Maryša je venkovská dívka z lepší rodiny, kterou donutí její otec provdat se za bohatého vdovce Vávru. Maryša se po marném přemlouvání svých rodičů podřídí jejich vůli, i když stále miluje svou první lásku, Francka.  Maryša s Vávrou není šťastná, odejít od něj však odmítá. K rodičům se vrátit nechce, aby je potrestala za jejich rozhodnutí a s Franckem odejít nemůže, aby nezničila svoji pověst.

Nejen dobovými kroji a hudbou nás inscenace vtáhne do okamžiku, kdy ženichy svým dcerám vybírali rodiče.  Celým představením nás provází lidové písně, které zpívají především hlavní postavy. Nehraje zde žádná reprodukovaná muzika, ale hudebníci stojící za dřevěnými kulisami.

Celé představení je možné popsat několika slovy. Smyčce, červené víno, kroje a emoce. V podání Venduly Fialové hrající Maryšu je cítit bezmoc a vztek z přemlouvání rodičů. Jedna slza za druhou, třískání do stolu a křik. Divák si upřímně doufá, že Maryša svého otce nakonec přemluví. Výborný výkon kontroluje divákovu emocionalitu spjatou s prožíváním hlavní postavy.

Konverzace mezi Maryšiným otcem, Václavem Bahníkem, a Maryšiným manželem Vávrou, Jaroslavem Krejčím, jsou více než živé. Na počátku se chovají jako nejlepší přátelé, ke konci je tomu už úplně jinak. Nechybí zde zápal, rivalita a plané hrozby. Ještě více napětí přináší Roman Vencl jako Francek, který se beze strachu snaží získat svou milovanou Maryšu a je pro to ochotný udělat vše.

Tragický příběh o nešťastné lásce je propletený s vtipnými průpovídkami a komickými scénami. Mezi ně se řadí rady Maryše od žen v kostele v nápěvu modlitby Otče náš. Pro někoho oživením hry, pro někoho náznak zesměšnění křesťanských zásad dodržovaných především na venkově.

Oba významy jsou přínosem pro hru. Humor přinese odlehčení tématu, zesměšnění ukázku v některých případech absurdního chování hlavních postav v souladu s Desaterem.

Hodnocení:  80 %

Hana Cukrová