Dnes a zítra

nehraje se do odvolání - nařízení vlády ČR o o zákazu konání kulturních akcí s účastí nad 100 osob

Naše tipy
31.5 (ne) sk. - 15:00

Královna Koloběžka První

Učesaná – neučesaná, obutá – neobutá, přijede – nepřijede…

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

1.6 (po) sk. - 19:00

Když se zhasne

Mrazivá komedie, která knockoutuje vaše bránice…

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

3.6 (st) sk. - 19:00

Koncert opery a operety MDO

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

6.6 (so) sk. - 19:00

Královny

Kde je humor, je i naděje

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

8.6 (po) sk. - 19:00

Když se zhasne

Mrazivá komedie, která knockoutuje vaše bránice…

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

12.6 (pá) sk. - 19:00

Královny

Kde je humor, je i naděje

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

15.6 (po) sk. - 19:00

Koncert opery a operety MDO

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

19.6 (pá) sk. - 19:00

Když se zhasne

Mrazivá komedie, která knockoutuje vaše bránice…

Korunní pevnůstka - OPEN AIR

27.8 (čt) sk. - 20:00

Starci na chmelu

Když dva jsou jako jeden

Amfiteátr Velká Bystřice - OPEN AIR

O chystané inscenaci operety Cornevillské zvonky s dramaturgem Patrickem Fridrichovským

O chystané inscenaci operety Cornevillské zvonky s dramaturgem Patrickem Fridrichovským Opereta Roberta Planquetta s názvem Cornevillské zvonky se prvního - a dosud posledního - uvedení na olomouckém jevišti dočkala v roce 1920. U příležitosti oslav stého výročí vzniku stálé české divadelní scény v hanácké metropoli se vedení souboru opery a operety rozhodlo tuto půvabnou francouzskou operetu připomenout současnému publiku. Na chystané inscenaci se spolu s režisérem Luborem Cukrem podílí dramaturg Patrick Fridrichovský. „Vznikl nový překlad libreta, dialogy, upravili jsme velkou část hudebních čísel a několik zbrusu nových písňových textů. Jde nám především o jakýsi návrat k francouzskému originálu, byť v současném pojetí," říká v rozhovoru.


Čím si vysvětlujete obrovský úspěch této operety hned po svém uvedení v roce 1877? Kromě velkého počtu repríz v Paříži mělo dílo úspěch i na Broadwayi a v Londýně. Čím si dle vás Cornevillské zvonky získaly tehdejší publikum?

Zřejmě tím nefalšovaným a svěžím pařížským půvabem a jedinečnou hudbou, v níž se mísily odkazy velké francouzské opery a stejně tak lidovou hudba. Árie se divákům líbily všude, jeden den zazněly na divadelním jevišti a druhý den už se hrály na bulváru, v kavárnách a tančírnách. Dodnes je z té hudby cítit ono prchavé kouzlo zlatého věku pařížské operety, A nesmím zapomenout na příběh. Ten je na operetu trochu netypický, lidový, místy trochu zamotaný a tu a tam i strašidelný. V tom dobrém mi připomíná i některé typické francouzské filmové veselohry. 


U nás byla opereta uvedena poprvé pod názvem Duch na zámku cornevillském. Jak moc je právě ona duchařská zápletka důležitá pro děj a jak významnou úlohu mají tyto fantaskní bytosti?

Prozrazovat děj bychom asi divákům příliš neměli. Ten první název, pod kterým byla opereta uvedena před více než sto třiceti lety, je malinko zavádějící. Není to ani horor, ani fantasy, ale opereta. Takže jde samozřejmě tak trochu o vtip. Snad přece jen něco prozradím, když řeknu, že nejde ani tak úplně o duchy, ale o duše, o nostalgii a vzpomínky. Což se ostatně k tomu, že se opereta hraje ke stoletému jubileu docela hodí.  Samozřejmě, že nechybí láska, situační omyly a lstivé intriky a vše je tak akorát dlouhé a snad i po tom dlouhém čase vtipné.


Co bylo hlavním důvodem pro vytvoření nového překladu libreta i úprav písňových textů?

Uvádět historický, navíc delší čas nehraný materiál, je pro nás výpravou do neznáma. To je ale nesmírně lákavá příležitost. Hudební divadlo je ovšem poměrně složitý organismus. Hudba s příběhem mají význam jedině tehdy, když spolu absolutně fungují.Při práci na Cornevillských zvoncích jsme se během přípravné fáze setkávali s panem režisérem a hojně diskutovali o tom, jak si představujeme rámec příběhu a jednotlivé charaktery. Poslouchali jsme nahrávky a četli původní libreto. Našli jsme také hned dvě verze českého překladu, jeden opravdu historický, který se hrál již v Prozatímním divadle v 19. století, druhý, ten byl také téměř sedmdesát let starý. To jsme viděli jako možný problém. Měli jsme, myslím, oprávněný pocit, že tomu jazyku by už současný divák skrze různé archaismy a dobové narážky nerozuměl. Pustili jsme se proto do neuvěřitelného závodu s časem, abychom připravili současnější podobu. Vznikl nový překlad libreta, dialogy, upravili jsme velkou část hudebních čísel a několik zbrusu nových písňových textů. Chtěli jsme se co nejvíce přiblížit podobě, či lépe řečeno duši celého příběhu, jak byl autory napsán v sedmdesátých letech 19. století. Věříme, že milovníci operety tuto snahu ocení. Jde nám především o jakýsi návrat k francouzskému originálu, byť v současném pojetí.

Patrick Fridrichovský, choreografka Esther Lubadika a představitel role Cachalota Ondřej Doležal na zahajovací zkoušce   


David Kresta
oddělení komunikace
Moravské divadlo Olomouc
6.2.2020