Balet studovali v Japonsku i Moskvě a přes prestižní kulturní stánky jako Ruský národní balet či Moscow City Ballet se před třemi lety dostali až do Olomouce a Moravského divadla. Zalíbilo se jim tu a zůstali. A přes tituly Macbeth, Edith – vrabčák z předměstí či The Beatles &Queen se protančili až k Louskáčkovi a ke svým, jak tanečníci sami říkají, životním rolím. „Jsme pár v soukromí a jako pár nyní v Louskáčkovi tančíme i na jevišti. V něčem to má výhody, komunikace mezi námi je mnohem snazší, na druhou stranu si k sobě můžeme víc dovolit a občas je blízko ke konfliktům. Ale novou zkušenost si užíváme,“ svěřují seMikina Kawamura a Aya Shinoda, sólisté baletního souboru Moravského divadla Olomouc.Město, do kterého přicestovali víceméně náhodou díky svým známým, si zamilovali. „Všechno je tu ve srovnání s Moskvou takové klidnější, volnější, což vlastně platí i o divadle. Zatímco v Moskvě byl pevně stanovený repertoár a výčet daných titulů, které se tančily stále dokola, v Olomouci je dramaturgie velmi pestrá a přes rok si tu můžete vyzkoušet všechno možné. To nás baví,“ dodávají jednohlasně.

Jezdí za námi rodina i učitel.Tanec s ním řešíme přes e-mailKdyž vyprávějí, mluví potichu a rozvážně, často si vypomáhají gesty rukou a mluví vlastně jeden za druhého. Skromnost v soukromí se ale na jevišti s prvními tóny orchestru vytrácí a japonský pár tančí precizně a sebejistě. Ladná padedé, chůze po špičkách, zvedačky. To vše mladí tanečníci měsíce před premiérou pilují. Trénink jim začíná každý den od devíti hodin a trvá do jedné hodiny odpolední. Pak pokračuje od pěti do sedmi a plynule přechází ve večerní představení na jevišti. Tak je to každý den, od pondělí do soboty. Jediným volnem, které tanečníci během dne mají, je čtyřhodinová pauza mezi tréninky.„Většinou se jdeme najíst a procházíme se po městě nebo zajdeme do knihovny a pouštíme si video, ze kterého studujeme naše taneční role. Hodně to pomáhá, můžeme se inspirovat a udělat si představu, jak výstupy zatančili jiní. A především posloucháme rady našeho baletního mistra, režisérů a choreografů,“ přibližuje každodenní režim Aya Shinoda. Protančených hodin a dnů ale nelituje. „Na jevišti se nic neututlá, musíte odvést kvalitní práci a to chce pořádnou přípravu. Jsme rádi, že jsme dostali příležitost tančit hlavní role v Louskáčkovi, to se vám v Moskvě jen tak nepoštěstí. Tanečníků v Rusku je totiž spousta a najít práci je hodně těžké. V Olomouci je to přece jen trochu snazší,“ svěřuje se.Aya Shinoda stejně jako Mikina Kawamura začali studovat v Japonsku, poté brali taneční hodiny u ruských baletních mistrů na prestižní baletní škole – Moskevské státní choreografické akademii (Baletní škola Velkého divadla v Moskvě). Do proslulého Moscow City Ballet se již oba sólisté vydali společně. Co je při působení v Rusku bavilo nejvíc? „Hlavně cestování, vystupovali jsme v hodně zemích a právě s ruským souborem jsme navštívili i Českou republiku. Líbilo se nám tu. Už tehdy jsme si řekli, že by nebylo špatné zkusit hledat práci právě tady,“ vypráví Mikina Kawamura. „Když nás pak známý upozornil na Olomouc a Moravské divadlo, neváhali jsme.“ V olomouckém baletním souboru si vyzkoušeli jak účinkování v moderní baletní show The Beatles & Queen, která v divadle slaví nebývalý divácký úspěch, tak klasiku – Louskáčka od Petra Iljiče Čajkovského. Právě různorodost repertoáru je na působení v Olomouci baví nejvíc. „Za rok se dostanete k několika rolím, brouzdáte přes klasiku až k experimentům. Raději mám klasické tituly, ale i vše ostatní je pro nás nové a inspirující,“ vysvětluje Aya Shinoda.Právě s Louskáčkem, který nastudoval baletní soubor olomouckého divadla a ve kterém účinkuje i pár nejtalentovanějších dětí z Baletního studia při Moravském divadle Olomouc, se japonský pár v prosinci rozjel na turné po Německu. Představení vyprodalo tamní hlediště. Zaplněné sály ale nejsou podle sólistů to hlavní. „Vlastně ani nevím, jestli byly sály vyprodané, my tančili své role a soustředili se na představení. Důležité je, že na konci po zatažení opony zazněl potlesk, který je pro tanečníka nejlepší odměnou. Je to důkaz, že jste lidem něco předali a že se jim to líbilo. Je to velká motivace a elán do dalších dnů,“ shodují se tanečníci, kteří mají na svém kontě i několik baletních cen z Japonska, Prahy či Olomouce.Jeden potlesk pro ně ale přece jen byl důležitější než všechny ostatní, byl od učitele tance, který se na japonské tanečníky přijel do Olomouce podívat. A jak se mu Louskáček líbil? „Líbil se mu. Vlastně představení rozebíráme dodnes po e-mailech. Vždy, když si učitel vzpomene na něco k choreografii či provedení, co nám zapomněl říct, napíše nám to. Bavíme se tím,“ podotýká Aya. Louskáčka hned při premiéře viděly i rodiny tanečníků. „Rodina je pro nás moc důležitá, jezdila za námi na představení v Moskvě a provázela nás i při cestách po světě. Teď za námi jezdí do Olomouce,“ svěřují se sólisté. A jak často jezdí oni sami domů? „Vždy, když nastanou divadelní prázdniny, častěji to bohužel nejde. Z Japonska do Olomouce je přece jen daleko,“ dodávají.O návratu do Japonska zatím mladý pár neuvažuje, ale jednou to nejspíš přijde. S tím, že by se tanečníci v Olomouci usadili natrvalo, zatím nepočítají. „Přece jen jsme jiní. I když Češi jsou Japoncům určitě bližší než třeba Rusové. Je to zvláštní, jsou to drobnosti, ale opravdu to tak vnímáme. Třeba Rus si nebere servítky a tomu druhému na rovinu řekne, co si o něm myslí. Čech je vnímavější, dokáže se do druhého více vcítit, stejně jako Japonec. Do nejbližších let ale máme jasno, zůstáváme v Olomouci a těšíme se na další příležitosti,“ dodávají.Další role přijdou již za pár týdnů. V březnu totiž na jeviště Moravského divadla Olomouc vpluje další premiérový titul – příběh mexické malířky Fridy Kahlo v choreografii Roberta Balogha. S nacvičováním se již v zákulisí začalo. „Zatím se učíme hromadné scény, takže o dalším rozdělení rolí nemáme zatím jasno, na to je ještě brzy. Ale těšíme se, je to temperamentní příběh a bude to zase něco jiného než Louskáček,“ uzavírají japonští sólisté.

PROFIL Aya Shinoda

Sólistka baletu Pochází z Japonska. Své baletní vzdělání začala získávat od roku 1990 v Mika Habe Ballet Studio (Kanagawa) a v letech 2002–2005 na prestižní baletní škole – Moskevské státní choreografické akademii (Baletní škola Velkého divadla v Moskvě). V angažmá působila postupně v letech 2005–2006 v Ruském národním baletu, 2006–2008 v souboru Moscow City Ballet (Victor Smirnov-Golovanov) a od roku 2009 je sólistkou Moravského divadla v Olomouci.Ocenění 2002 – All Japan Ballet Competition v Machidě (1. cena) 2002 – All Japan Ballet Competition v Nagoje (1. cena) 2003 – Japonská baletní soutěž (zlatá medaile) 2008 – The Date Ballet Competition v Japonsku (zvláštní cena) 2009 – All Japan Ballet Competition v Jokohamě (2. cena) Grand Prix Award Olomouc (2. cena) 2010 – Grand Prix Award Olomouc (3. cena) Aya Shinoda účinkuje v Moravském divadle Olomouc v těchto inscenacích: The Beatles & Queen, Macbeth, Edith – vrabčák z předměstí, Louskáček

PROFIL Mikina Kawamura

Sólista baletu Pochází z Japonska, kde vystudoval v letech 1996–2002 Noboru Miyagi Ballet Studio v Kjótu u profesora Kenji Usui a 2002–2006 Moskevskou státní choreografickou akademii (Baletní škola Velkého divadla v Moskvě).V rozmezí let 2006–2008 působil v souboru Moscow City Ballet (Victor Smirnov-Golovanov) a od roku 2008 je angažován jako sólista baletu Moravského divadla Olomouc.Ocenění 2008 – třetí cena na baletní soutěži v japonském Sendai 2009 – druhá cena na Grand Prix Award Olomouc 2010 – třetí cena na Grand Prix Award Olomouc Mikina Kawamura účinkuje v Moravském divadle Olomouc v těchto inscenacích: Mojžíš – Příběh o princi egyptském, Macbeth, Louskáček

Lenka Strnadová