Evžen Oněgin: Mrazivý příběh marné lásky míří do Moravského divadla

Olomouc.cz, 12.4.2019

Jeden z nejsilnějších a nejslavnějších příběhů klasické ruské literatury. Tak by se dal charakterizovat Puškinův veršovaný román Evžen Oněgin. Příběh zbytečného člověka, neopětované lásky i marné smrti nastavuje zrcadlo, dojímá a mrazí i po téměř dvou stech letech od prvního vydání. Do jevištní podoby ho převedla dramaturgyně Moravského divadla Michaela Doleželová spolu s Bogdanem Kokotkem, který se chopil i režie. Šéf polské scény Těšínského divadla si ke spolupráci pozval i výtvarníka Krzysztofa Małachowského a jeho ženu, choreografku Katarzynu Annu Malachowskou. Stejný tým před časem pracoval i na představení Mistr a Markétka. I v případě Oněgina Poláci vtiskli inscenaci něco výjimečného. A vytvořili dílo, které diváka vtáhne a nepustí. Premiéra je dnes večer.


Umělecký šéf polské scény Těšínského divadla Bogdan Kokotek spolupracoval se souborem olomoucké činohry před dvěma lety na jiné adaptaci slavného ruského díla Mistr a Markétka. Bulgakovův román patří mezi jeho nejoblíbenější, Evžena Oněgina však dosud mezi favority neměl. „U nás není Puškinův román tak oblíbený, pravděpodobně z toho důvodu, že polská literatura zažila vrchol právě v období romantismu a Oněgin se mezi domácí už asi nevměstnal. Na vině jsou dle mého i polské překlady, které nejsou tak dobré jako české. Samozřejmě jsem viděl slavnou Mikuláškovu inscenaci v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, která se mi líbila, ale svou adaptaci jsem chtěl pojmout jinak. Byl jsem za nabídku režírovat Oněgina v Olomouci rád, a jak to už bývá s každým textem, který se chystám uvést na jeviště, v průběhu zkoušení si jej postupně zamilovávám. Teď se dá už s jistotou říct, že jsem zamilovaný,“ uvedl režisér.


V titulní roli se představí Jan Ťoupalík. „Upřímně, na roli Oněgina jsem si trochu myslel, ale když jsem viděl obsazení, byl jsem lehce paralyzovaný. S velkou rolí přichází i množství práce, nicméně Evžen Oněgin mě moc baví. S knižním vydáním jsem se setkal už na gymnáziu, divadelní zpracování jsem měl možnost zhlédnout před lety v Divadle Petra Bezruče a během příprav jsem si pustil film s Ralphem Fiennesem v hlavní roli. To tolik užívané sousloví „zbytečný člověk“ v souvislosti s postavou Oněgina je možné správné, ale zní trochu moc negativně. Jsem rád, že se při zkouškách snažíme najít v Oněginovi více rovin a já doufám, že před diváky obhájím i to pozitivní v mé postavě - aktivní hledání smyslu života, citlivost, empatie,“ uvedl Ťoupalík.


Podle režiséra je Puškinovo dílo velmi aktuální. „Hlavní hrdina hledá nějaké poznání a nenalézá ho. Život, který vede, ho nenaplňuje. Kvůli tomuto až faustovskému hledání není schopen uvidět a docenit to, co by smyslem jeho života být mohlo, není schopen postřehnout, vidět lásku. V tom je pro mě dílo velmi současné. Všichni jsme v pohybu, máme pocit, že musíme za život všechno poznat a zkusit, všeho docílit a proto občas nevidíme věci nejdůležitější. Když pak Oněgin zjistí, že našel to důležité, je už pro něj pozdě,“ upozornil režisér. 


Taťánu Larinovou, která se do Oněgina nešťastně zamiluje, ztvární Natálie Tichánková. „Myslím si, že se Taťána do Oněgina zamilovala doslova na první pohled. A v takovém případě je vám zpočátku úplně jedno, jestli je ten člověk takový nebo makový. Láska jednoduše nesoudí. Po nějakém čase samozřejmě prvotní opojení opadne a vy buď narazíte na tvrdou zem, nebo se jen utvrdíte ve své volbě. V Taťánině případě se bohužel “princ z pohádky” rozplyne,“ charakterizovala herečka.


Taťáninu sestru Olgu si zahraje Vendula Nováková. „Tak jako většina sourozenců, i Olga s Taťánou jsou naprosto odlišné. Olga je na rozdíl od Táni živel. Je energická, pragmatická a s ničím si moc neláme hlavu. To co Taťána prožívá čtením románů, zažívá Olga doopravdy. Nepotřebuje snít o princi na bílém koni. Táňa touží po opravdové, romantické lásce na celý život. A proto bude Olga vždycky šťastnější než Táňa,“ shrnula Nováková.


Jan Procházka, roc



15.4.2019