Repertoár uměleckého sboru Činohra

Ta ves, to jsme my. To je naše rodina, to je naše zem, to je náš lidský rod. Osud nám přidělí rodiče, těm zas jejich sousedy. A do jakých vztahů se narodíme, není možno vlastní silou ovlivnit. A když celé generace spějí jedním směrem, ani ta poslední, ta naše, z toho směru neurve se... Tento románový opus bratří Mrštíků z roku 1903 se stal vrcholem českého realismu a až do roku 1993, kdy byl uveden činohrou Národního divadla v Praze, se českým jevištím zcela vyhýbal. Na vině byla především chybějící kvalitní dramatizace, která by dokázala tuto románovou kroniku fiktivní moravské vesnice Hrabůvka převést na divadelní prkna. Tu vytvořil, právě pro pražské Národní divadlo, Miroslav Krobot, který ji také sám režíroval a umožnil tomuto stěžejnímu románovému dílu další jevištní existenci. Od té doby byl Rok na vsi uveden v devíti divadlech po celé republice a začátkem roku 2022 poprvé zavítá i na prkna Moravského divadla Olomouc. Rok na vsi bude v našem pojetí zcela jedinečným zážitkem, který po mnoha letech spojí dohromady všechny tři soubory, tedy činohru, operu i balet. Toto velké výpravné drama bude opravdovou oslavou nedávného staletého výročí českého divadla v Olomouci. Pohybovou složku představení vytvoří Miřenka Čechová, nejvýraznější představitelka českého tanečního a fyzického divadla, která za svá představení získala řadu prestižních ocenění ve Washingtonu, Edinburghu, Amsterdamu či v Jižní Africe. Hudbu pro komorní obsazení orchestru Moravského divadla složí Ivan Acher, který je, coby autor hudby, podepsán pod více než sto padesáti inscenacemi, přičemž jeho orchestrální skladby zazněly například na Pražském jaru či na dalších renomovaných festivalech v Hamburku, Vídni nebo Budapešti a za svou hudbu k filmu Hodinářův učeň získal tento rok cenu Českého lva. Režie byla svěřena Jance Ryšánek Schmiedtové, která okouzlila odbornou veřejnost svým nastudováním Maryši v ostravském Divadle Petra Bezruče a olomouckému publiku je dobře známa díky svému nastudování dramatu Dům Bernardy Alby.

Bill je vcelku obyčejný třicátník, který má hodnou manželku, nedávno narozenou dceru, starostlivé rodiče, novou milenku a pěkně hloupý nápad... Chystá se totiž veřejně přiznat svůj milostný poměr a vyplout tak z klidného manželského přístavu do rozbouřených vod nového mileneckého vztahu. Naštěstí je tu Billova maminka Alice, která vše zjistí jako první a rozhodne se podstoupit nesnadnou, avšak typicky maminkovskou misi, jejímž cílem je náprava zlobivého synáčka a záchrana, již ne právě stabilního, rodinného krbu. Autorem této velmi inteligentní a brilantně napsané konverzační komedie je newyorský dramatik Joe DiPietro. Americké publikum ho miluje především za jeho muzikálová libreta, která jsou úspěšně hrána od Aljašky až po Broadway. Jeho muzikál Memphis získal dokonce prestižní muzikálovou cenu Tony za rok 2010. Světová premiéra komedie Dokud nás lež nerozdělí, v originále Clever Little Lies, se konala v George Street Playhouse v New Jersey 19. listopadu 2013 a od ledna roku 2015 pak byla s mimořádným úspěchem hrána v newyorském Westside Theater. Olomoucké publikum bude mít jedinečnou příležitost vidět tuto komedii jako vůbec první z celé České republiky. Moravské divadlo totiž získalo exkluzivní práva na první české uvedení, přičemž režie se zhostí umělecký šéf olomoucké činohry Roman Vencl.

Elizabeth Anna Marie z Lansdorfu a Scheibergu - pro vládnoucí režim pouze dělnice Lansdorfová - se vrací do rodného městečka proto, aby oslavila své 70. narozeniny. Její domovské sídlo, "Zámek v Čechách", byl zestátněn komunisty. Mysleli si, že se tak definitivně zbaví obtížné aristokracie, ale modrá krev povahu nezmění ani pod nátlakem rudých soudruhů. Anna Marie nachází jen trosky z toho, co znala. Z jejího bývalého domova je muzejní expozice, z jejího majordoma alkoholik žijící u fotbalového hřiště a z její bývalé komorné manželka správce zámku. Hraběnka se vrací proto, aby splnila svůj slib - zahrát valčík z opery Evžen Oněgin na oslavě svých narozenin, a takový detail, jakým je nový politický režim, jí v tom nedokáže zabránit. Divadelní hra Ivana Hubače, která je adaptací televizního filmu jeho otce Jiřího Hubače, vypráví velký příběh jedné hrdé ženy. Její osud je hořkosladký jako Moët & Chandon ze zámeckého vinného sklepa a lehkobolný jako valčík Petra Iljiče Čajkovského. V titulní roli tragikomedie o hodnotách, které nedokáže vymazat žádná politická garnitura, se představí Vlasta Hartlová.

Nedaleko dnešní Branné v západních Jeseníkách se odehrává dramatický příběh mladičké Ulriky, která se stane, společně se svým opileckým otcem, jeho německou milenkou a jeptiškou Salome, zajatkyní vérvolfů, nacistických fanatiků, kteří se odmítají smířit s koncem druhé světové války a pádem hitlerovského režimu. Zoufalost a bezvýchodnost celé situace podtrhuje fakt, že jsou všichni zcela odříznuti od okolní civilizace a reality... Žijí totiž na samotě Berhof. Autorem stejnojmenné novely z roku 1973 je prostějovský rodák Vladimír Körner, který proslul novelami jako jsou Údolí včel, Adelheid či Anděl milosrdenství a jehož dílo se na jeviště Moravského divadla dostane vůbec poprvé. Zánik samoty Berhof se dočká své teprve druhé divadelní adaptace, přičemž tu první uvedlo v roce 2009 divadlo v Šumperku. Režie této mimořádně zajímavé látky se ujme jedna z nejvýraznějších osobností české kulturní scény, a sice pan Miroslav Krobot, dvojnásobný držitel Ceny Alfréda Radoka, držitel Českého lva, bývalý kmenový režisér Národního divadla v Praze a bývalý umělecký šéf pražského Dejvického divadla.

Nový divadelní rok zahájí komedie britského dramatika Robina Hawdona Dokonalá svatba. Hlavní hrdina Bill se po rozlučce se svobodou probouzí v jiném apartmá a vedle jiné dívky, než je jeho nastávající. Není čas ztrácet čas, protože na dveře už klepe Billův svědek a za chvíli i sama nevěsta. V roce 2009 uvedlo Moravské divadlo tuto komedii pod názvem Úžasná svatba. Nové nastudování vzniklo v režii Michaely Doleželové a Romana Vencla. „Máme tento titul moc rádi a s oblibou říkáme, že jde o jednu z nejlepších současných situačních komedií navzdory tomu, že vznikla před více než pětadvaceti lety. Je opravdu velmi zdařile napsaná a s úspěchem ji inscenovala většina velkých evropských divadel,“ uvedl Vencl. „Naše verze bude odlišná od předchozího nastudování. Vycházíme z odlišného překladu, v němž se objevují nové postavy, a máme také nové herecké obsazení, které téhle komedii dodá patřičnou jiskru a energii,“ upozornila Doleželová. V rolích ženicha a nevěsty se představí Marek Pešl a Vendula Nováková, dále hrají Petr Vaněk, Kristína Jurková, Vladimíra Včelná, Tomáš Krejčí a Jana Posníková.

Tato nestárnoucí satirická komedie z roku 1836 patří k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury a o jejím opětovném uvedení jste rozhodly vy, naši diváci. Stalo se tak prostřednictvím ankety, v rámci které jste mohli vybírat mezi třemi tituly, jež byly uvedeny v první sezoně Moravského divadla v roce 1920. V konkurenci Shakespearova Krále Leara a Ibsenovy Hedy Gablerové to jednoznačně a s velkým náskokem vyhrál právě Gogolův Revizor. Příběh bezvýznamného úředníčka Chlestakova, který je nedopatřením považován za státního revizora a svou přítomností tak obrátí naruby chod celého městečka, se na naše jeviště vrátí po dvaadvaceti letech od svého, zatím posledního, uvedení v roce 1998. Režisérkou této komediální klasiky bude oblíbená česká herečka Jana Paulová, která je v komediálním žánru jako doma. Přestože se Jana Paulová věnuje převážně herectví, tak nepůjde o její režijní debut. Ten si totiž odbyla v pražském Divadle Kalich, kde měla 1. listopadu 2018 premiéru komedie Lady Oskar, kde se chopila jak režie, tak i ztvárnění hlavní ženské role.

Téměř osmi set repríz se na Broadwayi dočkal tenhle jedinečný a všemi milovaný komediální muzikál, který měl světovou premiéru v roce 2000 a s rychlostí morové epidemie se pak rozšířil do celého světa. Už v roce 2002 bavil diváky na anglickém West Endu a v roce 2005 doputoval, díky libereckému divadlu F.X. Šaldy, také do České republiky, kde se hraje nepřetržitě v několika divadlech zároveň už čtrnáct let. Námětem mu byl stejnojmenný britský film z roku 1997, vyprávějící příběh o pěti propuštěných ocelářích, kteří ne a ne zakopnout o jakoukoliv novou práci. V duchu hesla „Zoufalí lidé dělají zoufalé věci“ se tak tito tátové od rodin rozhodnou, že nejsnazší cesta k penězům vede skrze striptýzové vystoupení. Co na tom, že věkem, pohybovou průpravou, natož pak fyzickou konstitucí ani zdaleka neodpovídají zažité představě o profesionálních tanečnících. Tihle striptéři ze zoufalství to nevzdají a svůj spásný nápad dotáhnou až do naha! Režisérem tohoto rockově-funkového muzikálu, který je snem snad každého divadelního diváka něžného pohlaví, bude Petr Hašek, umělecký šéf Malého divadla v Českých Budějovicích, pro kterého to bude premiérová spolupráce s naším činoherním souborem. Petr Hašek je absolventem režie na DAMU, spoluzakladatelem souboru Geisslers Hofcomoedianten a v minulosti spolupracoval například s Divadlem LETÍ, Divadlem Minor, hradeckým Divadlem Drak nebo Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Španělský literární velikán García Lorca dokončil toto stěžejní dílo těsně před svou násilnou smrtí v roce 1936 a podtrhl jím tak celou svou úžasnou, byť krátkou, uměleckou kariéru. Dům Bernardy Alby se proto stal jakousi labutí písní tohoto nejslavnějšího dramatika, jaký se kdy na Pyrenejském poloostrově narodil. Emocemi obetkaný příběh dominantní matky a jejích pěti dospělých dcer, z nichž každá je zralá na vdávání, bude v této sezoně zastupovat klasickou světovou dramatickou tvorbu, k níž tento titul právem náleží. Kde není řád, tam vládne chaos, a kde není víra, tam nastupuje bezbřehost a nejistota. Ještě větší nebezpečí ale hrozí, když se řád stane vězením a víra nesvobodou. Impozantní příběh o odvěké člověčí touze po svobodě a právu volby, vyprávěný prostřednictvím vdovy Bernardy, která spoutala život svých dcer těmi nejpřísnějšími zásadami a společný domov tak s neskrývanou hrdostí proměnila v doživotní žalář,by se měl stát neodolatelnou hereckou výzvou pro dámskou část našeho souboru. Po devětatřiceti letech od své premiéry v roce 1981 se do Moravského divadla vrátí až přespříliš hrdá vdova Bernarda Alba. Její příběh převede na jeviště režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, která se v uplynulých dvou sezonách blýskla před diváky i kritikou, mimo jiné, inscenací Gazdina roba ve Slezském divadle v Opavě či Maryšou v ostravském Divadle Petra Bezruče.

Bezpochyby nejvýraznější a také nejpřekládanější český autor 20. století Bohumil Hrabal se po šestnácti letech vrací do repertoáru činohry Moravského divadla. Naše publikum se s ním mohlo setkat zatím pouze dvakrát, a to v roce 1991, kdy jsme uvedli dramatizaci Příliš hlučné samoty, a naposledy pak v roce 2003 při inscenování adaptace jeho novely Něžný barbar. Tentokrát se pokusíme na jeviště přenést jeden z pilířů české novelistické prózy minulého století, protože poetický příběh Postřižin, odehrávající se v měšťanském pivovaru v Nymburce v dobách okouzlující první republiky, si doslova říká o divadelní zpracování, přičemž to filmové z roku 1980 v režii Jiřího Menzela se takřka okamžitě stalo národním pokladem. Hrabalova poetika a obdivuhodný cit pro jazyk jsou zároveň prubířským kamenem pro každého, kdo se pokusí vdechnout jeho postavám život a uvěznit je do prostoru vymezeného divadelními prkny. Je proto logické, že jsme se rozhodli svěřit tento úkol tomu nejpovolanějšímu ze všech, a tak se k nám po necelém půl roce opět vrátí režisér Petr Novotný a pokusí se navázat na nebývalý úspěch, který si připsal svou režií Starců na chmelu.

„Já píši vám – co mohu více?“ to jsou úvodní slova Taťánina dopisu Oněginovi, která pro ruskou literaturu znamenají totéž, co hamletovské „Být nebo nebýt…“ pro západní svět, a která, jak dobře víme, zůstanou nakonec nevyslyšena. Vrcholné Puškinovo romantické dílo, které autor vydával postupně dlouhých osm let, se na jevišti Moravského divadla Olomouc objeví v činoherním nastudování teprve podruhé. Stane se tak po dvaceti letech od prvního uvedení v roce 1999. Příběh „zbytečného“ člověka Oněgina, marné lásky Taťány Larinové, nešťastného básníka Lenského a jeho nastávající ženy Olgy se od svého vydání v první polovině 19. století stal archetypem citové vyprahlosti a zmaru. Sama literární postava Evžena Oněgina ovlivnila mnoho Puškinových pokračovatelů, a to zdaleka ne pouze ruské národnosti, a stala se předobrazem desítek dalších literárních hrdinů. Jednomu z nejznámějších a světově nejuváděnějších děl ruské literatury vdechne život polský režisér Bogdan Kokotek, který tak volně naváže na svou úspěšnou inscenaci Mistra a Markétky, jež měla premiéru na podzim roku 2016 a dočkala se dvaceti úspěšných repríz a značného diváckého ohlasu.

Kdo by neznal hity jako Den je krásný, Bossanova nebo Milenci v texaskách, které se staly ústředními melodiemi vůbec prvního původního českého muzikálu ze šedesátých let minulého století. Z tehdy nových písní se staly evergreeny, které si brouká už několikátá generace, a láska Filipa a Hanky, zrozená na chmelové brigádě, je dnes již důvěrně známou zápletkou. Legendární český film se od své premiéry v roce 1964 dočkal mnoha divadelních adaptací, a to především díky příběhu naplněnému touhou po svobodě a nadějí v lepší budoucnost, jež je aktuální v každé době. Na jeviště Moravského divadla se tento muzikálový klenot vrátí po osmadvaceti letech od své olomoucké premiéry v roce 1991. Režií je pověřen Petr Novotný, který bude s naším divadlem spolupracovat vůbec poprvé a který je jedním z nejzkušenějších tuzemských muzikálových režisérů a producentů. Působil mimo jiné jako umělecký šéf Hudebního divadla v Karlíně a coby producent stál za českými premiérami muzikálů Jesus Christ Superstar a Evita v pražském divadle Spirála. Po delší odmlce se tak můžete těšit na hudební titul v podání souboru činohry. To vše v doprovodu živé kapely a v hudebním nastudování Filipa Tailora.

Působivý román Jana Vrby z roku 1919 vypráví o tragickém osudu jedné sedlácké rodiny, jíž zničila křivá přísaha jednoho z jejích členů, kterou pronesl na smrtelném loži. Silný a dojemný příběh je opřen o základní myšlenky humanity, spravedlnosti a víry v mravní a duchovní sílu jedince i společnosti jako takové. Režie románové předlohy, která svým poselstvím nachází platnost v každé době, se zhostí umělecký šéf olomoucké činohry Roman Vencl. Dramatizaci vytvoří společně s Miroslavem Ondrou, který se zároveň ujme role dramaturga této inscenace. Celý děj bude zasazen do prostředí hanáckého regionu a podpořen písněmi Jarka Nohavici. Právě jejich jedinečná poetika a křehkost by měla posunout význam celé inscenace daleko za hranice našeho kraje. Dlouhá jednání s panem Nohavicou vyústila ve vzájemnou dohodu, která nemá na současné české divadelní scéně obdoby. Moravské divadlo Olomouc je tak jediným divadlem u nás, jemuž je dovoleno použít v představení Nohavicovy písně a živě je interpretovat.

Bezesporu nejlepší francouzská komedie současnosti měla premiéru v Paříži v roce 2010 a od té doby byla s obrovským úspěchem uvedena už v šestnácti zemích světa. Dočkala se i filmového zpracování, přičemž tento stejnojmenný snímek získal v roce 2013 pět nominací na cenu César, což je francouzská obdoba Oscara. Čeští diváci mohli tuto hru poprvé spatřit teprve v březnu 2015, kdy měla českou premiéru v Městském divadle v Brně. Příjemná večeře pěti úspěšných a intelektuálně založených přátel se nečekaně zvrtne v okamžiku, kdy jeden z nich prohlásí, že se rozhodl dát svému synovi jméno Adolf. Překvapivá zápletka této vtipné, dojemné i chytré komedie vychází z předpokladu, že s příbuznými a s přáteli je to jako s knihami: mít je doma ještě neznamená mít je přečtené.

V Benátkách se v rodině Bisognosi schyluje k svatbě. Oboustranně výhodné zásnuby Pantalonovy dcery Clarice a syna doktora Lombardiho Silvia však svým příjezdem nečekaně překazí muž, kterému Pantalone Clarici zaslíbil dřív a který přišel vznést svůj nárok, ačkoli by měl být nade vší pochybnost mrtvý. Do toho se ve stejném hostinci ubytuje Florindo Aretusi, který onoho Turiňana zabil, a je na útěku. A oba mají jednoho sluhu, který se právě rozhodl, že sloužit dvěma pánům najednou prostě dokáže. Jestli se mu to podaří a jestli je možné dodržet jedno slovo dané dvěma mužům se přesvědčíte ve hře plné záměn a nedorozumění, vtipných situačních kotrmelců a „lazzi“. Oblíbená a známá komedie slavného italského dramatika (kterou Národní divadlo v Praze s Miroslavem Donutilem v hlavní roli uvádí už téměř dvacet let) vychází z tradičních námětů a masek komedie dell´arte, které zároveň reformuje ve smyslu pravdivosti a nadčasovosti, takže vás možná překvapí, jak je aktuální i dnes. Na olomouckém jevišti se Sluha dvou pánů objevil naposledy v roce 1989; tentokrát v roli Truffaldina uvidíte Romana Vencla. Inscenací Sluhy dvou pánů zahájí činoherní soubor sezónu plnou povětšinou slovutných, veskrze velkých a snad by se dalo říci již klasických titulů; tento text - stejně jako ty další - nám připomíná, že neexistuje budoucnost bez minulosti a obnova bez tradice.

Pokoj soukromého sanatoria možná nevypadá jako vhodné místo pro jiskrnou komedii, ale opak je pravdou. Tři pacientky – Eliška, Johana a Zita si zde léčí své psychické bolístky a „učí se“ znovu žít své životy. Kromě tohoto faktu však nemají společného vůbec nic – každá patří k jiné generaci, každá má svůj příběh a každá se musí vyrovnat s odlišnou životní situací. A je to právě humor, který člověka drží nad vodou i v těch nejtěžších chvílích. Může tak začít komedie o třech ženách, které se rozhodly opanovat své osudy, komedie překypující upřímným humorem, ze kterého občas mrazí v zádech. Po mimořádně úspěšné komedii Když se zhasne přichází autorské a režisérské duo Michaela Doleželová a Roman Vencl s hrou, která je nádherným polem působnosti pro tři herečky, tři královny, které nabídnou divákům více, než pouze třeskutou zábavu postrádající vyšší smysl. Moravské divadlo Olomouc využilo příležitosti a rozhodlo se nabídnout ji svým divákům v jedinečném podání Ivany Plíhalové, Vlasty Hartlové a Venduly Fialové.

Trevor a Nina jsou manželský pár z vyšší newyorské společnosti. On je prominentní gynekolog, ona majitelka a šéfkuchařka vyhlášené italské restaurace. Jejich manželství však nelze pokládat za ideální - vlastně je to hotové peklo na zemi. Může za to předmanželská smlouva, drsnější než pravidla amerického fotbalu: ten z manželů, který podá návrh na rozvod, přijde o veškerý majetek, který tak automaticky připadne tomu druhému. Jsou Vánoce a Trevor s Ninou pořádají svůj tradiční večírek. Jedinými pozvanými hosty jsou poněkud výstřední manželé Imelda a Artur. Imelda je věštkyně s vlastním televizním pořadem a Artur učí historii a dějiny USA na vysoké škole. Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o dost nudnou párty, jenže to by ona předmanželská smlouva nesměla obsahovat maličký dodatek: ten z manželů, který prokáže tomu druhému nevěru, může požádat o rozvod a získá všechen majetek. Vánoční večírek se tak promění v rozvodové bitevní pole… Když se zhasne nabízí nepřetržitou zábavu a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co je v současné české komediální dramatice k vidění.