Michal Štípa: Přeji si, aby naše Sólo pro tři mělo stejný úspěch jako inscenace v Národním divadle

Michal Štípa: Přeji si, aby naše Sólo pro tři mělo stejný úspěch jako inscenace v Národním divadle Sólo pro tři patří k nejúspěšnějším inscenacím v historii baletu Národního divadla v Praze. Taneční divadlo, v němž zní písně Karla Kryla, Vladimíra Vysockého a Jacquese Brela, se vrací na jeviště, tentokrát v Olomouci. Michal Štípa zná Sólo pro tři velmi dobře - v původní inscenaci ztvárnil hlavní roli. Nyní sleduje přípravy v roli uměleckého šéfa. Premiéra byla naplánována na 5. března, zatím však musí být odložena. Inscenace se k divákům dostane alespoň v on-line podobě, a to 5. března od 20 hodin, vstupenky jsou již v prodeji na našem webu.


Jak vzpomínáte na přípravy a vůbec celou inscenaci v Národním divadle?

Sólo pro tři považuji za jedno z vrcholných děl Petra Zusky. Vybaví se mi spousta dřiny, potu, ale také spousta krásných momentů, které jsme zažívali s mojí taneční partnerkou Terezou Podařilovou. Z jedné písně, kde jsem imitoval zpěváka Jacquese Brela, jsem měl velké obavy jak ji divák přijme. Hlavní mužská postava ,,ON'' pouze stojí na jevišti a „zpívá“ . Tato píseň trvá několik minut. Byl jsem pozitivně překvapený, jak právě tuto scénu divák přijal. Bylo zároveň velice náročné se tuto píseň naučit, protože je celá ve francouzštině a je zde velký počet slok.


Michal Štípa jako On v inscenaci Národního divadla. Foto: Pavel Hejný

Je vám tvorba písničkářů Kryla, Vysockého a Brela blízká? Dá se říct, že jste je objevil či blíže poznal právě díky Sólu pro tři?

Písničky Karla Kryla a Jacquese Brela jsem znal. Nový pro mě byl snad jen Vladimir Vysockij, kterého jsem si poté hned oblíbil.  Doufám, že si i olomoucký divák toto představení zamiluje.


Zmínil jste choreografa a režiséra Petra Zusku, kterého jste pozval k nastudování olomoucké inscenace. Jak dlouho se vlastně znáte a čeho si na něm nejvíc ceníte?

S Petrem se známe sedmnáct let.  Za jeho působení jsem začal hostovat v Národním divadle a poté jsem od něj dostal nabídku angažmá. Byl to šéf, na kterého pokaždé velice rád vzpomínám. Vnímám ho jako jednoho z našich předních českých choreografů, který vytvořil nespočet zajímavých choreografií. Jsem rád, že nabídku režírovat v Olomouci přijal. Myslím si, že všichni moji kolegové tak mohli získat zkušenosti s choreografem, který má velice vysoké nároky na profesionální úrovni.


Jaké pro vás bylo vrátit se po letech k tomuto titulu nikoliv jako tanečník, ale jako šéf souboru, který proces zkoušení a příprav sleduje takříkajíc zvenčí?

Představení ve mě vyvolává spoustu příjemných emocí. Když slyším hudbu z právě probíhající zkoušky z baletního sálu nebo z jeviště  Moravského divadla, tak se mi vybaví vždy mé začátky toho, kdy jsem se s choreografií seznamoval. Byla to jedna z prvních inscenací, kde jsem zkoušel jiný styl tance, než na který jsem byl zvyklý. Jako šéf si přeji, aby představení mělo stejný úspěch jako inscenace v Národním divadle v Praze nebo jako když jsme s tímto titulem hostovali ve Francii nebo v Rusku.



David Kresta
Moravské divadlo Olomouc



3.3.2021