Sen noci svatojánské jako lyrický balet

28. 11. 2011 / Napsali o nás
Lyrickou baletní podobu bude mít komedie Williama Shakespeara Sen noci svatojánské v Moravském divadle v Olomouci. Inscenaci o věčném kouzlu lásky převedl do baletní podoby režisér a choreograf Libor Vaculík, který ji také s olomouckými umělci nastudoval. Premiéru bude mít v pátek.

Vaculík uvedl poprvé představení v dubnu 2006 ve Státní opeře Praha. Z jeho olomoucké verze přitom některé části vypustil. „S odstupem času mi přišly zbytečné. Rozdíl mezi oběma představeními je i v tom, že v Olomouci bude balet doprovázet orchestr, v Praze byla hudba reprodukovaná. Za práci s orchestrem jsem velmi vděčný, protože k divadlu patří,“ uvedl Vaculík.

Baletní příběh efektně propojuje všechny linie Shakespearovy předlohy. Bloudění mladých milenců Hermie, Heleny, Lysandra a Demetria tajemným athénským lesem, věčné škádlení nadpřirozených bytostí Titánie, Oberona a všudypřítomného Puka. Nechybí ani veselé peripetie kolem skupinky řemeslníků, kteří coby divadelní ochotníci připravují představení ke svatební hostině.

„Verze, které jsem měl možnost vidět, se soustředily hlavně na milenecké páry a ignorovaly řemeslníky, což mě mrzelo, tyhle postavy mi chyběly. Chtěl jsem je ve své inscenaci i přesto, že jejich projev je ryze amatérský,“ zdůraznil Vaculík.

Protože pro profesionální tanečníky je náročné předstírat, že neumějí dobře tančit, přizval ke spolupráci členy sboru souboru opery a operety Moravského divadla Radka Leszczynského a Jindřicha Suka, dále dva bývalé tanečníky z olomouckého divadla a šanci dal i několika amatérským tanečníkům.

Motiv nadšených divadelních ochotníků využili tvůrci inscenace k zajímavému formálnímu ozvláštnění. „Začínáme vlastně koncem samotné hry, tedy svatbou hlavních protagonistů, a využíváme tak princip divadla na divadle, kdy herci přiblíží svatebčanům a potažmo divákům události, které svatební hostině předcházely,“ popsal Vaculík, který se rovněž podílel na výběru hudby.

Tanečníky budou doprovázet skladby německého skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. „Jeho hudba je barevná a epická, příjemná na poslech a ideální pro tvorbu choreografie,“ poznamenal Vaculík.

Vlasta Hradilová

Právo, 24.11.2011