„Stejně jako ostatní divadla i my jsme do této sezony hledali titul, který se vztahuje k myšlence revoluce. Již delší dobu jsem chtěl adaptovat nějaké dílo a vhodně jím připomenout události před dvaceti lety. Orwelova Farma zvířat mi připadala jako příhodná příležitost,“ řekl režisér a šéf činohry Roman Groszmann, který dramatizaci románu svěřil divadelníkovi Josefu Lédlovi, který pro potřeby divadla vytvořil zcela novou úpravu. „Lédl dílo pojal striktně po myšlenkové stránce - zaměřil se na výrazné příběhové a myšlenkové momenty. Soustředí se zejména na podstatu revoluce, kterou lze vnímat jako dobový obraz stalinismu, ale zároveň v sobě nese mnohé nadčasové i aktuální motivy,“ doplnil Groszmann. Jevištní adaptace Orwellova alegorického románu by v podání olomouckého činoherního souboru měla být zábavným a satirickým podobenstvím o revolucích, jejich vůdcích a ostatních účastnících. „Chtěli jsme poukázat i na otázku, jestli v sobě lidé opravdu mají něco ze zvířat, nebo se na to pouze vymlouváme. Román je určitým prototypem bajky a my jsme chtěli podtrhnout lidské vlastnosti, které se u zvířecích postav nejvíce projevují,“ řekl dramaturg Miroslav Ondra.„S tím souvisí také výtvarné zpracování, nad kterým jsme dlouho uvažovali. V očích diváka chceme stále zachovat přítomnost lidskosti i zvířeckosti v postavách. Vše proto funguje v lidské rovině -herci nebudou běhat po jevišti po čtyřech, budou mít na hlavách masky, ztvárnění zvířat jsme naopak přizpůsobili pohybovou stylizaci, například rytmus chůze,“ dodal. Přesto, že literární předloha britského spisovatele je zjevným podobenstvím se stalinistickým režimem, tvůrci inscenace se snažili vyvarovat přímému odkazování k historickým událostem. „Nechtěl jsem odkazovat k naší či ruské revoluci. Samo dílo evokuje určité spojitosti, ale já jsem na ně nechtěl záměrně ukazovat,“ vysvětlil Groszmann, který svému záměru přizpůsobil výběr hudby. „Nechtěl jsem zařadit sborové zpěvy či jiné písně právě proto, že chci nechat pátrání po spojitostech na divákovi. Hudba bude evokovat spíše pocity. Chceme, aby hra připomněla pamětníkům to, co prožili, a zároveň aby oslovila mladé diváky, kteří k ní budou přistupovat bez předchozích zkušeností s podobnými událostmi,“ dodal k dílu režisér. Díky tomu, že je hra herecky obsáhlá, vystřídá se postupně na jevišti kompletní soubor činohry Moravského divadla. Hlavní roli vepře Napoleona si zahraje Josef Vrána, který si na olomoucká prkna pro tuto hru odskočí z Východočeského divadla v Pardubicích. Dále se zde diváci setkají s Josefem Bartoňem, Jaroslavem Krejčím, Jiřím Nebenführem či Ivanou Plíhalovou.***Hra by měla být zábavným a satirickým podobenstvím o revolucích, jejich vůdcích a ostatních účastnících.