Dnes a zítra
13.12 (st) sk. - 19:00

Sluha dvou pánů

Skoro bleší cirkus

14.12 (čt) sk. - 10:00

Sluha dvou pánů

Skoro bleší cirkus

Naše tipy
6.1 (so) sk. - 16:00

Vzpoura nevěst

Láska je láska, ale řízek je řízek!

Pozor!!! Změna programu. Vstupenky zakoupené na původní představení Mistr a Markétka zůstávají v platnosti na hru Vzpoura nevěst, příp. vracíme vstupné v pokladně MDO do 29.12.2017.


21.1 (ne) sk. - 19:00

Rigoletto

Opera ve třech dějstvích

9.2 (pá) sk. - 19:00

Spartakus

Balet z historie antického Říma

14.2 (st) sk. - 19:00

Petr a Lucie

Lásko, ochraňuj nás v hodině smrti

Řecké pašije Bohuslava Martinů poprvé na olomouckém jevišti, inscenaci uvede Jan Antonín Pitínský

Řecké pašije Bohuslava Martinů poprvé na olomouckém jevišti, inscenaci uvede Jan Antonín Pitínský Vůbec poprvé se vrcholné operní dílo Bohuslava Martinů Řecké pašije dostává na jeviště Moravského divadla. Se souborem opery a operety inscenaci připravuje režisér Jan Antonín Pitínský. Premiéra se uskuteční v pátek 24. února v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.


Světoznámý skladatel Bohuslav Martinů byl jako náruživý čtenář zaujat románem řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise Řek Zorba a toužil jej zhudebnit. Sám autor románu mu však doporučil jiný svůj text, v roce 1954 vydaný román Kristus znovu ukřižovaný. Skladatele zaujalo téma uprchlíků nucených opustit svou vlast – sám emigroval před nacisty do USA. Ještě více jej oslovila dvě ústřední témata: dědictví křesťanských ctností člověka a jeho povinnosti vůči lidstvu. 


„Martinů byl románem nadšený, korespondoval se spisovatelem a sám napsal libreto. Vznik opery trval tři roky. V Londýně však operu odmítli uvést. Až pominul ten hrozný smutek, napsal Martinů zhuštěnou, takzvanou curyšskou verzi, která je vlastně básní na téma románu. Z ní bude vycházet naše inscenace,“ popsal Jan Antonín Pitínský, uznávaný režisér, dramatik a prozaik, několikanásobný držitel Ceny Alfréda Radoka. Zmíněná druhá verze měla v Curychu premiéru v roce 1961, nedožili se jí však ani skladatel Martinů, ani spisovatel Kazantzakis.


Příběh o obyvatelích řecké vesnice, do níž během velikonočních pašijových her přijdou žádat o pomoc uprchlíci z jiné vesnice zničené nájezdem Turků, zaujal skladatele svou emocionální a duchovní sílou. „Chtěl, aby jeho opera byla drastická, tvrdá a bolestná, nic idylického. Druhá verze je oproti té původní zkratkovitá, více poetická a má krásnější konec. Vedle tématu uprchlictví se do popředí dostává tragický osud ovčáka Manoliose, který se vžije do role Ježíše a nabourává tak staré pořádky ve vesnici,“ přiblížil Pitínský, který se souborem olomoucké opery a operety spolupracuje podruhé. V roce 2014 uvedl v Moravském divadle operní inscenaci Pád Antikrista ověnčenou mj. Cenou Divadelních novin.


Autorem hudebního nastudování je Petr Šumník. Podle něj nabízí Řecké pašije posluchačům výsledek celoživotního kompozičního vývoje Bohuslava Martinů. „Je to hudba dynamická, místy disonantní, místy naprosto přehledná a čitelná a samozřejmě výrazně rytmická, což je pro dílo tohoto skladatele celkově typické. Martinů se nechal inspirovat - zvlášť ve zhudebnění modliteb - byzantskou hudbou a místy je možno zaslechnout i názvuky balkánské lidové hudby. Vokální party jsou plné intonačních i rytmických záludností. Extrémní nároky klade autor na operní sbor. Jsou zde dvě početné skupiny, každá má v příběhu naprosto odlišný charakter a svou speciální úlohu. Dva smíšené sbory ještě doplňuje sbor dětský,“ popsal Šumník.


V roli ovčáka Manoliose se představí Jakub Rousek v alternaci s Milanem Vlčkem. Záletnou vdovu Kateřinu, která v pašijových hrách představuje Máří Magdalenu, ztvární nová posila operního a operetního souboru Radoslava Mičová v alternaci s hostující Barborou Poláškovou. „Denně slyšíme o lidech, kteří opouštějí svou zem, slyšíme názory politiků a prezidentů na tento celosvětový problém. Ukazuje se, jak jsou Kazantzakisův román a libreto Bohuslava Martinů nadčasové. Právě díky své aktuálnosti je inscenace silná a může diváka zaujmout,“ sdělila Mičová. Podruhé se s Řeckými pašijemi setkává Jiří Přibyl, který v nové inscenaci ztvární kněze Fotise, pomyslného vůdce uprchlíků. „S tímto titulem jsem se před lety setkal coby člen sboru opery Národního divadla v inscenaci Jiřího Nekvasila. Po hudební stránce se jedná o nádherné dílo, které je navíc svým tématem velmi aktuální v dnešní rozbouřené době,“ zdůraznil Přibyl, který roli alternuje s hostujícím Michaelem Kubečkou. Dále se představí David Szendiuch, Martin Štolba, Elena Gazdíková či Petr Martínek.


Autorem variabilní scény, která se v průběhu představení mění z vesnice na pustinu, je architekt Milan Nytra, hudebním fanouškům známý jako člen populární skupiny Buty. S monochromatickou scénou kontrastují výrazné barevné kostýmy z dílny Jany Prekové. Výtvarnice našla inspiraci v díle německého malíře Neo Raucha. „V oblečení bohatých vesničanů je patrná barevná divokost, exotičnost. Uprchlíci mají soudobé kostýmy. Je to sice současnost, ale stylizovaná a trochu zastřená,“ uvedl Pitínský.


Dílo Bohuslava Martinů se na jevišti Moravského divadla objevilo naposledy v březnu 1990, kdy měla premiéru inscenace jeho opery Divadlo za bránou v režii Františka Pokorného. Řecké pašije se v pátek 24. února dočkají historicky prvního uvedení v Olomouci.


David Kresta
oddělení komunikace
Moravské divadlo Olomouc


22.2.2017