Čtyřiačtyřicetiletý Roland Schimmelpfennig patří k nejhranějším současným německým dramatikům. Titul Arabská noc publikoval v roce 1999, o tři roky později vyšel jeho český překlad v časopise Svět a divadlo. „Vzpomínám si, že když jsem tehdy hru četl, byl to strhující zážitek. Před časem mě pak umělecký šéf olomoucké činohry Michael Tarant oslovil s tím, že by ode mne chtěl pro olomouckou činohru nějakou divokou inscenaci současné hry. Volba padla právě na Arabskou noc, protože podle mne se ona divokost současné dramatiky projevuje hlavně prací s formou textu, která je brilantní a vyzývá k přesnému a přísnému inscenačnímu řešení. Věřím, že to bude zajímavé pro herecký soubor a snad i pro olomoucké publikum,“ sdělil umělecký šéf činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Martin Glaser.

Mnohovrstevnatý příběh Arabské noci začíná v panelovém domě na blíže neurčeném sídlišti, kde zlobí výtah a od osmého patra výše přestala náhle téct voda. Těžko si představit obyčejnější výchozí situaci. „V žádném případě se však nebudeme půldruhé hodiny dívat na banální noc na sídlišti. Na to je Schimmelpfennig příliš dobrý dramatik a moc malý voyeur. Budou nám blízké problémy postav, ve všem ostatním nás bude unášet a překvapovat kouzlo divadla,“ sdělil dramaturg činohry Moravského divadla Olomouc Milan Šotek. Velkoměstský činžák se ve hře stává vstupní branou do tajemného světa orientu. Pětice hrdinů se ocitá na poušti, v harému i v prostředí arabských bazarů. „Líbí se mi, že Schimmelpfennigův text neustále počítá s tím, co je každému vnímavému a otevřenému divákovi vlastní, tedy s imaginací. Jde o neuvěřitelný atak na fantazii čtenáře, inscenátora a diváka,“ zhodnotil Glaser. Hra Arabská noc podle něj vypráví o křehkosti světa kolem nás, o nejistotě hranic, které pokládáme za pevné a neměnné. „Je to také příběh o tom, jak zdánlivě banální rozhodnutí dokáže zásadně změnit osud jednotlivce i lidí kolem něj,“ popsal Glaser.

Originalitu textu podporuje působivé scénické pojetí. Pětice protagonistů se střídavě nachází uzavřená ve skleněných boxech a v bazénu s vodou. Autorem scény je Jaromír Vlček, držitel Ceny Alfréda Radoka za scénografické pojetí inscenace Odcházení pražského Divadla Archa. „V Arabské noci pracuje Schimmelpfennig s tématem izolovanosti současného člověka, jeho vnitřní uzavřenosti. Chtěli jsme toto téma patřičně zdůraznit. Ukázalo se, že průhledné boxy fungují jako zvětšovací skla, která zvýrazní vše pozitivní i negativní v hereckém výkonu. Bylo nutné vést herce k maximální přesnosti, k pravdivosti obrazu. Baví mě jít dál, zkoušet stále nové věci a riskovat. Jsem rád, že tuto potřebu cítí i vedení olomoucké činohry,“ uvedl Glaser.

Fyzicky náročná inscenace byla pro herecký tým skutečnou výzvou. „Jsem rád, že se tohoto projektu účastním. Práce s režisérem Glaserem je obohacující, Přesně ví, co chce od herců získat. Hledat v těsných kójích výrazové prostředky a způsob jednání pro mě bylo velmi zajímavé,“ uvedl představitel role Petra Karpatiho Ivan Dejmal. Podle herečky Kláry Klepáčkové, která v Arabské noci ztvární Fatimu Mansur, je inscenace náročná především z hlediska koncentrace. „Po celou dobu představení se musíme soustředit na vlastní výkon a současně neustále sledovat repliky kolegů. Je opravdu nutné znát dobře celý text, nejen své party. Herec by měl hledat a zkoumat hranice, kam až může zajít, a tato inscenace mi to umožňuje,“ doplnila Klepáčková. Další role ztvární Petr Kubes, Tereza Richtrová a Jiří Suchý z Tábora.

Před premiérou inscenace Arabská noc se v pátek 21. října 2011 v 17 hodin uskuteční v Galerii Oldřicha Stibora (foyer divadla) vernisáž výstavy fotografií Mileny Valuškové. Výstava potrvá do 9. listopadu.

Nejbližší reprízy inscenace Arabská noc se uskuteční v pondělí 24. října 2011 a v pondělí 31. října 2011, vždy v 19 hodin.