Zemřela Hana Maciuchová

Divadelní noviny.cz, 26.1.2021

Vyrůstala v Olomouci, kde absolvovala gymnázium. Její rodiče byli vášnivými ochotníky, členy olomouckého divadelního spolku Mrštík, a tak se od mládí pohybovala v prostředí amatérského divadla a během školní docházky byla členkou Studia při místním Divadle Oldřicha Stibora. Po střední škole nastoupila na pražskou Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou ukončila v roce 1968. K jejím profesorům patřili Radovan Lukavský, Karel Höger, Libuše Havelková, František Salzer a Helena Tesárková.


Od roku 1969 byla členkou Divadla za branou a od roku 1971 do roku 2011 byla členkou Divadla na Vinohradech. Ztvárnila zde řadu zejména tragikomických rolí, k jakým patřila například Líza z Obchodníka s deštěm, Roxana v Cyranovi z Bergeraku či Markétka v Mistru a Markétce. Vedle toho si zahrála Gertrudu v Hamletovi uváděném na Hradě v rámci shakespearovských Letních divadelních slavností či v inscenaci Chvilková slavnost v Divadle Radka Brzobohatého. V posledních letech hostovala v pražských divadlech Studio DVA a Ungelt.


Všeobecně známou se stala především díky svým televizním rolím, zvláště v seriálech Krkonošské pohádky (1974 – 1984), Chalupáři (1975), Nemocnice na kraji města (1977), Žena za pultem (1977), Dynastie Nováků (1982) či Ulice (2005). Mnohem méně příležitostí dostala ve filmu, vystupovala například ve snímcích Lucie, postrach ulice (1983), Samotáři (2000) či Únos domů (2002). Nejvýraznější její filmovou rolí byla postava Olgy Scheinpflugové ve filmu Člověku proti zkáze (r. Štěpán Skalský, 1989). Posledním snímkem, ve kterém vystoupila, byla tragikomedie Tátova volha (r. Jiří Vejdělek, 2018).


Často spolupracovala s dabingem a s rozhlasem, kde namluvila například Šeherezádu v Příbězích tisíce a jedné noci. Od roku 1994 působila také jako pedagožka na Pražské konzervatoři.


V letech 1998, 2005 a 2010 získala ocenění (Ne)viditelný herec – 1. místo za nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu. V letech 2008 a 2009 získala cenu TýTý pro nejoblíbenější televizní herečku. Dále ji diváci zvolili mezi desítku nejoblíbenějších hereček v anketě Hvězda mého srdce, kterou vyhlásila počátkem roku 2008 Česká televize. U příležitosti státního svátku jí byla dne 28. října 2010 udělena Medaile Za zásluhy v oblasti kultury. V rcoe 2016 byla jmenována čestnou prezidentkou mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.


Jejím partnerem byl od roku 1973 až do své smrti v roce 1993 o devatenáct let starší herec Jiří Adamíra. Děti neměli. V posledních letech byl jejím blízkým přítelem docent Vysoké školy ekonomické Karel Pstružina.


Zemřela po dlouhé těžké nemoci. Rozloučení se uskuteční pouze v úzkém rodinném kruhu, oznámila hereččina sestra Silvie Marková. Současně požádala veřejnost, aby v této těžké chvíli respektovala soukromí její rodiny.


(hul)



29.1.2021