Olomouc - Dvě mosazné dobové pípy a výčepní pult se staly kulisou nové činohry Moravského divadla Olomouc s názvem Hostinec U zeleného stromu, která měla na jevišti včera premiéru. Klasická hra slovenského dramatika Petera Kováčika, kterou do Olomouce přivezl hostující režisér Ján Sládeček, pozve do krčmy třicátých let minulého století a do doby velké hospodářské krize, která se podepsala na osudech lidí všech generací.„I když se děj hry odehrává v minulosti, příběh je aktuální i v dnešní době. Diváci si pak možná řeknou, že na tom ještě nejsou tak špatně,“ uvedl dramaturg Miroslav Ondra, který na úpravě titulu s režisérem Sládečkem spolupracoval.„Když jsem byl pozván na „hostovačku“ do Olomouce, chtěl jsem nastudovat slovenskou hru s kvalitním textem a aktuální metaforou k dnešku. Volba byla jednoduchá. Oslovil jsem Petera Kováčika a poprosil ho, aby původní scénář hry Hostinec U zeleného stromu upravil do komorní verze pro méně postav,“ uvedl slovenský režisér Ján Sládeček, který se orientuje právě na jevištní adaptace slovenské dramatiky. „Hra komorní úpravou získala. Sice jsme se museli vzdát některých postav, ale zase jsme se mohli zaměřit na jiné jedince a ponořit se více do jejich osudu a psychologického charakteru.“ Pestrý svět hospodského podsvětí a osudy lidí na okraji společnosti přenesl režisér ze slovenského prostředí na střední a severní Moravu.„Téma i situace ve společnosti jsou pro Čechy i Slováky společné, rozhodli jsme se proto hru adaptovat na české prostředí, abychom se co nejvíce přiblížili olomouckému divákovi. Transformace je důkazem, že téma Kováčikovy tragédie je víceméně sdělné v mnohem širším prostoru, než je území Slovenska, že přesahuje národní hranice a její platnost v celém středoevropském prostoru je nevyvratitelná,“ dodává Ondra.Světovou premiéru měla hra v Brně a objevila se v ní téměř třicítka postav a velký kompars. Poté se postupně vystřídala na všech velkých českých a slovenských scénách, kromě jiných renomovaných divadel byla také uvedena v Divadle na Vinohradech, kde se dočkala více než stovky repríz. „V hlavní roli tehdy exceloval Vlastimil Brodský a spousta dalších hereckých hvězd,“ vzpomíná Sládeček. Na znovuuvedení hry si ale diváci museli počkat. „Minulý režim příběhům, v nichž se objevovali slavní legionáři dohnaní na okraj společnosti, stejně jako bezdomovci, nepřál. Byla by ale velká škoda, kdyby tento příběh zůstal ležet ladem,“ je přesvědčený Sládeček. Divák se podle něj může i dnes s některými osudy ztotožnit a zjistit, že jeho životní situace může mít své východisko a že není tak katastrofální, jak se na první pohled zdá. „Zápas o snech a iluzích svádíme v různých etapách my všichni,“ míní Sládeček.Stěžejní roli bezdomovce svěřil režisér Josefu Bartoňovi, který nahlíží na jednotlivé příběhy štamgastů předměstské hospody svou vlastní svéráznou optikou a komentuje je s břitkým černým humorem.„Lidské charaktery jsou vykresleny velice plasticky, každá z postav má svá tajemství, která se budou postupně odkrývat,“ přibližuje hru režisér a prozrazuje zápletku příběhu. „V centru dění stojí drama lásky jednorukého mladíka a slepého děvčete. Pomyslná hvězdice lidských osudů se protíná, a tak divák sleduje s napětím chování hostinského, který v krizi krachuje, elegantního mafiána, partu stávkujících dělníků, nešťastného mladíka, kterému kamarád prohrál půjčené peníze, profesionálního politika, kováře a jeho tovaryše či problémy zaměstnanců sousední pily,“ vypočítává Sládeček.Kdo je Ján SládečekRežisér, který se původně věnoval dramaturgii a divadelní vědě, patří k výrazným osobnostem slovenské divadelní scény. Deset let byl historikem a teatrologem v Divadelním ústavu v Bratislavě. Dnes působí jako umělecký šéf ve Spišském divadle na Slovensku a učí na Akademii umění v Banské Bystrici.