František Řehák spojil svůj umělecký život s olomouckým divadlem a ztvárnil tam více než 150 rolí.

Výrazné role mu ve svých filmech nabídl režisér Jiří Menzel, který jej obsadil do komedií Rozmarné léto, Na samotě u lesa či Postřižiny.

„Divadelní život Františka Řeháka je neodmyslitelně spjat s divadelním životem celé Olomouce. A přestože už uplynulo mnoho let od poslední Františkovy role na olomouckém jevišti, jeho publikum i jeho divadlo nikdy nezapomene. Loučíme se dojati a s hlubokou úctou k herecké pouti Františka Řeháka,“ uvedl ředitel Moravského divadla Olomouc Pavel Hekela.

Začátek v Olomouci: 1948

František Řehák se narodil 4. října 1923 v Novém Bydžově. K divadlu jej přivedli rodiče, Řehák působil jako ochotník v Divadelní jednotě Jirásek a Studiu mladých.

Po válce nejprve odmítl nabídku Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a stal se zakládajícím členem Středočeského divadla Mladá Boleslav.

V roce 1948 pak získal stálé angažmá v Městském divadle v Olomouci.

Jeho první rolí v divadle, s kterým spojil svůj umělecký život, byl Josef Václav Frič v inscenaci hry Miloše Václava Kratochvíla České jaro.

V roce 1951 přijal angažmá v divadle v Gottwaldově (dnešní Zlín), aby se o osm let později znovu vrátil do Olomouce, již do Divadla Oldřicha Stibora.

K návratu jej přemluvil tehdejší šéf olomoucké činohry Karel Novák, který mu nejprve nabídl hostování v inscenaci Bílá nemoc, kde Řehák ztvárnil postavu Maršála.

Odmítl podepsat Antichartu

Při svém druhém angažmá v Olomouci se Řehák setkával na jevišti se Slávkou Budínovou, Iljou Rackem a dalšími.

Zlomová pro něj byla role Smrťáka v inscenaci Topolovy hry Konec masopustu, díky níž se setkal s režisérem Otomarem Krejčou a posléze získal angažmá v pražském Divadle za branou.

Zde ztvárnil mimo jiné Čebutykina v inscenaci Čechovových Tří sester nebo postavu Otce v Topolově Slavíkovi k večeři.

Další návrat do olomouckého divadla zažil František Řehák v roce 1967.

V 70. letech, v období normalizace, byl vyloučený z komunistické strany a kvůli tomu, že odmítl podepsat Antichartu, měl několikaletý zákaz práce v rádiu a televizi.

V roce 1988 odešel František Řehák do penze, jeho poslední rolí ve stálém olomouckém angažmá byl soudce Auborn v inscenaci Smrt v zahradě Girardinů.

"Menzlův herec"

V olomouckém divadle ztvárnil Řehák za svou kariéru více než 150 rolí, mimo jiné v inscenacích Hamlet, Jindřich IV., Král Lear, Večer tříkrálový, Smrt obchodního cestujícího, Maryša, Zdravý nemocný ad. Naposledy se na olomouckém jevišti představil v roce 1997 jako Dubský v inscenaci Naši furianti. V roce 2000 byl uveden mezi emeritní členy Moravského divadla Olomouc.

Jako filmový herec debutoval František Řehák ve snímku Karla Zemana Vynález zkázy, do popředí se dostal díky spolupráci s režisérem Jiřím Menzelem, který jej obsadil do filmů Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny či naposledy Obsluhoval jsem anglického krále.

Petra Pášová