Historie souboru balet

Baletní soubor Moravského divadla v Olomouci má bohatou uměleckou historii i současnost. Jeho vysoká profesionální úroveň dává možnost uvádět různorodá díla zahrnující klasický repertoár, díla neoklasická  i moderní choreografie.

Balet olomouckého divadla byl od roku 1920 do roku 1945 součástí opery. Zpočátku byly samostatné baletní tituly uváděny zřídka – např. Královna loutek (1921), Legenda o Josefovi (1927) a Nikotina (1931). Do konce války se v jeho čele vystřídalo několik baletních mistrů: Václav Fabián, Bohumil (Loris) Relský, Josef Judl, Vladimír Smetana, Jaroslav Häusler, Slavibor Jindřich a Marie Zavadilová. Repertoár sestával z klasických i nových titulů (Labutí jezero, Slovanské tance, Nikotina, Zlomené srdce, Coppélia ad.).

V poválečných letech získal soubor samostatnost a při uvádění vlastních premiér a služební povinnosti v opeře a operetě se stává nejvytíženějším baletním souborem v republice. V souboru se objevují významné osobnosti – za šéfování Lorise Relského v letech 1945 – 49 byly uvedeny balety Šeherezáda, Labutí jezero, Pan Twardowski, Skříňka hraček. Do roku 1952 byl šéfem Josef Sokol, který se zaměřil na tituly domácí provenience – Pohádka o Honzovi, Filosofská historie, Krysař, Nikotina, Karneval a Viktorka. Ladislav Hunka (1952-55) připravil premiéru Soli nad zlato a Miloslav Lipinský (1954-56) Krále Lávru, Spící krasavici, Les petit riens.

Zásadní přelom soubor zažívá nástupem Rudolfa Macharovského (1956-59), který uvedl balety Gajané, Giselle, Petruška, Komediantská pohádka a zvláště pak  za dlouhé éry šéfování Josefa Škody (1960-77). Škoda stabilizoval soubor a pravidelně studoval dva tituly v sezóně. Za 17 let mohli návštěvníci divadla vidět balety Labutí jezero, Romeo a Julie, Popelka, Milá sedmi loupežníků, Doktor Faust, Pavouk křižák, Hanácké tance, Kamenný kvítek, Pierot. Výraznými sólisty byli J. Šlezingrová, E. Jahodová, Z. Šafránková, K. Pelzerová, J. Bíbrlík, E. Smetana, J. Sekanina. V letech 1977-85 vedl soubor Karel Jurčík (Podivuhodný mandarín, Carmen) a Emil Smetana (1985-87). V té době působí v souboru jako choreograf Robert Balogh (Dům Bernardy Alby, Pták Ohnivák, Čtyři poslední písně ad.). V roce 1986 uvedl soubor originální balet na hudbu L. Austerové Tiina v choreografii Ülo Vilimaa. Dramaturgie Petra Velety (1987-1990) se zaměřovala na taneční ztvárnění děl vážné hudby – např. Z časů Holbergových, Beethovenova VII.symfonie, Radúz a Mahulena aj.). Po Viktoru Malcevovi (1990-91) se ujala postu šéfa souboru Kateřina Pelzerová. V choreografii J. Kyseláka byl uveden klasický balet Marná opatrnost – v roce 1992 byla inscenace vyhlášena jako nejlepší celovečerní balet na inscenační přehlídce.

Od roku 1993 vedl olomoucký balet Jiří Sekanina. Ten soubor doplnil ruskými tanečníky a jako choreografy zval hosty: Jiří Kyselák připravil mj. Giselle (1995, 2008), Hoffmannovy povídky (1996), Dona Juana a Šeherezádu (1997), Svěcení jara (1999), Dona Quijota (2003), Maškarádu (2006), Marnou opatrnost (2007); Marta Drottnerová a Jiří Blažek nastudovali Esmeraldu (1994); Zdeněk Prokeš Manon (1997), Robert Balogh Carmen (1999 a 2005), Dům Bernardy Alby (1999), Romeo a Julie (2000), Amadeus (2004), Queen (2007), Macbeth (2009); Igor Vejsada The Beatles (2007); Libor Vaculík Slovanské dvojzpěvy (2004), Edith – vrabčák z předměstí (2003), Královna Margot (2008). Sólisté baletu byli několikrát zastoupeni v širších nominacích pro udělení Ceny Thálie – Valerij Globa, Ivo Jambor, Lena Iliina a Renáta Mrózková. Ta navíc získala na jaře roku 2009 cenu Philip Morris Ballet Flower Award „Poupě baletu“.

Od roku 2010 vedl baletní soubor Moravského divadla choreograf Robert Balogh, kterému se podařilo získat do souboru špičkové tanečníky nejen z České republiky, ale i z dalších evropských zemí a Asie. Jedním z důležitých poslání souboru je reprezentovat českou kulturu, město Olomouc a Olomoucký kraj v zahraničí. Soubor pravidelně hostuje především v Německu, kde se tradičně na přelomu roku představuje se svým klasickým repertoárem. K velkým úspěchům je nutno připočítat i historicky první hostování v pražském Národním divadle s inscenací Frida (2011) a Rusalka (2016) a dále ve Slovenském Národním divadle opět s Fridou (2016). Soubor spolupracuje s kvalitními choreografy (např. Hana Vláčilová, Libor Vaculík), pedagogy (např. Tamás Solymosi, Konstantin Kuzněcov ) i výtvarníky (Jan Dušek, Roman Šolc, Eduard Přikryl, Josef Jelínek). 

 

Pestrý a vyvážený repertoár souboru je zastoupen velkými klasickými díly Petra Iljiče Čajkovského (Louskáček, Labutí jezero, Spící krasavice) i moderními díly (QUEEN – the show must go on, Three4Dance). K uctění Roku české hudby (2014) uvedl soubor v choreografii a režii svého šéfa světovou premiéru baletního zpracování Dvořákovy opery Rusalka. Nedílnou součástí práce členů baletu je spolupráce s Baletním studiem při Moravském divadle Olomouc na přípravě dětských baletních představení. V současné době patří baletní soubor Moravského divadla ke špičkovým tělesům v České republice. Přesvědčivé a přitažlivé inscenační výsledky spojené s vhodně volenou dramaturgií přinesly baletnímu souboru Moravského divadla v Olomouci uznání publika i odborníků a vysokou uměleckou i společenskou prestiž. 


Od ledna 2019 je šéfem baletního souboru Michal Štípa, dlouholetý první sólista baletu Národního divadla v Praze, choreograf a pedagog.