„V šest ráno jsem budila celý autobus“

26. 9. 2016 / Napsali o nás
Gilda v opeře Rigoletto a Pamina v Kouzelné flétně. Sopranistka Barbara Sabella minulou sezonu zazářila v obou rolích a díky nim se dočkala po devíti letech stálého angažmá v Moravském divadle Olomouc ceny za nejlepší ženský jevištní výkon v kategorii opery a operety.

* Jak jste se dostala ke zpěvu?

Měla jsem ho ráda už jako dítě. Zpívala jsem si skoro pořád. I v šest hodin ráno v autobuse cestou do školky, z čehož klimbající cestující moc radost neměli. Ve čtyřech letech si mě ve školce vybrali při náboru do hudební přípravky „lidušky“, o rok později jsem na ní začala chodit na zpěv a klavír. Klavír mě ale zrovna moc nebavil.

* To bylo ještě v Nitře, kde jste se narodila?

Ne, ze Slovenska jsme se odstěhovali do Havířova, když mi bylo dva a půl roku.

* Už jako dítě jste si zpívala operní árie?

V dětství jsem zpívala lidovky, vážná hudba přišla až na konzervatoři.

* Na ni jste ale nezamířila hned, ale až po gymnáziu. Proč?

Řeknu to tak, zpěvem jsem se chtěla živit odjakživa, ale až na gymnáziu ve mně to rozhodnutí dozrálo. Proto jsem pak zamířila na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě.

* Tu jste ale nedodělala.

Nechtěla jsem studia natahovat. Maturitu jsem už měla, a když jsem ve 4. ročníku udělala přijímačky na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, konzervatoře jsem nechala.

* Na studiích jste hostovala v divadlech v Ostravě a Brně. Jak jste se dostala do olomouckého?

Díky Ludmile Machytkové, se kterou jsem se znala z ostravské operety. V roce 2004, tehdy jsem ještě studovala JAMU, mi coby šéfka opery a operety Moravského divadla nabídla hostování. O dva roky později, když jsem školu dokončila, od ní přišla nabídka stálého angažmá.

* Neuvažovala jste o návratu na sever Moravy, respektive o ostravském divadle?

V Ostravě po mně sice pokukovali, ale jen v operetě. Pro Olomouc jsem se rozhodla proto, že jsem chtěla zpívat i operu.

* Operetám jste ale neunikla ani v Moravském divadle.

Mně operety nikdy nevadily, zpočátku jsem se ale bála mluveného slova, protože jsem neměla hereckou průpravu. Nyní jsem už ve fázi, kdy se i v mluveném slově cítím velmi dobře.

* Pojďme k události nedávno minulé, předávání cen Moravského divadla. Čekala jste, že dostanete ocenění?

Vzhledem k tomu, že jsem v Moravském divadle ve stálém angažmá už desátou sezonu a zatím jsem ocenění nedostala, jsem nic neočekávala. Bylo to tedy pro mě překvapení, ale milé.

* Umělecký šéf opery a operety Miloslav Oswald při předávání ocenění říkal, že neví, zda vám udělil cenu za Gildu, či Paminu. Jak to vidíte vy?

Sama bych si ji dala za roli Gildy, která mi sedla jak po pěvecké, tak po herecké stránce.

* Gilda zahrnuje řadu náročných árií. Byla to vaše nejnáročnější role?

Těžší pro mě byla Lucia di Lammermoor.

* Máte nějakou vysněnou roli?

Všechny role, které jsem si chtěla zazpívat, se mi už splnily. Každá další pro mě znamená příjemný bonus.

* Dá se nějak přiblížit, co vám dává hudba?

Po těch letech pro mě znamená především relax. Naposledy jsem si to uvědomila, když jsem zpívala Gildu. Nádherná hudba... Říkala jsem si, že je sen mít takovou práci.

Vladimír Onderka

Mladá fronta DNES, 21. 9. 2016