* Připomeňme po deseti letech našim čtenářům, o čem je vaše oratorium?

Představení provádí písněmi a hereckými vstupy diváka Husovým životem a seznamuje ho s jeho osobností, s jeho myšlenkami a postoji. Oratorium přitom žije svým životem už 10 let v několika verzích - od velké scénické, přes komorní, kterou prezentuji sám společně se zpěvačkou a herečkou Ditou Hořínkovou, až po přednáškové koncerty pro základní školy.

Jsem rád, že v roce 600. výročí upálení Jana Husa mohou diváci toto představení vidět na 20 místech.

* Co vám bylo předlohou pro vaše unikátní dílo?

Studium přibližně 15 knih o této historické osobnosti, přičemž velkou inspirací mi byla korespondence z knihy Sto dopisů Jana Husa. Texty písní i herecké vstupy jsou ve většině míst upravená Husova kázání, jeho myšlenky a obsahy jeho dopisů z Kostnice. Představení obsahuje kromě mé původní tvorby tři středověké duchovní písně. U dvou z nich je přitom spoluautorem textů sám Jan Hus. Průvodním motivem oratoria je skladba Neodvolám, jejíž text vznikl jako přebásnění předposledního Husova dopisu psaného v kostnickém žaláři v noci z 5. na 6. července 1415!

* Obohatili jste oratorium v letošním výročním roce o nějaké novinky?

V současnosti vychází album Mistr Jan Hus 2015, které obsahuje výběr písní z oratoria v podání těch, kteří se objeví na scéně ve velké verzi (Richard Pachman, Ilona Csáková, Dita Hořínková, Tomáš Petřík, Andrej Beneš, Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra a další). Na CD jsou i citace Husových textů v podání Kamily Moučkové.

Album vychází jako CD i jako vynilové LP.

K ústřední písni Neodvolám jsme připravili i nový videoklip a novinkou je i speciální píseň k 600. výročí upálení Boží vůle, která nechybí na albu a premiérově zazní 1. července v Olomouci.

* Kde všude mohli a ještě budou moci diváci oratorium vidět?

Velké scénické verze oratoria se uskuteční právě v Moravském divadle Olomouc 1. 7. v 19 hodin a v Praze na Staroměstském náměstí 6. července ve 20.30 (venkovní scéna).

Jako olomoucký rodák, který většinu svého života žije v Praze, jsem upřímně rád, že velké verze oratoria představíme právě v těchto dvou mně tak blízkých městech. A je mi ctí, že i já svým vkladem mohu přispět k připomenutí této velké osobnosti českých dějin, které si nesmírně vážím.

Pro komorní verzi byla určena také pozoruhodná místa - právě dnes Hořice v Podkrkonoší, jinak Mladá Boleslav, Plaňany, Pražský Hrad, Prachatice, Hořice, Tatobity, Sedlčany, Stříbrná Skalice, Nymburk, Duchcov, Brtnice, Kostelec nad Černými lesy, zámek Humprecht či Husova kazatelna u Žemličkovy Lhoty. Nekončíme ale v červenci, např. ještě v září budeme hrát mj. ve Vodňanech, Brně a Prostějově... Přesné informace o termínech a místech konání najdete mj. na FaceBooku - www.facebook.com/janhus2015 či na stránkách www.pachman.cz a www.richardpachman.cz.

* Když jste s Irenou Žantovskou Oratorium Mistr Jan Hus před 10 lety připravovali, věřili jste, že ho využijete i letos, v roce 600. výročí upálení této jedinečné osobnosti?

Já jsem samozřejmě rád, že oratorium žije už 10 let! Je příjemné, že jsme v roce 2006 s paní Žantovskou za televizní záznam oratoria obdrželi cenu Nadace Vize 97 z rukou Dagmar a Václava Havlových na Mezinárodním festivalu Zlatá Praha. Ale mnohem více pro mne znamená, že jsem s komorní verzí společně s Ditou Hořínkovou za posledních devět let projel nespočet míst, kde jsme Jana Husa připomněli. Jsem vděčný i za 35 přednáško-koncertů pro základní školy, které jsem během posledních tří let absolvoval.

* Sledoval jste třídílnou televizní verzi o Mistru Janovi, kterou na sklonku května odvysílala ČT podle Evy Kantůrkové? Pokud ano, jak se vám líbila a jak byste ji zhodnotil nejen řemeslně, ale také obsahově - z hlediska věrnosti zpracování tak pohnutého životního osudu...?

Ano, sledoval. Jsem velmi rád, že touto trilogií se zvýšil zájem veřejnosti o Jana Husa. A nerad bych se vyjadřoval k tomuto dílu, protože jsem stran Mistra Jana a jeho odkazu velmi atypický jedinec v porovnání s ostatními. Přečetl jsem o něm 15 knih, dělám o jeho odkazu přednášky pro školy, napsal jsem o něm oratorium i kapitolu do jedné ze svých knih, mám Husa nějak uchopeného a netvrdím, že má představa je ta jediná a správná! Možná bych ve trilogii přivítal trochu více naléhavosti v některých sděleních. Ale chápu, že civilní projev hlavních postav byl uměleckým záměrem díla. Lehce mě vyrušovala němčina při částech odehrávajících se v Kostnici, kdy italští církevní hodnostáři mluvili ve filmu česky a němečtí německy... Knihu Evy Kantůrkové, podle které byla trilogie natočena, mám velmi rád...

* Kdo má k Husovi svým pojetím blíž. Matěj Hádek či Richard Pachman? Nebo snad před deseti lety Marián Vojtko?

To je jako bychom měli zkoumat, jestli Jan Hus vypadal jako Zdeněk Štěpánek nebo jako menší muž s kulatou tváří na dobových vyobrazeních. Nám přece nejde o to, jak Hus vypadal, ale jaký odkaz zanechal! Ale když už se ptáte, tak Marián Vojtko byl výrazný Hus ne nepodobný tomu ze sousoší na Staroměstském náměstí! Matěj Hádek se možná více podobá těm už zmíněným dobovým obrázkům a o sobě si myslím, že jsme si s Husem v něčem podobní, pokud jde o duševní svět a o nespokojenost se stavem české společnosti - jedno jestli té na přelomu 14. a 15. století nebo na přelomu 20. a 21. století...

* V této souvislosti se dost řeší, zda Hus byl jen církevním reformátorem, na což se soustředila právě Kantůrková, nebo zda byl i reformátorem sociálním, na čemž jeho příběh postavila minulorežimní filmografie ve slavném snímku Otakara Vávry. Jaký je váš názor? Nebyly to spíš spojené nádoby - nejen kvůli odpustkům?

To nejsou jen odpustky a jejich kritika, pokračování v díle Wiclefa, kritika materiálních aspektů církve, snaha o přiblížení duchovních k prostému člověku, jak bychom mohli Husa v některých aspektech vnímat! Ano, Hus byl jistě člověk, kterému nebyl osud společnosti lhostejný! Jeden z aspektů jeho odkazu je jistě i úhel vlastenecký. Není mnoho historických osobností, které by byly tak široce vnímány v pohledu naší národní hrdosti! Ale dovolte mi jedno zhodnocení, kterým končí první dialog Matky se Zlem z našeho scénického oratoria: »Hus byl dobrým člověkem!«

* Oslovila vás ČT či jiné masmédium ohledně využití vašeho oratoria v nadcházejícím měsíci přede dnem D, 6. červencem 2015?

Ne, ČT nikoliv. Mediálním partnerem oratoria, které prezentujeme ve spolupráci s Církví čs. Husitskou, je Český rozhlas Dvojka, za což jsem velmi vděčný.

* Kdybyste nenapsal úžasné oratorium, jak byste trávil 6. červenec 2015?

V Kostnici na břehu Bodamského jezera...

* A jaké jsou vaše další profesní plány?

Natočení audioverze mé poslední knihy Tylda, kterou jsem napsal se svým otcem Františkem a která vyšla před rokem... Kniha popisuje příběh jedné milující olomoucké rodiny v období holocaustu a je na motivy příběhu mého otce jako dítěte a mých prarodičů ve 40. letech s přesahem do současnosti. Symbolicky se tedy letos věnuji projektům, které připomínají kulatá výročí - konce 2. světové války a výročí upálení Mistra Jana...

Roman Janouch