Autorem hry je britský dramatik Peter Schaffer, kterého odborní kritikové řadí k nejlepším a nejzajímavějším současným dramatikům. "Schaffer napsal asi patnáct her, což není úplně mnoho, ale v každé hře hledal něco nového. Každá hra je úplně jiná žánrem a má jiný příběh i téma," vyzdvihla spisovatelův přínos dramaturgyně Jana Pithartová.

Černá komedie patří mezi Schafferovy nejúspěšnější hry. "Černá komedie je geniální v tom, že je založena na velmi zajímavém nápadu záměny světla a tmy. Když totiž světlo ve hře svítí, je na jevišti tma, a naopak," popsala Pithartová. Hlavním hrdinou je mladý výtvarník Brindsley Miller, kterého čeká důležitý večer. Ve svém bytě se má setkat s multimilionářem Bambergerem, který by si možná mohl koupit některou z jeho extravagantních soch. Brindsley je také nervózní z návštěvy přísného plukovníka Melketta, otce své snoubenky Carol. V souladu s Murphyho zákonem hlásajícím, že když se něco může pokazit, zaručeně se to pokazí, vypadnou v celém domě pojistky. Postavy hry se ponoří do tmy, a diváci tak mohou sledovat jejich počínání, které je oproštěno od přetvářky. "Shaffer ukazuje, že je potřeba, aby člověk předvedl, jaký ve skutečnosti je a jaká je jeho přirozenost. Hlavní hrdina Brindsley celý život něco předstírá, dělá kompromisy. Teprve v okamžiku, kdy je skrytý ve tmě, je konečně sám sebou," vysvětlil režisér Jiří Seydler.

Hra klade velké nároky na herce. Ti musí totiž přesně respektovat text včetně scénických poznámek, aby měla hra kýžený efekt. "Kromě toho, že je Shaffer naprosto dokonalým dramatikem, má i dokonalé scénické poznámky. Aby hra fungovala tak, jak má, musí být přesně dodrženy. Každý režisér, když dostane jakoukoli komedii, vymýšlí, co tomu přidá on. Tato hra je první, se kterou jsem se za dvacet let setkal, kde musí být režisérův přínos nulový. Jakékoliv improvizování v tomto textu by byla smrt. Vtipné situace jsou totiž přesně načasované a vnější zásah by je narušil," objasnil Seydler.

Pro herce je na hře nejtěžší předstírat, že na rozsvíceném jevišti nic nevidí, a vyhýbat se očnímu kontaktu. "Největší problém je ten, že nesmíme udržovat oční kontakt s kolegy. Je hodně těžké vyhýbat se pohledu na ostatní herce na jevišti, navíc v případě konverzační komedie. Na škole nám vtloukali do hlavy, že oční kontakt je pro herce na jevišti to nejdůležitější, a tady na tuto poučku najednou musíme všichni zapomenout," upozornil na neobvyklou situaci představitel hlavní role Roman Vencl. V dalších rolích se představí Vendula Fialová, Jiří Nebenführ, Ivana Plíhalová a Vlasta Hartlová, Jaroslav Krejčí nebo Lenka Kočišová. Scénu vytvořil umělecký šéf Divadla Jána Palárika v Trnavě Ján Zavarský. Autorem kostýmů je Tomáš Kypta, který s režisérem Seydlerem spolupracoval na jeho předchozích inscenacích v Moravském divadle Olomouc, Mrzák inishmaanský a Čarodějky ze Salemu.

Černá komedie měla českou premiéru v roce 1968 v mosteckém Divadle pracujících. V olomouckém divadle se zatím dočkala jediného nastudování, a to v roce 1969 v režii Jiřího Fréhara.

(kam)