Repertoár uměleckého sboru Balet

Autorská taneční inscenace choreografky Aleny Peškové vznikla na základě stejnojmenného dramatu španělského básníka a dramatika Federica García Lorcy. Autorkou hudby je skladatelka, zpěvačka a hráčka na kvinton Gabriela Vermelho, která se zapojí do inscenace nejen jako hudebnice, ale i jako performerka a stane se komentátorkou a průvodkyní dějem. A jaký je děj této taneční tragédie? Leonardo a jeho milá k sobě cítí silnou lásku a vášeň blížící se až posedlosti. Kvůli nepřízni osudu a nepřejícím vnějším okolnostem spolu však nemohou být. Leonardo se ožení se sestřenicí své milé, nicméně i nadále se spolu tajně schází. I ona si má vzít někoho jiného – jejím ženichem se má stát Leonardův sok ze znepřáteleného rodu. Jejich otcové i bratři zemřeli při vzájemném souboji, v němž se otcové prali o ženu a jejich starší synové o čest. Hned po svatbě však Leonardova milá od svého ženicha utíká a ujíždí s Leonardem pryč. Celá vesnice je pronásleduje a dochází k souboji Leonarda a ženicha, dvou nejmladších zástupců svářících se rodů, kteří se tentokrát bijí o obojí – o ženu i o čest. Krvavá svatba je příběhem, v němž jsou postavy zmítány vášnivými emocemi, příběhem, kde se touha a láska dostávají do ostrého konfliktu s rozumem, morálkou a společenskými konvencemi.

Příběh Giselle vznikl na motivy slovanské pověsti o neprovdaných dívkách, které zemřely před svatbou. Tyto dívky se po smrti promění ve víly a v noci se zjevují osamělým chodcům, které utancují k smrti. Smrt před svatbou a následná proměna ve vílu potká i dívku Giselle, která se zamilovala do Alberta. Čeká Alberta stejný osud jako ostatní pocestné bloudící v noci lesem? Nebo se Giselle podaří ho před smrtí uchránit? Hudbu k tomuto slavnému romantickému baletu složil Adolphe Charles Adam. Choreografem a režisérem této inscenace je šéf souboru Michal Štípa, který vytvořil originální choreografii k prvnímu jednání a jeho děj zasadil netradičně do prostředí Olomouce. Druhé jednání je z části nastudováno v klasické verzi podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy a z části má také svou vlastní choreografii M. Štípy.

Jeden z nejkrásnějších titulů světové baletní literatury se odehrává v daleké a exotické Indii. Je příběhem nešťastné lásky, duševní rozpolcenosti a žárlivosti: válečník Solor miluje chrámovou tanečnici Nikiu. Rádžou je však donucen k sňatku s jeho krásnou a bohatou dcerou Gamzatti. Nikia je navíc tajně milována i žárlivostí sžíraným veleknězem Bráhmanem. Rádža s Gamzatti odhalí vztah Solora a Nikie a připraví ji úkladně o život, když její sokyně nechá tajně ukrýt do košíku květin jedovatého hada. Zoufalý Solor se snaží uniknout do omamných snů a ve slavné scéně Království stínů se opět setkává se svou vyvolenou Nikií. Balet Bajadéra je výzvou pro každý vyzrálý soubor. Umožňuje vyniknout virtuózním technickým i hereckým dovednostem sólistů a sboru. Velkolepá scéna i přepychové kostýmy pak slibují výjimečný divácký zážitek, který bude patřit k vrcholům celé sezóny. Bajadéra je uváděna na nejproslulejších světových scénách. V České republice byla doposud uvedena pouze dvakrát, a to v Národním divadle v Brně a Praze. Při představeních tohoto vskutku baletního klenotu bude spoluúčinkovat orchestr Moravského divadla v nastudování dirigenta Tomáše Hanáka.

„Pociťuji plnou neschopnost hudebně vyjádřit horu cukrovinek“, napsal svému bratrovi Petr Iljič Čajkovskij. Jeho Louskáček neodmyslitelně patří k Vánocům. Balet, který měl premiéru v roce 1892 vznikl podle povídky E. T. A. Hoffmanna Louskáček a myší král. Za více než sto let od své původní premiéry prošel mnoha proměnami, přesto jeho obliba u dětských i dospělých diváků neustále vzrůstá. Tato vánoční pohádka s kouzelnou hudbou jistě zpříjemní nejoblíbenější svátky roku Vám i Vašim dětem.