Exotická Indie uprostřed olomoucké metropole: Balet Bajadéra

2. 4. 2019 / Napsali o nás
Moravské divadlo v Olomouci uvádí nový balet rakouského hudebního skladatele Ludwiga Minkuse s názvem Bajadéra. V České republice se jedná teprve o třetí nacvičení. Představení mělo premiéru 22. března a jednalo se o původní verzi z roku 1877, která se u nás bude hrát poprvé.

Balet Bajadéra je zasazený do exotického prostředí Indie a vykládá příběh o lásce chrámové tanečnice Nikie a vojevůdce Solora. Tato láska je však vystavená zkoušce, protože se má Solor oženit s dcerou bohatého Rádži, Gamzatti. Po tomto titulu divadlo sáhlo, protože sám umělecký šéf Mirek Štípa si rolí Solora prošel, a to už dvakrát. „Tento titul se uvádí v divadle po několik desítek let. Tanečníci se s tímto představením poprali velice dobře, já osobně jsem s výsledkem moc spokojený. Ze začátku jsem sice měl obavy, jelikož tento titul je náročný nejen na výrobu kostýmu a scény, ale samozřejmě i ze strany choreografie, protože to je představení minimálně pro osmdesát tanečníků a více. Museli jsme proto představení trochu upravit, aby vyhovovalo rozměrům našeho soboru i jeviště,“ řekl choreograf Mirek Štípa. Bajadéra se zatím hrála v České republice pouze dvakrát, a to v Národním divadle v Brně a v Národním divadle v Praze.

Jak už je naznačeno výše, tak se příběh odehrává v Indii. Autor hudebního nastudování Petr Šumník proto tvrdí, že se mohou diváci těšit na rozmanitá hudební čísla s mnoha instrumentálními sóly. „Jedná se o klasickou baletní hudbu v tom nejlepším slova smyslu. Uzavřená hudební čísla, kontrastní, svěží, pěkné melodie,“ řekl Petr Šumník. Na otázku, jestli se v hudbě objevuje něco exotického, poté odpověděl: „Co se hudebních nástrojů týče, neobjevuje se zde nic, co by tu exotiku nějakým způsobem navozovalo. Divákovi to tak ale může přijít z melodie hrané hudby.“

V hlavní roli Nikie se představí držitelka Thálie z roku 2017 Yui Kyotani. „Nikia je velmi citlivá, ale všechny své emoce drží uvnitř,“ vyjádřila se k charakteru postavy primabalerína Kyotani. Hraje však i dceru bohatého Rádži, Gamzatti, v alternaci s Rachel Hickey. „Je to pro mě podobná výzva jako dvojné role Odetty a Odilie v inscenaci Labutího jezera. Gamzatti není vyloženě záporná postava, i když to tak vypadá,“ tvrdí Kyotani. Tanečníkům poté pomáhaly se vcítěním do role kostýmy a hlavně gesta, která jsou často podobná těm indickým.

„Rád bych divákům nabídl výpravnost a pohádkovost, věřím, že do určité míry se nám to společně s Alešem Valáškem, autorem scény a kostýmů, povede. Doufám, že diváci ocení jedinečnost této inscenace,“ sdělil nakonec Michal Štípa. Diváky tak čeká notřelé představení s nádechem Dálného východu. A už jen samotná barevnost kostýmu a scény napovídá, že to bude stát za to.

Sára Poloučková

Helena v krabici, 26.3.2019