Repertoár uměleckého sboru Činohra

Inscenace rozvíjí dramaturgickou linii „velká světová klasika" (Ibsen, Lorca, Neveux...). Vrcholné dílo A. P. Čechova (1860–1904) v šéfovské inscenaci Michaela Taranta. Hra o přelomu epoch a změně hodnot – ostrých jak tnutí sekerou – bude vyvrcholením třetí sezony pod novým uměleckým vedením. Druhá premiéra ruské klasiky v jediné sezoně bude navíc doprovozena cyklem scénických čtení současné ruské dramatiky (Koljada, Vyrypajev, Sigarev...).

Pokoj soukromého sanatoria možná nevypadá jako vhodné místo pro jiskrnou komedii, ale opak je pravdou. Tři pacientky – Eliška, Johana a Zita si zde léčí své psychické bolístky a „učí se“ znovu žít své životy. Kromě tohoto faktu však nemají společného vůbec nic – každá patří k jiné generaci, každá má svůj příběh a každá se musí vyrovnat s odlišnou životní situací. A je to právě humor, který člověka drží nad vodou i v těch nejtěžších chvílích. Může tak začít komedie o třech ženách, které se rozhodly opanovat své osudy, komedie překypující upřímným humorem, ze kterého občas mrazí v zádech. Po mimořádně úspěšné komedii Když se zhasne přichází autorské a režisérské duo Michaela Doleželová a Roman Vencl s hrou, která je nádherným polem působnosti pro tři herečky, tři královny, které nabídnou divákům více, než pouze třeskutou zábavu postrádající vyšší smysl. Moravské divadlo Olomouc využilo příležitosti a rozhodlo se nabídnout ji svým divákům v jedinečném podání Ivany Plíhalové, Vlasty Hartlové a Venduly Fialové.

Inscenace rozvíjí dramaturgickou linii „česká divadelní klasika“ (Měsíc nad řekou a Markéta Lazarová). „Český Zločin a trest“ – který se ovšem nese v lehkonohém, kabaretním rytmu – patří k největším úspěchům naší meziválečné dramatiky (rok po vinohradské premiéře, tedy roku 1926, ji v Berlíně uvedl Max Reinhardt). Mladý režisér Štěpán Pácl, dvojnásobný vítěz ankety Talent roku v Cenách Alfréda Radoka, se inscenováním české dramatiky zabývá soustavně (Království, Konec masopustu, Drahomíra...).

Příběh plný vnitřních ďáblů a věží, z nichž možno pohlédnout Bohu do očí, lze nahlížet jako souboj mezi nebem a peklem o duši nadaného člověka. Inscenace Michaela Taranta se stane manifestem nové podoby olomoucké činohry, a to i ve smyslu navrácení světového repertoáru na jeviště Moravského divadla.

Trevor a Nina jsou manželský pár z vyšší newyorské společnosti. On je prominentní gynekolog, ona majitelka a šéfkuchařka vyhlášené italské restaurace. Jejich manželství však nelze pokládat za ideální - vlastně je to hotové peklo na zemi. Může za to předmanželská smlouva, drsnější než pravidla amerického fotbalu: ten z manželů, který podá návrh na rozvod, přijde o veškerý majetek, který tak automaticky připadne tomu druhému. Jsou Vánoce a Trevor s Ninou pořádají svůj tradiční večírek. Jedinými pozvanými hosty jsou poněkud výstřední manželé Imelda a Artur. Imelda je věštkyně s vlastním televizním pořadem a Artur učí historii a dějiny USA na vysoké škole. Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o dost nudnou párty, jenže to by ona předmanželská smlouva nesměla obsahovat maličký dodatek: ten z manželů, který prokáže tomu druhému nevěru, může požádat o rozvod a získá všechen majetek. Vánoční večírek se tak promění v rozvodové bitevní pole… Když se zhasne nabízí nepřetržitou zábavu a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co je v současné české komediální dramatice k vidění.