Baloghova Dáma s kaméliemi v pražském Stavovském divadle

30. 5. 2016 / Napsali o nás
Balet Moravského divadla Olomouc hostoval 6. května 2016 s baletem Dáma s kaméliemi ve Stavovském divadle v Praze, jedné ze scén Národního divadla. Inscenace měla premiéru 13. listopadu 2015 v Moravském divadle v Olomouci.

Nastudoval ji šéf olomouckého souboru Robert Balogh a je to již jeho pátá verze baletu inspirovaná Dumasovým románem. Pojetí baletu vychází z předlohy knihy La Dame aux camélias z roku 1848, které se choreograf také většinou drží.

Příběh nešťastné lásky je částečnou autobiografií Alexandra Dumase mladšího, vypsal se z krásného zážitku a zároveň bolesti, kterou prožil ve vztahu se slavnou hetérou Marií Duplessis. Kniha si vydobyla velkou oblibu u čtenářů, proto Alexandre Dumas mladší přepsal svůj román i do podoby divadelní hry. Italský skladatel Giuseppe Verdi podle tohoto nesmrtelného příběhu napsal v roce 1853 operu La traviata.

Za nejznámější verzi baletu lze považovat Neumeierovu verzi na Chopinovu hudbu, která byla uvedena v premiéře v roce 1978 ve Stuttgartu. Baletní inscenaci Dáma s kaméliemi na hudbu Sergeje Rachmaninova a Fryderyka Chopina připravil minulý rok šéf souboru Robert Balogh, který tehdy u příležitosti premiéry své nové verze řekl: „Marguerite našla svou pravou lásku v Armandovi, ale společnost jejich vztahu nepřála. V našem souboru máme i ideální představitele pro titulní role. I to rozhodlo pro volbu tohoto titulu.“

V novém, současném zpracování byly použity zajímavé nápady, nevšední variace a nádherné zvedačky. Orchestr Moravského divadla s dirigentem Tomášem Hanákem hrál kvalitně a s citem. Působivě zněl především živý klavírní doprovod Alice Rajnohové, která byla přímo na jevišti a Chopinovy skladby v jejím podání dodávaly představení dramatický nádech.

Dvouaktový Baloghův balet Dáma s kaméliemi je založen na principech neoklasické taneční techniky a výrazovosti. Je velmi výpravný, ať se jedná o scény z návštěvy baletu Giselle, plesů ve společnosti, budoáru, či venkova. Scénické zpracování vytvořil Eduard Přikryl, který spolupracoval s Moravským divadlem více než čtyřicet let. Kostýmy navrhl osvědčený kostýmní výtvarník Roman Šolc. Dobové kostýmy měly u dámské části souboru většinou tlumené barvy, u pánské byly elegantní a sladěné.

Ústřední roli rozervaného mladíka Armanda ztvárnil Antonín Blahuta. V hlavním partu kurtizány Marguerite se divákům představila Yui Kyotani. „Dumasův román jsem studovala a díky tomu se více dostala do postavy Marguerite. Pochopila jsem její pohnutky a jednání. Je to herecky velmi náročný part, musím vystihnout, co se děje v hrdinčině nitru, jaké komplikované emoce prožívá,“ řekla k uvedení díla Kyotani, která si stejně jako ostatní tanečníci navíc zvykala na živý klavírní doprovod. „Je to pro mě zase nová úžasná zkušenost. Bylo třeba najít to správné propojení a soulad, ale jsem ráda, že máme v inscenaci sólový klavír místo reprodukované hudby,“ doplnila.

Představitelé titulních rolí Yui Kyotani a Antonín Blahuta tvořili výborný taneční pár. Jejich technické provedení bylo překvapivé a precizní. Kyotani se stala královnou večera pro svůj technický, výrazově a vnitřně procítěný projev, její otočky byly rychlé a čisté, gesta evokovala tragičnost její postavy. Ztvárnila úžasně jak křehkou zamilovanou dívku, tak distingovanou kurtizánu a na konci šílenou a zlomenou ženu, která vyjadřovala blížící se konec jejího života. Blahuta byl skvělým partnerem, poskytoval jí jistotu a oporu, tančil s přirozenou noblesou a lehkostí. Jeho herecký projev byl přesvědčivý, postupně se měnil ze snílka v sebejistého muže a nakonec oddaně zamilovaného partnera. Také ostatní tanečníci zvládali své role s technickou jistotou. Například přítel Armanda Gaston Rieux – Paul Oliver tančil lehce s přirozeným hereckým projevem. Ve sborových tancích se ukázala připravenost souboru na hostování, byl ve všech pasážích dostatečně synchronní.

Balet Dáma s kaméliemi se podle mého názoru ukázal jako kvalitní, zajímavě zpracovaná inscenace, což potvrdila i příznivá reakce diváků ve Stavovském divadle. Díky vynikajícímu výkonu klavírní virtuosky si přišlo na své nejen baletní obecenstvo, ale i milovníci hudby. Představení plné emocionálního napětí, povedené výpravy a především tanečních výkonů výtečných sólistů se stalo obohacujícím uměleckým zážitkem jak pro olomoucké, tak i pražské diváky.

Lenka Trubačová

Taneční aktuality.cz, 29. 5. 2016