„Divadelní život Františka Řeháka je neodmyslitelně spjat s divadelním životem celé Olomouce. A přestože už uplynulo mnoho let od poslední Františkovy role na olomouckém jevišti, jeho publikum i jeho divadlo nikdy nezapomene. Loučíme se dojati a s hlubokou úctou k herecké pouti Františka Řeháka,“ uvedl ředitel Moravského divadla Olomouc Pavel Hekela.

Právě v olomouckém divadle rodák z Nového Bydžova ztvárnil více než 150 rolí, mimo jiné v inscenacích Hamlet, Jindřich IV., Král Lear, Večer tříkrálový, Smrt obchodního cestujícího, Maryša, Zdravý nemocný a další.

"Naposledy se na olomouckém jevišti představil v roce 1997 jako Dubský v inscenaci Naši furianti. V roce 2000 byl uveden mezi emeritní členy Moravského divadla Olomouc," připomněl mluvčí Moravského divadla Olomouc David Kresta.

K divadlu ho přivedli rodiče, Řehák působil jako ochotník v Divadelní jednotě Jirásek a Studiu mladých. Po válce nejprve odmítl nabídku Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a stal se zakládajícím členem Středočeského divadla Mladá Boleslav.

V roce 1948 pak získal stálé angažmá právě v Městském divadle v Olomouci. "Jeho první rolí v divadle, s kterým spojil svůj umělecký život, byl Josef Václav Frič v inscenaci hry Miloše Václava Kratochvíla České jaro," uvedl mluvčí divadla Kresta.

V roce 1951 Řehák přijal angažmá v divadle v tehdejším Gottwaldově, aby se o osm let později znovu vrátil do Olomouce, již do Divadla Oldřicha Stibora.

"K návratu jej přemluvil tehdejší šéf olomoucké činohry Karel Novák, který mu nejprve nabídl hostování v inscenaci Bílá nemoc, kde Řehák ztvárnil postavu Maršála. Při svém druhém angažmá v Olomouci se Řehák setkával na jevišti se Slávkou Budínovou, Iljou Rackem a dalšími," uvedl Kresta.

Zlomová pro umělce byla role Smrťáka v inscenaci Topolovy hry Konec masopustu, s premiérou v dubnu roku 1963, díky níž se setkal s režisérem Otomarem Krejčou a posléze získal angažmá v pražském Divadle za branou. Tam ztvárnil mimo jiné Čebutykina v inscenaci Čechovových Tří sester nebo postavu Otce v Topolově Slavíkovi k večeři. 

František Řehák však zastal i výrazné role ve slavných filmech. Jako filmový herec debutoval František Řehák ve snímku Karla Zemana Vynález zkázy, do popředí se pak dostal díky spolupráci s režisérem Jiřím Menzelem, který jej obsadil do filmů Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny či naposledy Obsluhoval jsem anglického krále.

Po odmítnutí Anticharty měl utrum

Další návrat do olomouckého divadla zažil František Řehák v roce 1967. V 70. letech, v období normalizace, byl vyloučený z komunistické strany a kvůli tomu, že odmítl podepsat Antichartu.

Následky byly kruté - několikaletý zákaz práce v rádiu a televizi. V roce 1988 odešel František Řehák do penze, jeho poslední rolí ve stálém olomouckém angažmá byl soudce Auborn v inscenaci Smrt v zahradě Girardinů.

Poslední rozloučení s Františkem Řehákem se bude konat v úterý 4. července od 13:20 v obřadní síni olomouckého krematoria.

Michal Kolařík