Repertoár uměleckého souboru Činohra

Kupec Antonio je sice titulní postavou této vrcholné shakespearovské komedie, avšak je to spíš židovský lichvář Shylock, který je vyhledávanou hereckou příležitostí a hlavním středobodem celého příběhu. Právě z jeho úst se line jeden z nejslavnějších Shakespearových monologů o nesmyslnosti náboženské segregace a rovněž je to on, kdo zmíněnému kupci vyřízne z těla libru masa. Alžbětinská komedie, patřící mezi nejkontroverznější Shakespearova díla, byla napsána mezi léty 1596 až 1598. Olomoucké publikum bavila zatím pouze jednou jedinkrát, a to před dlouhými šedesáti lety, tedy v roce 1958. Proto si myslíme, že je nejvyšší čas nechat kupce benátského znovu promluvit. Režie se zhostí umělecký šéf olomouckého divadla Tramtarie Vladislav Kracík. Jeho režijní práce v našem divadle bude vyvrcholením několikaleté vzájemné spolupráce, která začala Robinem Hoodem, ve kterém hostují herci divadla Tramtarie, a pokračovala společnými večery obou divadel ve stylu stand-up comedy. Kupec benátský by proto měl být pomyslnou třešinkou na dortu, který pod rukama obou olomouckých divadelních scén za ta léta vznikl.

„Já píši vám – co mohu více?“ to jsou úvodní slova Taťánina dopisu Oněginovi, která pro ruskou literaturu znamenají totéž, co hamletovské „Být nebo nebýt…“ pro západní svět, a která, jak dobře víme, zůstanou nakonec nevyslyšena. Vrcholné Puškinovo romantické dílo, které autor vydával postupně dlouhých osm let, se na jevišti Moravského divadla Olomouc objeví v činoherním nastudování teprve podruhé. Stane se tak po dvaceti letech od prvního uvedení v roce 1999. Příběh „zbytečného“ člověka Oněgina, marné lásky Taťány Larinové, nešťastného básníka Lenského a jeho nastávající ženy Olgy se od svého vydání v první polovině 19. století stal archetypem citové vyprahlosti a zmaru. Sama literární postava Evžena Oněgina ovlivnila mnoho Puškinových pokračovatelů, a to zdaleka ne pouze ruské národnosti, a stala se předobrazem desítek dalších literárních hrdinů. Jednomu z nejznámějších a světově nejuváděnějších děl ruské literatury vdechne život polský režisér Bogdan Kokotek, který tak volně naváže na svou úspěšnou inscenaci Mistra a Markétky, jež měla premiéru na podzim roku 2016 a dočkala se dvaceti úspěšných repríz a značného diváckého ohlasu.

Kdo by neznal hity jako Den je krásný, Bossanova nebo Milenci v texaskách, které se staly ústředními melodiemi vůbec prvního původního českého muzikálu ze šedesátých let minulého století. Z tehdy nových písní se staly evergreeny, které si brouká už několikátá generace, a láska Filipa a Hanky, zrozená na chmelové brigádě, je dnes již důvěrně známou zápletkou. Legendární český film se od své premiéry v roce 1964 dočkal mnoha divadelních adaptací, a to především díky příběhu naplněnému touhou po svobodě a nadějí v lepší budoucnost, jež je aktuální v každé době. Na jeviště Moravského divadla se tento muzikálový klenot vrátí po osmadvaceti letech od své olomoucké premiéry v roce 1991. Režií je pověřen Petr Novotný, který bude s naším divadlem spolupracovat vůbec poprvé a který je jedním z nejzkušenějších tuzemských muzikálových režisérů a producentů. Působil mimo jiné jako umělecký šéf Hudebního divadla v Karlíně a coby producent stál za českými premiérami muzikálů Jesus Christ Superstar a Evita v pražském divadle Spirála. Po delší odmlce se tak můžete těšit na hudební titul v podání souboru činohry. To vše v doprovodu živé kapely a v hudebním nastudování Filipa Tailora.

Tragikomedie z roku 1963 byla původně napsána jako novela a teprve poté ji sám autor upravil i pro divadelní prkna. Jímavý příběh dvou stárnoucích sester Erži a Gízy odehrávající se v komunistickém Maďarsku se do povědomí českých diváků zapsal především díky legendárnímu zpracování Národního divadla v Praze, které se dočkalo neuvěřitelných 403 repríz a excelovaly v něm Dana Medřická s Vlastou Fabiánovou. V komorním prostředí olomouckého Divadla hudby se odehraje životní příběh sester Szkallových, nejkrásnějších dívek z městečka Leta, okresu Szolnok, které se pokusí zachovat si svůj nezdolný optimismus, sesterskou blízkost a vášnivou touhu po životě, který sice není vždy jednoduchý, ale rozhodně stojí za každé trápení! Režisérem komorního titulu bude umělecký šéf olomoucké činohry Roman Vencl.

Do Moravského divadla se po mnoha letech vrací detektivka a to ne ledajaká! Zavedeme vás do stylového kadeřnického salonu Splašené nůžky, který se nachází v centru Olomouce a jehož majitelem je poněkud výstřední kadeřník Tony Řezníček. Den jako každý jiný nabere nečekané obrátky ve chvíli, kdy je v bytě nad salonem zavražděna majitelka domu, virtuózní klavíristka Isabela Czerna. Do kadeřnictví záhy vtrhne policie a začne vyšetřovat vraždu, kterou musel spáchat někdo z přítomných. A protože důkazů je málo a atmosféra houstne, jsou k vyšetřování vyzváni i sami diváci… Splašené nůžky jsou detektivní komedií, která láme divácké rekordy po celém světě. Původně psychologického dramatu Paula Pörtnera z roku 1963 se chopili američtí herci Bruce Jordan a Marylin Abramsová, kteří hru předělali na interaktivní detektivní komedii a v lednu 1980 ji poprvé uvedli v Bostonu. Od té doby byla hra přeložena do 11 jazyků a uvedena v 36 zemích světa, kde ji vidělo téměř 10 milionů diváků. V Bostonu se uvádí dodnes a je zapsána v Guinessově knize rekordů jako druhý nejdéle uváděný nemuzikálový titul na světě (první je londýnské nastudování Pasti na myši). Tahle šílená komedie nabízí divákům jedinečnou možnost podílet se na policejním vyšetřování, pomáhat při rekonstrukci případu, vyslýchat podezřelé a nakonec hlasováním určit i samotného vraha. Režie se ujme dramaturgyně činohry Moravského divadla Michaela Doleželová.

Jsou padesátá léta dvacátého století a Paříž se, stejně jako zbytek světa, vzpamatovává z hrůz nedávno skončené druhé světové války. To platí i pro malý krejčovský salon, jehož majitelem je svérázný pan Leon, který se snaží vzdorovat sílící konkurenci, pochopit všudypřítomné sociální nepokoje a postarat se o pět švadlen, pro něž je mizerně placená práce v salonu jednou z mála životních jistot a radostí. Francouzská hra z roku 1979, ověnčená množstvím domácích i zahraničních literárních cen, se nepyšní syrovostí a dravostí současné dramatiky, ale staví svůj celosvětový úspěch na opravdovosti, jímavosti, osvobozujícím a laskavém humoru a především na neuvěřitelné dávce lidskosti a porozumění, které tak moc chybí současnému světu. Možná díky tomu už jí aplaudovali diváci v USA, Japonsku, Izraeli, Brazílii, Argentině a ve většině evropských zemí. U nás byla uvedena zatím pouze dvakrát, a to v Divadle na Vinohradech (2003) a ve Východočeském divadle v Pardubicích (2005). Režie Krejčovského salonu se chopí Mikoláš Tyc, jenž je podepsán pod strhujícím dramatem Rodinná slavnost, které má činoherní soubor stále na repertoáru.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915 vydal o pět let později svou nejznámější novelu, která se, hned po Shakespearově Romeovi a Julii, stala druhým nejslavnějším milostným příběhem všech dob. Jímavý a romantický příběh zasazený do hrůz první světové války bere dech čtenářům mnoha generací a nyní se poprvé dostane i na jeviště Moravského divadla Olomouc. Půjde teprve o pátou divadelní adaptaci v historii českého divadla. Tu první uvedlo Severočeské divadlo v Liberci roku 1946. U nás se její režie ujme Marián Pecko, jeden z nejuznávanějších slovenských divadelních režisérů současnosti. Jeho představení těší diváky ve více jak čtyřech evropských zemích a za svou dosavadní kariéru nasbíral na třicet různých ocenění ze Slovenska, Čech, Polska nebo Slovinska. Marián Pecko je vyhledávaným režisérem především pro svou něžnou divadelní poetiku, díky které se každé jeho představení stává nezapomenutelným zážitkem, a to jak pro diváky, tak i pro herce samotné. Dramatizaci nesmrtelného Rollandova díla vytvořila pro Moravské divadlo Jana Pithartová.

Bezesporu nejlepší francouzská komedie současnosti měla premiéru v Paříži v roce 2010 a od té doby byla s obrovským úspěchem uvedena už v šestnácti zemích světa. Dočkala se i filmového zpracování, přičemž tento stejnojmenný snímek získal v roce 2013 pět nominací na cenu César, což je francouzská obdoba Oscara. Čeští diváci mohli tuto hru poprvé spatřit teprve v březnu 2015, kdy měla českou premiéru v Městském divadle v Brně. Příjemná večeře pěti úspěšných a intelektuálně založených přátel se nečekaně zvrtne v okamžiku, kdy jeden z nich prohlásí, že se rozhodl dát svému synovi jméno Adolf. Překvapivá zápletka této vtipné, dojemné i chytré komedie vychází z předpokladu, že s příbuznými a s přáteli je to jako s knihami: mít je doma ještě neznamená mít je přečtené.

V Benátkách se v rodině Bisognosi schyluje k svatbě. Oboustranně výhodné zásnuby Pantalonovy dcery Clarice a syna doktora Lombardiho Silvia však svým příjezdem nečekaně překazí muž, kterému Pantalone Clarici zaslíbil dřív a který přišel vznést svůj nárok, ačkoli by měl být nade vší pochybnost mrtvý. Do toho se ve stejném hostinci ubytuje Florindo Aretusi, který onoho Turiňana zabil, a je na útěku. A oba mají jednoho sluhu, který se právě rozhodl, že sloužit dvěma pánům najednou prostě dokáže. Jestli se mu to podaří a jestli je možné dodržet jedno slovo dané dvěma mužům se přesvědčíte ve hře plné záměn a nedorozumění, vtipných situačních kotrmelců a „lazzi“. Oblíbená a známá komedie slavného italského dramatika (kterou Národní divadlo v Praze s Miroslavem Donutilem v hlavní roli uvádí už téměř dvacet let) vychází z tradičních námětů a masek komedie dell´arte, které zároveň reformuje ve smyslu pravdivosti a nadčasovosti, takže vás možná překvapí, jak je aktuální i dnes. Na olomouckém jevišti se Sluha dvou pánů objevil naposledy v roce 1989; tentokrát v roli Truffaldina uvidíte Romana Vencla. Inscenací Sluhy dvou pánů zahájí činoherní soubor sezónu plnou povětšinou slovutných, veskrze velkých a snad by se dalo říci již klasických titulů; tento text - stejně jako ty další - nám připomíná, že neexistuje budoucnost bez minulosti a obnova bez tradice.

Trevor a Nina jsou manželský pár z vyšší newyorské společnosti. On je prominentní gynekolog, ona majitelka a šéfkuchařka vyhlášené italské restaurace. Jejich manželství však nelze pokládat za ideální - vlastně je to hotové peklo na zemi. Může za to předmanželská smlouva, drsnější než pravidla amerického fotbalu: ten z manželů, který podá návrh na rozvod, přijde o veškerý majetek, který tak automaticky připadne tomu druhému. Jsou Vánoce a Trevor s Ninou pořádají svůj tradiční večírek. Jedinými pozvanými hosty jsou poněkud výstřední manželé Imelda a Artur. Imelda je věštkyně s vlastním televizním pořadem a Artur učí historii a dějiny USA na vysoké škole. Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o dost nudnou párty, jenže to by ona předmanželská smlouva nesměla obsahovat maličký dodatek: ten z manželů, který prokáže tomu druhému nevěru, může požádat o rozvod a získá všechen majetek. Vánoční večírek se tak promění v rozvodové bitevní pole… Když se zhasne nabízí nepřetržitou zábavu a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co je v současné české komediální dramatice k vidění.