RECENZE: Rusalka roztančila Olomouc. Neotevřela přitom ústa

25. 11. 2014 / Napsali o nás
Tančící Rusalka bez hlasu. Tak by se dal popsat zážitek z premiéry baletního zpracování Dvořákovy známé opery. Libreto provází celé představení, ale účinkující ani jednou neotevřou ústa.

Rusalka je příběhem nešťastné lásky. Vodníkova dcera Rusalka přiměje ježibabu, aby ji proměnila v člověka, protože se zamilovala do prince. Panovník si ji odvede na svůj zámek, kde s ní chystá svatbu. Během příprav ale podlehne kouzlu cizí kněžny a Rusalku opustí.

 

Ta se touží opět stát lesní žínkou, a proto přijímá podmínku ježibaby, že nejdříve musí prolít krev toho, kdo jí ublížil. Princ však umírá po jejich společném polibku, a protože neztratil ani kapku krve, Rusalka zůstane člověkem navždy.

Představení Rusalka má celkem tři jednání se dvěma přestávkami. Je takovým baletem na playback s velmi silným ruským přízvukem. V některých chvílích je to až rušivé, když lesní žínka místo tatíčku oslovuje hastrmana tatýcku. Dalo by se to ovšem považovat za oživení. Kvůli tomuhle nezáměrnému pobavení ale publikum na chvíli zapomene na znamenitý výkon zpěváků a soustředí se na komičnost jejich výslovnosti.

Scéna i kostýmy souzní s ostatními prvky hry. Na jevišti se například hojně objevuj zrcadla. Nejprve je jimi vytvořený rybník uprostřed jeviště, v druhé části jsou zavěšené na stropě a umožňují nahlédnout na balet v jiné perspektivě.

V Rusalce není o zvedačky nouze. Jen je škoda, že někteří tanečníci se na ně připravují až tak intenzivně, že to narušuje lehkost celého představení. A divák má pocit, že je musí alespoň psychicky podpořit, aby taneční prvky zvládly. Naštěstí tento pocit nebyl zas tak častý.

Roztančit operu není jednoduché. Zvláště pokud se jedná o dílo takového klasika, jako je Antonín Dvořák. Baletní soubor i všichni hostující se představením ale zdárně probaletili.

Hodnocení: 70 %

Hana Cukrová

Topzine.cz, 23.11.2014