Soubor opery a operety MDO se k Čertovi a Káče vrací po bezmála třinácti letech od posledního nastudování. „Už dlouho jsme neměli v repertoáru operu s pohádkovým námětem, přitom je důležité myslet i na dětské diváky. Jejich návštěva divadla je pro nás nejen potěšením, ale i důkazem kulturnosti,“ sdělil umělecký šéf souboru Miloslav Oswald. Dvořák tuto operu napsal v roce 1899 na libreto učitele a literáta Adolfa Weniga. Ten přitom vycházel z lidové pohádky, kterou do své sbírky literárně zpracovala Božena Němcová. Hubatá Káča má nouzi o nápadníky a je ochotna tancovat třeba s čertem. Ujímá se jí čert Marbuel, vyslaný na zem v přestrojení za myslivce, aby zjistil hříchy panovačné kněžny a jejího správce. Káča je okouzlena myslivcovým vyprávěním o červeném zámku a je ochotna ho tam následovat. Marbuel si odnáší Káču do pekla. Ovčák Jirka jde za nimi, aby Káču zachránil. Nakonec před peklem ochrání i panovačnou a chamtivou kněžnu, která slíbila zrušit robotu. „Čert a Káča je sympatická, roztomilá česká pohádka, Dvořák ovšem kladl důraz i na popis střetu selského a šlechtického světa. Ironizoval feudální systém a stranil prostému lidu. Čerti jsou v této opeře ukázaní jako mnohem spravedlivější než kněžna,“ popsal režisér inscenace Václav Věžník, který letos slaví významné „olomoucké“ jubileum. „Na podzim to bude rovných šedesát let, kdy jsem právě v Olomouci zahájil svou profesionální činnost. Dělal jsem tehdy asistenta režiséru Otovi Zitkovi při inscenaci Čertovy stěny. Mám toto město velice rád,“ uvedl režisér. „Jsme rádi, že pan režisér Věžník přijal nabídku opět režírovat v Olomouci. V našem divadle uvedl v minulosti téměř dvacet inscenací, mezi nimi takové úspěšné tituly jako Tosca, Lazebník sevillský nebo naposledy Jakobín,“ upozornil ředitel Moravského divadla Olomouc Josef Podstata.Operu Čert a Káča inscenoval režisér Věžník v Olomouci už v lednu 1970. „Postupem let u mě došlo k vytříbení výrazu. Nemám ale potřebu dělat nějaké módní úpravy. Ctím Dvořákovu hudbu, která je upřímná, veselá, podporuje atmosféru neskutečna a je v ní nadsázka. O Dvořákovi se říkalo, že nebyl dramatický skladatel. Opera Čert a Káča přitom jasně dokazuje, jak velkou měl představivost a fantazii,“ zdůraznil režisér, který v libretu nalezl i aktuální přesah. „Ovčák Jirka v závěru ignoruje nabídku kněžny, aby dělal jako ministr kariéru. Řízení státu má být čestná funkce, ne důvod k obohacení se,“ doplnil Věžník.V roli Káči se představí alternující Václava Krejčí Housková a Barbora Polášková. „Podle mého názoru je Káča jednou z nejnáročnějších rolí. Co se temperamentu týče, vnímám ji jako určitou variantu Bizetovy Carmen. Part je pěvecky i hudebně velice obtížný, ale díky nádherné Dvořákově pohádkové hudbě si to příliš nepřipouštím,“ přiblížila Polášková. Role čerta Marbuela je pak pěveckou i fyzickou výzvou pro Jiřího Přibyla a Vladislava Zápražného. „Mám výhodu, že jsem si tuto postavu již před lety zahrál v libereckém divadle právě pod vedením pana režiséra Věžníka. Podle mě je Marbuel asi nejtěžší part pro bas v české operní literatuře. Na to, že se jedná o úsměvnou pohádku, je pěvecká stránka velmi náročná,“ popsal Přibyl, který v inscenaci zpívá vleže či zavěšený na laně a plazící se po jevišti po kolenou. „Naštěstí jsem v dobré kondici, takže tuhle akční postavu zvládnu uzpívat,“ doplnil. V roli ovčáka Jirky se střídají Ondřej Koplík a Petr Martínek, kněžnu si zahraje Magda Málková nebo hostující Jana Wallingerová.Scéna je dílem Martina Víška, kostýmy navrhla slovenská výtvarnice Miriam Struhárová. „Je velmi lákavé udělat peklo jako divokou scénu a zahltit ji pestrobarevnými kostýmy. My jsme zvolili jinou cestu a ukázali peklo jako militarizovanou jednotku v čele se řvoucím Luciferem. Já sám vnímám peklo jako takový negativ české hospody,“ popsal režisér Věžník.Opera Čert a Káča se dosud v Olomouci dočkala devíti inscenací, poslední premiéra se uskutečnila v září 1999. Inscenaci tehdy nastudoval Martin Dubovic.