„Markéta Lazarová je dalším silným příběhem české klasiky, který Moravské divadlo  zařadilo do repertoáru v letošní sezóně. Tento velkolepý projekt silných tvůrčích osobností  zaujal tuzemské publikum už před lety v Brně a Pardubicích. Každé nastudování je ale svým způsobem originální a má svá specifika. Věřím, že v podání našich umělců bude Markéta Lazarová vskutku strhujícím zážitkem,“ nastínil ředitel Josef Podstata.

Režisér v maximální možné míře zachoval podobu velkolepého jazyka předlohy a současně akcentoval shakespearovské kvality textu. Základním tématem zůstává láska a boj mladého těla s duší. „Ve středu dění stojí křehká nevinná dívka, která váhá mezi láskou k Bohu a nově probuzeným citem k synovi loupeživého šlechtice Mikolášovi. Každý, kdo se s Markétou setká, odchází zasažený a otřesený její krásou, něžností a čistotou,“ popsal dramaturg Milan Šotek. Inscenace se výrazně soustředí na rodinné vztahy, stejně jako na zachycení dramatických, mezních situací, kdy postavy stojí před důležitým rozhodnutím. „Právě v těchto vypjatých chvílích začnou postavy zpívat, Markéta Lazarová však není typický muzikál,“ upozornil Šotek. Texty písní napsal Ivan Huvar, hudbu složil Daniel Fikejz a výsledkem je impozantní hudebně dramatická složka inscenace.

Na úpravě textu pro činoherní zpracování spolupracoval režisér s Václavem Cejpkem. „Když v roce 1988 přišel Michael Tarant s myšlenkou dramatizace Markéty Lazarové pro činohru tehdejšího Státního divadla v Brně, byl jsem okamžitě pro. Bylo vzrušující pokusit se přenést ten silný příběh na jeviště a podělit se o vlastní prožitky s diváky. V průběhu práce na scénáři jsme si uvědomili úskalí: jestli je vůbec možné sdělit cestou divadla to, o čem Vančura vypráví v románě. Znali jsme film Františka Vláčila, který je stejně geniální jako Vančurův román. Šlo tedy o to, najít v našem případě ony specifické divadelní prostředky, které by nastoupily na místo Vančurovy literární předlohy a byly adekvátní v působení na diváka na velkém jevišti,“ vzpomněl profesor divadelní fakulty JAMU Václav Cejpek na počátky spolupráce s režisérem Tarantem.

Autorem scénické hudby a písní je Daniel Fikejz, který s Michaelem Tarantem spolupracoval už na inscenacích Markéty Lazarové v Městském divadle v Brně a Východočeském divadle v Pardubicích i na polské verzi. „V Olomouci jsme nechtěli vyrobit pouhou kopii. Proto má většina písní nové aranžmá a všechny jsem znovu nahrál. Na rozdíl od brněnské inscenace tu můžeme využít i operní sólisty a sbor, což je skvělé. Základ vychází z rocku, využívám také etnické a středověké nástroje. Nevyhýbám se ani elektronice a samplům, tak, jak je to v dnešní době obvyklé,“ zdůraznil Fikejz. Texty k písním napsal Ivan Huvar. Kostýmy vytvořil uznávaný český malíř a ilustrátor Michael Rittstein: „Pro mě bylo důležité, aby kostýmy nerušily svou popisností, ale asociovaly dojem, atmosféru,“ přiblížil profesor pražské Akademie výtvarných umění Rittstein. Na výtvarné stránce a výrobě rekvizit se podílel dlouholetý fotograf Moravského divadla Ivan Šimáček.

V titulní roli se představí Klára Klepáčková. „Jsem za tuhle příležitost moc vděčná, přestože vím, že je to velká zodpovědnost. Diváci se mohou těšit na velký pravdivý příběh, který by je měl uchvátit. Do přípravy inscenace jsme vložili maximum naší energie,“ uvedla Klepáčková. V dalších rolích se představí Petr Kubes, Tereza Richtrová, Jiří Suchý z Tábora či Naďa Chroboková. Po úspěšném hostování v inscenaci Na miskách vah se do Moravského divadla znovu vrací Josef Vrána, který v Markétě Lazarové ztvární úlohu loupeživého šlechtice Kozlíka.

Vladislav Vančura Spisovatel, dramatik a režisér Narodil se v Háji u Opavy, odkud se rodina přestěhovala do Prahy. Původní úmysl stát se malířem však nakonec opustil a vystudoval medicínu na Karlově univerzitě. Praktickým lékařem byl pouze několik let na Zbraslavi. Od roku 1921 se jako člen KSČ aktivně účastnil akcí, jimiž pokroková inteligence vystupovala proti buržoaznímu režimu, proti fašizmu a prosazovala spojenectví se SSSR. Za okupace se stal vedoucím spisovatelské sekce ilegálního Výboru inteligence. Koncem května 1942 byl zatčen gestapem a zastřelen.

Do povědomí literární veřejnosti se zapsal zejména díky povídkové a románové próze, jež mu umožnila plně rozvinout svůj osobitý nenapodobitelný a jedinečný literární styl. Mezi nejvíce ceněná díla patří novela „Rozmarné léto“, historická práce „Obrazy z dějin národa českého“, romány „Pekař Jan Marhoul“, „Konec starých časů“ a baladicky laděný román „Markéta Lazarová“, který se řadí mezi největší skvosty české prózy.

Daniel Fikejz

Narodil se roku 1954 v Praze, je synem textařky Jiřiny Fikejzové a atleta Jaroslava Fikejze. Od dětství docházel na hodiny klavíru a kompozice u prof. Marty Oberthorové. 1974 – byl u vzniku jazzrockové skupiny Combo FH, kde se stal kapelníkem, hlavním autorem, aranžérem, klávesistou. 1978 – mu byla udělena cena českých kritiků „Cena melodie“ za původní tvorbu. 1981 – absolvoval obor audiofrekvenční technika na elektrotechnické fakultě ČVUT Praha.  Inspiraci nachází v jazzu, rocku, vážné i etnické hudbě. Od roku 1983 složil hudbu k více než 130 divadelním inscenacím, spolupracoval s uznávanými režiséry v řadě divadel v ČR, na Slovensku, ve Švédsku, v Polsku a ve Francii. Participoval na významných multimediálních projektech, například složil hudbu pro Křižíkovou fontánu v Praze. Je autorem řady rozhlasových a televizních znělek, reklam, TV šotů. Složil hudbu také ke čtyřem muzikálům a dvěma baletům.

Společné realizace s režisérem Michaelem Tarantem: Markéta Lazarová – Polsko 1990 Večer tříkrálový – Švédsko 1995 Markéta Lazarová – Národní divadlo Brno 1988Ta poslední krása Jihu – Olomouc 2001Příběhy z Dekameronu – Divadlo Rokoko Praha 1988Cyrano, Zvoník u Matky boží, Komedie masopustu – Středočeské divadlo KladnoMnoho povyku pro nic, Zvoník u Matky boží – Klicperovo divadlo Hradec Králové Kupec benátský, Večer tříkrálový – Východočeské divadlo Pardubice a řada dalších například v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Prof. Václav Cejpek

Absolvoval germanistiku a divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1979 až 1987 pracoval jako dramaturg Československé televize (mj. pořady Divadélko pod věží, Manéž Boleslava Polívky), v letech 1987 až 2003 působil jako dramaturg v Mahenově činohře Národního divadla v Brně. Publikoval studie a články z oblasti historie a teorie divadla (například Brněnské německé divadlo v letech 1918–1932, Současná německá dramatika – 1986), překlady dramatických textů z němčiny (např. R. Uhrbach: Svinská hra; P.Handke: Hodina, kdy jsme o sobě navzájem nevěděli; G. E. Lessing: Emilia Galotti; F. Mitterer: V jámě lvové; T. Bernhard: Velikáni aj.). Je autorem divadelních dramatizací – V. Vančura: Markéta Lazarová (1988-společně s MichaelemTarantem), Malý princ (společně se Zdeňkem Srbou). Od roku 1990 působí na  Divadelní fakultě JAMU jako pedagog dramaturgie a dějin světového divadla. V letech 1996 až 2002 byl děkanem Divadelní fakulty JAMU, v období 2003 až 2010 rektorem JAMU. V roce 2000 byl jmenován profesorem. 

Prof. Michael Rittstein

Patří k nejvýznamnějším současným českým malířům a ilustrátorům.  Narodil se v roce 1949 v Praze. Absolvoval studia na SOŠV Václava Hollara v Prazea AVU Praha u prof. A. Paderlíka. Je členem seskupení 12/15 a SVU Mánes. Od roku 2001 působí jako vedoucí pedagog v ateliéru malby na AVU Praha.  Ceny: Trienále kresby mladých – Norimberk, Nejkrásnější knihaPřehlídka českých filmů Finále Plzeň: ocenění za výtvarnou práci na filmu Jana Němce V žáru královské lásky Jeho expresivně dynamická tvorba na pomezí figurace a abstrakce, v níž má své místo i krajinomalba, je ceněna nejen v okruhu českých znalců umění, ale i v mezinárodním měřítku. Věnuje se rovněž volné grafice.