Repertoár uměleckého souboru Balet

Minkusův komicky laděný balet Don Quijote je jedním z nejpopulárnějších titulů světového klasického baletního odkazu. Taneční ztvárnění slavného Cervantesova románu bylo poprvé uvedeno v moskevském Velkém divadle v prosinci 1869 v choreografii vynikajícího choreografa Maria Petipy, který se již po dvou letech ke vděčnému titulu vrátil, aby dál propracoval především technickou virtuozitu hlavních rolí. Jeho choreografii pak dotvořil na počátku minulého století Alexander Gorský.

Balet Arama Chačaturjana měl premiéru v roce 1956 v leningradském Kirovově divadle a vypráví hrdinný příběh o slavném vůdci povstání otroků v antickém Římě. Chačaturjan se ve své monumentální, až skoro filmové hudbě soustředil na vykreslení vlastní vzpoury otroků pod vedením Spartaka, ale i na jeho osobní konflikt s římským vojevůdcem Crassem i proradnou zrádkyní Aeginou. Spartakus však stále zůstává nevšední, tragickou, ale přesto zcela lidskou osobností. Za doposud nejzdařilejší choreografické zpracování tohoto stěžejního díla baletní literatury je považována verze Jurije Grigoroviče z roku 1968, kterou uvedl na scéně moskevského Velkého divadla. Balet Spartakus byl v České republice doposud uveden pouze na velkých scénách našich národních divadel v Praze, Brně a Ostravě. Stále aktuální téma boje za svobodu na pozadí antického Říma ve spojení s nádhernou hudbou bude přizpůsobeno možnostem našeho baletního souboru i nově upraveným libretem. Inscenaci v olomouckém divadle choreograficky připraví Robert Balogh. Spoluúčinkovat bude i operní orchestr.

Příběh o nenaplněné touze vodní víly, střetu lidského a nadpřirozeného světa, kontrastu živlů i charakterů se Antonínu Dvořákovi podařilo vyjádřit v sugestivní, skoro až impresionistické hudbě naplněné nekonečnou melodickou fantazií. Poetické libreto Jaroslava Kvapila vychází z pohádky Malá mořská víla. Ve vlastním textu opery se potkávají vlivy symbolismu i dekadence. Tyto umělecké směry se odrážejí v použití mnoha symbolů (krev, němota), ale i ve vykreslení vztahu prince a Rusalky. Princ přece miluje jakousi éterickou vidinu, jejich milostný vztah je tak naprosto nerovný a neuskutečnitelný. Závěrečné setkání, při kterém princ dobrovolně přijímá v Rusalčině polibku smrt, představuje propojení motivů erotična a smrti. Nejznámější a nejkrásnější českou operu uvidíte tentokrát zcela netradičně v tanečním ztvárnění. Nelehkého úkolu poprvé převést dílo do řeči těla se ujme šéf baletního souboru Robert Balogh.

Po Louskáčkovi a Labutím jezeře uvede baletní soubor Moravského divadla v Olomouci poslední z Čajkovského trojlístku slavných baletů. Libreto Spící krasavice napsal Ivan Vsevoložský a Marius Petipa podle známé pohádky Charlese Perraulta. Světová premiéra se konala roku 1890 v Mariinském divadle v Petrohradě.

Baletní verze nejslavnějšího příběhu všech dob. Milenci, rozdělení nesmiřitelnou nenávistí svých rodičů, navždy spojení ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. V mnoha směrech novátorskou hudbu k baletu složil Sergej Prokofjev a rozhodně není bez zajímavosti, že světová premiéra baletu se uskutečnila v Brně 30. prosince 1938. Prožijte s námi příběh lásky a tragédie čelící nepochopení a nenávisti okolí v novém nastudování uměleckého šéfa olomouckého baletního souboru Roberta Balogha. Spoluúčinkuje orchestr Moravského divadla Olomouc.

Půvabný příběh o malém broučkovi naplní srdce všem příznivcům baletních pohádek. Setkáte se opět s kmotřičkou, kmotříčkem, Verunkou, Janinkou, Beruškou i samotným Broučkem v nadčasovém příběhu.

Kouzelná hra mileneckých párů i půvabné vystoupení řemeslníčků inspirovaly Felixe Mendelssohna-Bartholdyho k napsání mimořádně úspěšné předehry a později i hudby k celé hře. Sen noci svatojánské uvedeme v choreografii Libora Vaculíka, který je znám svými vyhraněnými a technicky náročnými požadavky. Po Moravských dvojzpěvech, tanečním muzikálu Edith - vrabčák z předměstí a Královně Margot to bude další vynikající Vaculíkova choreografie v našem divadle. Orchestr Moravského divadla bude dirigovat Petr Šumník.

„Maluji sama sebe, neboť velmi mnoho času prožívám sama se sebou, a má tvář je motiv, který nejlépe znám.“ Životní příběh Fridy Kahlo obdařené mimořádnou inteligencí, všestranným uměleckým talentem, ale na druhé straně postižené neštěstím a utrpením se stal tématem pro celovečerní taneční představení. Choreograf a režisér Robert Balogh vykreslí za pomoci prostředků moderního tanečního divadla v koncentrované formě její bouřlivý život, milostné vztahy i fatální lásku k manželovi Diegu Riverovi.