Velký podíl na vzniku operety Polská krev měla manželka Oskara Nedbala Marie. Během společné cesty do Ruska si ve vlaku četla německý překlad povídek Alexandra Sergejeviče Puškina a objevila text nazvaný Slečna selka. Podle této povídky pak Leo Stein vytvořil libreto, jehož děj začíná na varšavském plese. Hrabě Boleslaw Baranski na něm odmítne Helenu, dceru statkáře Zaremby, kterou si má vzít, aby se tak s pomocí Helenina otce, statkáře Zaremby, dostal z dluhů. Místo toho hrabě svede primabalerínu Wandu Kvasinskou, novou lásku jeho nejlepšího přítele Bronia von Popiela. Helena se rozhodne pomstít a požádá Bronia, aby jí umožnil se dostat na Boleslawův statek jako hospodyně. Chce hraběti ukázat své přednosti a s hrdostí odejít v okamžiku, kdy se do ní zamiluje.

Umělecký šéf souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc Miloslav Oswald označil Polskou krev za nejlepší a nejznámější českou operetu. „Patří k těm dílům, která se nikdy neoposlouchají. Nabízí skvělou hudební charakterizaci postav, melodie dávají tomuto titulu nádech nesmrtelnosti,“ zhodnotil Oswald. Skladby Blondýnky něžné, Jste kavalír, to vím nebo Diplomat se staly skutečnými hity, které znají nejen milovníci operety, ale i široká veřejnost. V roce 1934 se Nedbalovo dílo dočkalo i filmového zpracování v režii Karla Lamače a s Anny Ondrákovou v roli Heleny.

Režisér Gustav Skála se k Polské krvi vrací po více než sedmnácti letech. V říjnu 1994 nastudoval tuto operetu v Hudebním divadle Karlín. „Mezi šesti operetami, které Nedbal za svůj život složil, je Polská krev skutečně nejlepší. Snese srovnání s díly takových autorů, jako byli Strauss, Offenbach či Lehár. Podle mě je Polská krev co do hudebních kvalit na rozhraní mezi operetou a operou. Úspěch díla je daný skladatelskou invencí a melodickou svěžestí,“ sdělil Skála, který je zároveň autorem úpravy libreta a choreografem inscenace. „Překládal jsem původní německé libreto a došel k závěru, že je potřeba text lehce zmodernizovat, zestručnit dialogy, aby byly svižnější. Co se týče tanečních pasáží, spolupracoval jsem opět s baletním souborem. Jsou v něm milí a šikovní tanečníci a já s nimi pracuji rád,“ doplnil Skála.

Tanci se nevyhnuli ani sólisté operního a operetního souboru. „Někdy bylo obtížné to udýchat. Je náročné zpívat, být v kontaktu s dirigentem a současně u toho skotačit s baletkami,“ popsal s úsměvem představitel role von Popiela Ondřej Koplík. Podle něj je Polská krev v tom nejlepším smyslu slova nakažlivá. „Jsou v ní melodie, které si diváci budou broukat ještě týden po návštěvě představení,“ upozornil Koplík, který se v roli Popiela střídá s Antonínem Valentou.

Pro Barboru Poláškovou, která ztvární úlohy Wandy Kvasinské, jde o první setkání s dílem Oskara Nedbala. „Pevně doufám, že to není setkání poslední. Je pro mě velká čest, mít možnost zazpívat si v tak skvostné operetě, navíc s panem režisérem Skálou se mi krásně spolupracuje,“ uvedla Polášková. V dalších rolích se představí Elena Gazdíková nebo Lea Vítková (Helena), Petr Martínek nebo Milan Vlček (Baranski) či Jiří Přibyl a Vladimír Třebický (statkář Zaremba). Scénu vytvořila Eva Brodská, kostýmy navrhl Josef Jelínek.

Moravské divadlo Olomouc dosud uvedlo Nedbalovu Polskou krev třináctkrát, naposledy v dubnu 2001 v režii Martina Dubovice.