Striptéři z ocelárny

5. 10. 2020 / Napsali o nás
Jako první premiéru této sezóny uvedlo Moravské divadlo muzikál v režii Petra Haška od Terrence McNallyho a Davida Yazbeka založený na britském filmu z roku 1997 Donaha!.

Muzikál vypráví o skupině nezaměstnaných ocelářů v severní Anglii, kteří se rozhodnou, že si začnou vydělávat striptýzem. Jejich prakticky uvažující manželky by raději, aby se spokojili s běžnými pracovními pozicemi, jako je třeba ochranka v obchodě. Mužům se bohužel tato zaměstnání zdají nedůstojná, a tak může začít bizarní show.

Donaha! je u nás populární i mezi činoherními soubory. Vzpomeňme například na už devět let běžící inscenaci Národního divadla moravskoslezského přeloženou do ostravštiny jako Hole dupy. V porovnání s inscenací Starci na chmelu je znát, že činoherní soubor Moravského divadla si už je v oblasti muzikálu jistější. Představení doprovází externí kapela situovaná přímo na jevišti pod vedením Filipa Tailora. Soubor Moravského divadla pro tuto příležitost doplnila také divadelně-akrobatická skupina The Roosters v rolích profesionálních striptérů a taneční company, díky čemuž mohl choreograf Martin Talaga do inscenace vnést i komplikovanější taneční čísla.

Radovan Král byl v roli protagonisty Jerryho šťastnou volbou a s Lukášem Červenkou, jako jeho nejlepším kamarádem Davem tvoří sympatickou dvojici. Z ženských rolí mi v paměti utkvěla především Vlasta Hartlová v roli pianistky Jeanette. Je škoda, že některým postavám (například Vicki nebo Malcolmovi) se nedostává tolik prostoru k vykreslení jako jiným.

Pozornost na sebe strhává především kostýmní stránka inscenace Jitky Nejedlé. Většina hereček nosí výrazné paruky a stylové šaty, což na první pohled kontrastuje s jejich zbídačenými mužskými protějšky v obnošených tričkách a džínách. Bylo milým překvapení, že postava Ethana (Marek Pešl) není oblečená jako typický ocelář nebo homosexuální karikatura, ale jako autentická gay osoba. Bohužel stejných kvalit, jaké má jeho kostým, se už nedostává jeho hereckému pojetí, v němž se mělo v režii možná trochu ubrat na důrazu, neboť pak trpěl přílišnou afektovaností. Všechny homosexuální postavy jsou prezentovány buď jako prvoplánové stereotypy, nebo se chovají směšně dětinsky a Jerryho reakce na ústřední gay pár nezní zdaleka tak upřímně jako v ostravské inscenaci.

Dekor je vhodně řešený v industriální estetice. Stejně jako v inscenaci Petr a Lucie probíhají scény v domovech hrdinů v kovových konstrukcích s vestavěnými interiéry, které se podle potřeby přesouvají po jevišti. Toho je efektivně využito obzvláště u písně „Nářez“, během níž se pokoj symbolicky promění v klec a je zapojen do choreografie. Inscenaci doprovází dynamické osvětlení, které jí dodává potřebnou klubovou atmosféru.

Donaha! v Moravském divadle je dobře provedená inscenace, i když ji narušuje pár neukočírovaných režijně-dramaturgických vybočení, která se projevují hlavně nešťastným pitvořením některých postav. Je to muzikál, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že se zalíbí i člověku, který běžně do divadla nechodí. Zároveň není jen prvoplánovou zábavou a nepostrádá hlubší uměleckou hodnotu (koneckonců za ním stojí Terrence McNally, který je spoluautorem tak uznávaných kusů, jako je Polibek pavoučí ženy a Ragtime).

Vendula Krobová

Divá báze.cz, 29.9.2020