Přinášet náročnější současné hry i inscenace, které mají za úkol pobavit a rozptýlit. Takový je dramaturgický plán činohry Moravského divadla. Zatímco první činoherní titul nové sezony, kterým byla Arabská noc, se nesl v duchu postmoderny a vyžadoval od diváka značnou interakci v podobě zapojení fantazie, druhý titul je jeho pravým opakem. Divák, pohodlně usazený do křesla, nemusí nad ničím přemýšlet a může se jen bavit. Jak ukázala premiéra této hry, diváci ji přijali mnohem lépe než hru předešlou. Zatímco z Arabské noci několik lidí odcházelo, během inscenace Černé komedie publikum burácelo veselým smíchem a výkony herců často odměňovalo bouřlivým potleskem.

Hlavním hrdinou Černé komedie je mladý výtvarník Brindsley Miller, kterého čeká důležitý večer. Ve svém bytě se má setkat s multimilionářem Bambergerem, který by si možná mohl koupit některou z jeho extravagantních soch. Brindsley je také nervózní z návštěvy přísného plukovníka Melketta, který je otcem jeho snoubenky Carol. Do puntíku přesně naplánovaný večer se však náhle zvrtne, když v domě vypadnou pojistky. Hrdinové zahaleni tmou odhazují svoje masky a na povrch vyplouvá jejich skutečná povaha.

Humor Černé komedie je založen především na situaci, proto je nutné, aby jednotlivé repliky, gesta a výstupy byly přesně načasované. "Jakýkoliv zásah do scénáře by hru narušil. Přínos režiséra musí být v tomto případě nulový. Jakékoli improvizování v tomto textu je smrt," vysvětlil režisér Jiří Seydler. Díky důkladné přípravě jednotlivé výstupy dokonale seděly, a diváci se tak bavili komickými pády, vzniklými nedorozuměními i skvěle načasovanými vzájemnými karamboly herců. Kromě situačního humoru však ve hře zaujímá důležité místo i humor slovní. Vtipné hlášky, spojené s narážkami na armádu, doprovází především výstupy plukovníka Melketta. Smích rovněž vzbuzuje i naivní vyjadřování Carol a její familiérní konverzace s otcem.

Herci měli komunikaci ztíženou tím, že museli předstírat, že se navzájem nevidí. Pro dokonalou iluzi temnoty se také nebáli obětovat pár modřin, když naráželi do kusů nábytku. Skvělý fyzický výkon je třeba zdůraznit především u Romana Vencla, který musel v rámci své role Brindsleyho Millera zvedat a nosit těžký nábytek. Vendula Fialová coby Carol Melkettová si zase zaslouží pochvalu za její dokonale zahranou naivitu a komičnost při pohybech ve tmě. Velký potlesk od diváků sklidila i Vlasta Hartlová, která se se ctí chopila role slečny Farnivalové nebo Jiří Nebenführ, který se nebál vžít do upjatého plukovníka Melketta.

S lehkostí žánru souzní i kýčovitá scéna a kostýmy, které podtrhují povahové vlastnosti postav. Černá komedie je ideálním řešením, pokud se chcete v divadle pobavit, hlubší myšlenky však od ní nečekejte.

Kamila Kotková