Moravského divadla a nyní se vrací ze svého angažmá v Dortmundu. Další role v alternacích zatančí Michal Klapetek nebo Dmitrij Savakov (Banquo), Andrej Šarajev nebo Radek Vojtěch (Duncan, skotský král), Mikina Kawamura nebo Michal Priessnitz (Sven, norský král). V rolích čarodějnic se pak objeví Andrea Hrbková nebo Sylva Soldatenkova, Petra Glacová nebo Aya Shinoda a Irina Laptěva nebo Kateřina Iranová, které doplní členové baletního souboru Moravského divadla Olomouc.
Balet je uváděn s živý hudebním doprovodem, který s orchestrem Moravského divadla nastudoval dirigent Petr Šumník ve spolupráci s Tomášem Hanákem. Scénografii inscenace vytvořil Jan Dušek a který adekvátně využil historickou symboliku k vyjádření velmi současného pohledu na dané téma. Kostýmy pak navrhla Klára Vágnerová které se podařilo připravit mimořádně zajímavou stylizaci s nadčasovým přesahem.

10.11.2009