„Hrát na jevišti Freddieho je vrchol mé kariéry, nejvíc, čeho jsem mohl dosáhnout,“ říká tanečník, jehož dalším velkým hobby je posilovna, kde působí jako fitness trenér.

Jambor se dostal k baletu díky matce. „Jako dítě chodila na balet. Když mi bylo devět nebo deset let, přihlásila mě do baletu na ZUŠ. Byl jsem tam jediný kluk, takže jsem se tam moc extra necítil,“ prozradil.

Tehdy ho tanec ještě neuchvátil, láska přišla až na konzervatoři. „V době, kdy jsem chodil do lidušky, jsem měl víc zájmů, učil jsem se na flétnu, chodil do sokola i do skauta,“ popsal.

Na konzervatoř začal chodit po čtvrté třídě. „Přišla k nám do školy paní z brněnské konzervatoře a dělala nábor do tanečního oddělení. Já měl už nějakou tu průpravu, takže mě vybrala. Pak mě pozvali na talentovky, které jsem udělal,“ uvedl.

K maturitě se dostala jen půlka ze 16 kluků jeho třídy a Jambor mezi nimi byl, přestože měl na konzervatoři velké zdravotní problémy s koleny. „Několik vysvědčení jsem vůbec nedostal, protože jsem nemohl být klasifikovaný z hlavního oboru, z tance. Doktoři mi řekli, že jde o pubertální nemoc související s růstem. To se naštěstí potvrdilo a díky tomu jsem dnes v Moravském divadle,“ řekl.

Do Olomouce brněnský rodák nezamířil hned, nejprve si musel odbýt vojnu, kterou absolvoval ve vojenském uměleckém souboru Ondráš. „Víceméně ale šlo o rok prázdnin,“ řekl.

První sólovou roli v Olomouci – Dona Josého v Carmen – tanečník dostal už ve druhé sezoně svého působení v divadle. „Hned, když jsem do souboru nastupoval a měl pohovor s tehdejším šéfem baletu Jiřím Sekaninou, říkal jsem mu, že bych chtěl dělat sóla. Že by mě asi nebavilo tančit jen ve sboru.“ V roce 2007 se Jambor dočkal poprvé role Freddieho Mercuryho, a to v inscenaci The Beatles & Queen. „Šel jsem jí naproti. V době, kdy se začalo v divadle mluvit o tom, že u nás bude Igor Vejsada dělat Beatles, zašel jsem za choreografem, mým současným šéfem Robertem Baloghem, a navrhl mu, jestli by jako druhou polovinu představení nechtěl udělat Queeny. On na to kývl a díky tomu se mi splnil můj sen,“ podotkl.

V polovině dubna při premiéře celovečerního baletu Queen – The Show Must Go On se Jamborovi splnil jeho sen podruhé. „V novém představení je určitě víc času vystihnout Freddieho, ukázat jeho soukromý život, to, co prožíval uvnitř. Ale ani původní představení nebylo špatné, naopak,“ řekl tanečník.

Queenům propadl už jako osmiletý kluk. „Nikdo mě ale k jejich hudbě nepřivedl, našel jsem si ji sám. O tom, že bych mohl ztvárnit Freddieho Mercuryho, jsem samozřejmě začal přemýšlet mnohem později. Konkrétně, když jsme v divadle dělali Maškarádu od Chačaturjana. Já měl jako kníže Zvjozdič knír a šavli, kterou jsem v legraci držel jako mikrofon a zpíval do něj – samozřejmě mimo představení,“ pokrčil rameny.

Díky tomu, že tanečník patří ke skalním fandům britské legendy, měl, co se týče projevu Mercuryho, o něco jednodušší přípravu na baletní představení. „Klipy s Freddiem sleduju odmalička. Vždycky jsem je doslova hltal. Tím, ale nechci říct, že bych si nic nepustil, studoval jsem zejména detaily typu, jak Freddie chodil, jak se díval do publika, jaká gesta dělal rukama a také jak zpíval, abych se správně trefoval do timingu, když imituju jeho zpět,“ řekl sólista.

Prozradil, že se občas na jevišti zapomene a začne zpívat doopravdy. „Naštěstí si to ale brzy uvědomím a nechám toho, aby diváci neutekli,“ usmál se. Doplnil, že by si při představení rád zatančil na skladbu Somebody to Love, která patří mezi jeho oblíbené, ovšem do inscenace se neprobojovala. „Našel bych jich (písní) ale mnohem víc. Jenže to by představení muselo mít tak čtyři pět hodin,“ pokrčil rameny Jambor.

Aby svůj projev v roli Freddieho vylepšil, pouští si představení, v nichž vystupuje. „Srovnávám je s originálem, s Freddiem. To mi dává možnost svůj projev zlepšit. Řeknu příklad, ze začátku jsem se snažil v představeních bušit jeden pohyb za druhým, díky záznamům jsem si ale uvědomil, že to není ono. Teď jdu cestou, že méně je v tomto případě více,“ dodal.

Žádnou další vysněnou roli už Jambor nemá. A není to jen kvůli proto, že měl a stále má možnost hrát Mercuryho. „Ale i proto, že mám za sebou celou řadu dalších úžasných roli, třeba Spartaka, Macbetha a Oberona ve Snu noci svatojánské. Takže bych to řekl tak, že jsem otevřený ke každé nové roli a za každou budu rád,“ uvedl sólista baletu.

Jambor však „nežije“ jen divadlem. Čas tráví také v posilovně, kde dělá trenéra. Posilování ho chytlo asi v 15 letech, kdy zjistil, že je jeho vzorem i Arnold Schwarzenegger. „Jestli jde balet a fitko dohromady? Podle mě jde o ideální spojení, bez posilování bych neměl kondičku a sílu. Upřímně, kromě toho Arnolda mě do posilovny přivedlo i to, že jsem v mládí neuzvedl holky, byl jsem kost a kůže,“ řekl Jambor.

Vladimír Onderka