Severské psychologické drama Rodinná slavnost se odehrává v luxusní vile během rodinné oslavy šedesátin úspěšného hoteliéra. Hlavním hrdinům se při setkání vracejí traumatické vzpomínky na dětství. Přestože jde o drama, najdou se v inscenaci podle zástupců divadla i humorné okamžiky.

"Viděl jsem dokument, v němž režisér Vinterberg říkal, že všechny herce ve svém filmu k humoru povzbuzoval, aby vyvážil dramatické okamžiky. Každá rodinná oslava je vždycky připravovaná jako zábava, společenské setkání příjemně naladěných lidí, bez ohledu na to, co se pak stane a kdo se zas tentokrát znemožní. Takže já doufám, že i tady se budou v některých situacích diváci dobře bavit," uvedl režisér Tyc.

Roli Christiana, který projeví odvahu a postaví se proti vlastnímu otci, ztvární Jan Ťoupalík. "Christiana vnímám především jako člověka, který má v sobě hodně velkou bolest a přišel o jedinou osobu, se kterou ji sdílel. Teď se s tím musí vypořádat sám, sebrat všechnu energii, kterou může, a bojovat proti tomu," uvedl herec. Postavu otce Helgeho ztvární Václav Bahník, jeho ženu Elsu si zahraje Vlasta Hartlová.

V inscenaci se představí také hostující herečky Markéta Hausnerová, Kristýna Hulcová, Vendula Nováková a Natálie Tichánková. "Dvě z nich tu zůstanou jako nové členky souboru, a to místo Venduly Fialové, která odchází do Divadla pod Palmovkou, a místo Lenky Kočišové, která o prázdninách nastupuje na mateřskou dovolenou. Všechny čtyři slečny jsou nesmírně talentované, takže se nám bude těžko vybírat, ale věřím, že budeme mít šťastnou ruku," uvedl umělecký šéf činohry Roman Vencl.

Scéna, které dominuje téměř pět metrů dlouhý stůl, je dílem Karla Čapka, současné kostýmy pro lepší společnost navrhla výtvarnice Aneta Grňáková. Původní hudbu složila Kristýna Hulcová.

Snímek Rodinná oslava (1998, česká premiéra 1999) je reprezentantem filmového hnutí Dogma 95, u jehož zrodu stál vedle Vinterberga také slavný režisér Lars von Trier. Soubor přísných nařízení obsahoval například zákaz používat hudbu, pokud není na místě natáčení, výhradní používání ruční kamery či vyškrtnutí režisérova jména z titulků. Cílem bylo osvobodit herce a režiséry pro novou poetiku nesvázanou různými klišé.

(ČTK)